Arabský svět ve varu, Irák směřuje k občanské válce. Jaké budou důsledky?

Také USA považují podle Lewa situaci za vážnou. "Rozumějte mi dobře, není to primárně vojenská výzva. Je zjevné, že Irák potřebuje pomoc, aby zastavil postup extremistických skupin a posílil kapacitu svých bezpečnostních sil, žádná vojenská síla ale irácké problémy nevyřeší," sdělil ministr v Jeruzalémě. Prezident Barack Obama má dnes o situaci v Iráku jednat s vůdci Kongresu, USA zvažují pomoc, ale už vyloučily vyslání vojáků.

Proti dalšímu vyslání amerických vojáků do Iráku se dnes vyslovil šéf demokratické většiny v americkém Senátu Harry Reid, který konflikt rovněž označil za občanskou válku. "Žádným způsobem nepodporuji vyslání našich mužů a žen do této občanské války v Iráku. Není to v zájmu národní bezpečnosti naší země," řekl Reid.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale zdůraznila, že jsou to především Spojené státy, které mají povinnost zastavit postup islamistů v Iráku. "Samozřejmě, že Američané mají zcela zvláštní odpovědnost," řekla dnes Merkelová v Berlíně. Obama si podle ní tuto odpovědnost uvědomuje.

Šéf křesťanských demokratů (CDU) ve Spolkovém sněmu Volker Kauder předtím listu Hannoversche Allgemeine Zeitung řekl, že někdejší vpád do Iráku zavazuje USA k tomu, aby se postaraly o vývoj země. Washington podle něj musí vzít v úvahu i případnou opětovnou vojenskou intervenci v Iráku.

Agentura AP v té souvislosti připomíná, že předchůdce Merkelové Gerhard Schröder byl vehementně proti invazi do Iráku, kterou v roce 2003 vedla vláda tehdejšího prezidenta USA George Bushe mladšího, a němečtí představitelé dávají jasně najevo, že Německo neuvažuje o vyslání svých vojáků do Iráku kvůli současné krizi.

Princ Fajsal prohlásil, že "situace v Iráku se rychle zhoršuje a začíná nést znaky občanské války, jejíž vývoj ani důsledky na celou oblast nelze předpovědět". Kritizoval jako před ním jiní zástupci království údajně chybnou politiku vlády v Bagdádu vůči menšinovým sunnitům. Bagdád v úterý sunnitskou Saúdskou Arábii obvinil z finanční a morální podpory sunnitských radikálů, kteří působí v Sýrii a Iráku.

Saúdskou Arábii znepokojuje nejenom postupu bojovníků Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) severem Iráku, ale také nabídky vojenské pomoci ze sousedního šíitského Íránu.

V Íránu se přihlásilo už 5000 lidí k obraně šíitských svatých míst v Iráku. Rúhání dnes v projevu přenášeném živě televizí řekl, že mnoho lidí v Íránu je ochotných "vyhnat teroristy tam, kam patří". "Oznamujeme vrahům a teroristům, že co se týče šíitských svatyň v Karbale, Nadžafu, Kázimíji a Sámaře nebudeme s obranou váhat. Tyto teroristické skupiny i ti, kteří je financují v oblasti i na mezinárodní úrovni, jsou ničím a budou vykázáni tam, kam patří," sdělil prezident.

Některé západní země tvrdí, že Írán už vyslal do Iráku jednotku na pomoc v boji proti ISIL, ale Rúhání to popřel.