Džihádisté z ISIL unesli desítky dětí, udělají z nich fanatické zabijáky

Podle agentury ANSA byly děti uneseny mezi Halabem a Minbadžem na severu Sýrie 29. května, když se vracely ze školy, kde skládaly zkoušky. Únosci byli z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), což je skupina vyznávající ideologii Al-Káidy. Na severu Sýrie a Iráku chce ustavit chalífát. V rukou už má velkou část severovýchodních oblastí Sýrie a týden obsazuje sever Iráku.

Pěti dětem, které byly ve skupině, se podařilo uprchnout a po návratu domů řekly, že jim únosci dávali lekce o svaté válce proti nepřátelům boha a odpadlíkům. Rodiče zbylých rukojmích se bojí, že únosci děti připravují na sebevražedné operace.

Boje v Sýrii stále pokračují. Armádní vrtulníky podle dnešní zprávy Reuters bombardovaly uprchlický tábor u jordánské hranice a zabily přitom 20 lidí. Většina z nich byly ženy a děti. Na tábor prý spadly takzvané barelové bomby, tedy sudy naplněné výbušninami a střepinami. Sýrie je za používání této špatně zaměřitelné munice ve světě kritizována.

Psali jsme: USA zvažují vyslání 100 členů speciálních jednotek do Iráku  

Od propuknutí nepokojů vzniklo a zaniklo mnoho opozičních hnutí a skupin a řada z nich prošla značnou vnitřní transformací. Hraniční čára mezi jednotlivými formacemi není jednoznačná. Mnoho ozbrojenců přebíhá z jednoho uskupení do druhého kvůli výhodám, které pro ně z případného členství plynou. Jejich zapojení v konfliktu je nestabilní a nemá často kromě financí hlubší motivaci, je tudíž velice těžké poznat rozdíl mezi umírněnými rebely a džihádistickými opozičními skupinami, napsal irr.cz.

Svobodná syrská armáda (Free Syrian Army, FSA) původně představovala vojenské zběhy jednotek syrské státní armády a především obyvatele venkova, kteří se chtěli bránit útlaku a represím syrského režimu. I přesto, že se formace navenek tváří jednotně, je neustále rozdělovaná vnitřními spory o směřování organizace. Jejich nesourodost rovněž snižuje kredibilitu celého opozičního hnutí a šance na zisk vojenského materiálu od západních velmocí a bohatých arabských států.

Pro vymezení FSA od ostatních opozičních skupin je důležitý sekulární charakter armády. Na rozdíl od ostatních ozbrojených formací armáda nespojuje svoji existenci s islámem, ale usiluje o začlenění co nejširšího spektra syrské veřejnosti a prezentuje se jako ryze nenáboženská skupina.

Existence džihádistů je nebezpečná jak pro samotnou Sýrii, tak pro celý region a západní státy. Tito žoldáci jsou výborní v boji, výrobě výbušnin, kontrašpionáži a jsou napojeni na sítě v jiných zemích, což je pro jejich teroristické aktivity stěžejní. Skrze kontakty na džihádisty v ostatních lokalitách je usnadněn transport peněz, vojenského materiálu a jiného zboží, které může být posléze přesunuté na další bojové fronty v regionu. Oproti společnosti v Tunisku, Egyptě i Libyi je syrská scéna mnohem více náchylná k infiltraci zahraničních džihádistů především z důvodu jejího geografického umístění. Přítomnost náboženských extremistů v Sýrii je patrná již od spojenecké invaze v Iráku v roce 2003, kdy množství bojovníků volně přecházelo hranice mezi Sýrií a Irákem a právě Sýrie byla častou transitní nebo cílovou destinací bojovníků.

Al-Nusra vyrostla z irácké al-Qáidy, která ji v současnosti používá jako svoji prodlouženou ruku v Sýrii. Její vznik se datuje do poloviny roku 2011 s podporou skupiny Islámský stát v Iráku. I přesto, že al-Nusra vznikla a aktivně bojovala již dříve, až na konci roku 2011 byl vytvořen pevný management organizace, kompletní propojení s regionálními partnery, jmenování vojenských i náboženských lídrů, logistika a další věci nezbytné k fungování skupiny tohoto typu. Svůj vznik oznámila v lednu 2012 a stala se jednou z nejsilnějších a nejefektivnějších opozičních ozbrojených skupin, jelikož operuje v 11 z celkem 14 syrských provincií. V důsledku toho a jejího napojení na al-Qáidu nechaly Spojené státy al-Nusru v prosinci roku 2012 zařadit na seznam teroristických organizací.

V  čele skupiny stojí respektovaný islamista Abú Muhammad al-Džúlání, který byl propuštěn na svobodu ze syrského vězení v roce 2011. Počet jejích členů dosahuje 5000 – 7000, množství bojovníků se nicméně pramen od pramenu liší. Cílem al-Nusry je vytvoření islámského státu založeného na zákonu šarí´a a její bojovníci dokonce implementovali islámské principy v oblastech, které se jim podařilo dostat pod svoji kontrolu.

Islámský stát Iráku a Sýrie (ISIS) patří v současnosti mezi nejaktivnější a nejmedializovanější džihádistické skupiny v Sýrii. Pro organizaci je příznačný přechod přes hranice mezi Sýrií a Irákem, jelikož její jednotky operují zároveň proti bezpečnostním složkám v Iráku. Hlavním cílem skupiny je vytvoření jednoho islámského státu v oblasti, současné hranice mezi státy nerespektuje a považuje je za výdobytek Západu a šíření imperialismu.