Džihádisti varují USA: O zabíjení Američanů se nepotřebujete s nikým radit

Spolu s místními sunnitskými kmeny prý ISIL bojuje s vojáky v Jatribu asi 90 kilometrů severně od Bagdádu. Podle svědků oddíly radikálů obklíčily nedalekou leteckou základnu, jíž Američané v době invaze v letech 2003 až 2011 říkali Camp Anaconda.

Dnes ISIL ovládla město Alam u Tikrítu a tamní menší ropné pole, které produkuje 28.000 barelů ropy denně. Podle tamních zaměstnanců se policie z místa stáhla a nahradili ji příslušníci místních kmenů.

Irácká státní televizi informovala, že armáda vyslala posily do rafinerie u Bajdží, o niž se bojuje od minulé středy. Vůdci tamních kmenů zprostředkovávají jednání mezi ISIL a vládou. Ta si přeje, aby kmeny přestaly spolupracovat s radikály a pomohly tento strategický průmyslový komplex bránit. ISIL zase kmenům nabízí, aby se ujali vedení provozu Bajdží, v níž se vyrábí asi třetina ropných derivátů potřebných v Iráku.

Do Bagdádu dorazila první skupina ze 300 amerických vojenských specialistů, kteří mají pomoci irácké armádě s taktikou proti ISIL. K náletům na pozice radikálů zatím Washington svolení nedal, i když o ně vláda v Bagdádu požádala.

Stoupenci ISIL dnes na internetu spustili kampaň, která má USA od tohoto plánu odradit. Sympatizanti ISIL se k ní mají masivně připojit vlastními příspěvky na sociálních sítích v pátek. "Má to být vyjádření postoje všech sunnitů světa k Američanům. Je to hrozba každému Američanovi pro případ, že Amerika zaútočí v Iráku," sděluje se v jednom odkazu.

Další uživatel internetu připomenul: "Jak říkával náš hrdinsky zemřelý (vůdce Al-Káidy) Usáma bin Ládin, o zabíjení Američanů se nepotřebujete s nikým radit". "Americká intervence do záležitostí ISIL znamená, že jakýkoli americký bezvěrec bude legitimním cílem bojovníků svaté války kdekoli na světě," napsal další.

Psali jsme: Nervozita roste: Dobytí rafinerie Bajží by byl strategický úspěch džihádistů Iráčtí džihádisté rozpoutali hon na svobodné ženy  

ČR potvrzuje svou podporu iráckým představitelům v boji proti terorismu a svou připravenost pomoci Iráku se stabilizací bezpečnostní situace v souladu s přáním a vůlí iráckého lidu.

ČR vyzývá zvolené představitele, aby co nejrychleji vytvořili inkluzivní vládu reprezentující zájmy všech složek irácké společnosti, která bude schopná vypořádat se s vážnými bezpečnostními hrozbami v zemi a pokračovat na cestě k demokracii a prosperitě. ČR rovněž žádá okolní země, aby učinily vše na pomoc Iráku v jeho boji proti teroristické hrozbě a za zachování jednoty, uvádí se v dnešním prohlášení MZV ČR.

V Iráku bojují mezi džihádisty Islámského státu v Iráku a Levantě i Evropané a Australané. „Jsou tu s námi bratři z Bangladéše, Iráku, Kambodži, Austrálie i Velké Británie. Všechny nás spojuje jediná věc, abychom naplnili slovo převelikého Boha. Účastnili jsme se bitev v Sýrii, a za několik dní půjdeme s dovolením božím bojovat do Iráku. A pak se vrátíme a budeme pokračovat v boji třeba i v Jordánsku či v Libanonu, kamkoliv nás náš šejch pošle," říká na videonahrávce bojovník z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě, původem Brit.

Neexistují spolehlivé zprávy o počtu lidí z Evropy a ze Západu, kteří v konfliktech bojují. Dostupná čísla se týkají především konfliktu v Sýrii, a i tam se jedná jen o odhady – Francie uvádí asi 700 svých občanů, Austrálie 200.

Syrský režim personifikovaný rodinou Asadů vždy představoval pro džihádisty takřka vysněného nepřítele. Na jedné straně nereprezentativní a brutální diktatura opřená o moc zpravodajských služeb, ovládaných lidmi pocházejícími z menšinové konfesní komunity alawitů (10% obyvatelstva), využívající sekulární rétoriku zabarvenou socialismem a arabským nacionalismem. Na straně druhé kdysi dominantní komunita sunnitských Arabů (60% obyvatelstva), často velmi religiózní, zbavená politické moci a s intenzivními pocity útlaku a křivd.

Tato výbušná konstelace poprvé explodovala v letech 1978-1982. Požár tehdy režim uhasil masakrem ve městě Hamá, kde bezohledně potlačil sunnitské islamistické povstání. Zahynulo nejméně deset tisíc lidí. Duch vzpoury však uvnitř sunnitské komunity doutnat nepřestal a naplno propukl od března 2011 i díky externímu vlivu tzv. arabského jara, informuje Ústav mezinárodních vztahů Praha.