Tvrdá bitva o irácký Tikrít: Vzdušný útok pokračuje, džihádisté sestřelili vrtulník +VIDEO

Irácká armáda zahájila útok na Tikrít, rodiště bývalého diktátora Saddáma Husajna, již ve čtvrtek. Tři helikoptéry vysadily ve městě vojenská komanda. Podle Reuters se bojovníkům z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) podařilo minimálně jednu z nich sestřelit. Zatím není jasné, zda se tak stalo před, nebo po výsadku. Podle agentury AFP se armáda připravuje na dobytí města pomocí pozemní ofenzivy. Tikrít padl do rukou sunnitských povstalců 11. června.

Mluvčí irácké armády dnes rovněž potvrdil, že jednotku bojující více než týden o největší iráckou ropnou rafinerii Bajdží dnes posílilo 200 mužů. Její síla se tak ztrojnásobila.

Obrana irácké armády, která přitom podstoupila dlouholetý americký výcvik, se po náporu povstalců z počátku měsíce doslova rozpadla. To vyústilo až ve velké vítězství radikálů obsazením severoiráckého Mosulu. V posledních dnech ale vládní síly převzaly iniciativu hlavně s pomocí elitních komand, která se rychle přesouvají ve vrtulnících.

Už podruhé v krátké době dnes vyzval k rychlému sestavení nové vlády také vlivný irácký šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání. Strany by se prý měli dohodnout na novém premiérovi ještě před ustavujícím zasedání parlamentu příští úterý.

Zdroj: YouTube

"Klíčovými zahraničními aktéry v současném Iráku jsou bezpochyby Írán a Spojené státy. Íránci sledují ofenzívu protišiítské ISIS se značným znepokojením a v zemi již nějakou dobu působí jednotky jejich Revolučních gard, které pomáhají s výcvikem a výzbrojí šíitských milicí. V zájmu Íránců je především bezpečnost a stabilita na jejich západních hranicích a politická jednota iráckých šíitů, kteří jim umožní mít v zemi nadále rozhodující vliv. Pro Íránce je Irák zásadně důležitý i jako geopolitická spojnice mezi Íránem a Sýrií. Dlouhodobě protežovaný Málikího režim je tak pro Teherán zkrátka příliš důležitý, než aby jej bylo možné nechat padnout," říká pro Natoaktual.cz politolog Jan Daniel.

"Hrozba postupu radikálních džihádistů a chaosu v Iráku také neočekávaně sblížila Írán se Spojenými státy. Byť otevřená jednání odmítl samotný nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Chameneí a skepticky se k nim staví i celá řada významných amerických politiků a vládních bezpečnostních expertů, je pravděpodobné, že k určité úrovni koordinace bude muset dojít," tvrdí odborník.

"Hádankou prozatím zůstává, jak se k irácké krizi v dlouhodobějším horizontu postaví Saúdská Arábie a další arabské země Perského zálivu a zda budou ochotné spolupracovat na jejím řešení. ISIS je na jedné straně příliš extrémní i pro jejich vládnoucí režimy a v minulých měsících začaly i ony postihovat své občany, kteří radikální džihádisty podporují, či se rozhodli vydat se za ně bojovat. Na druhé straně ovšem znamená oslabení Málikího vlády zmenšení íránského vlivu v regionu a další odsávání omezených íránských zdrojů," domnívá se Daniel.

"Ve složité situaci se ocitlo i Turecko, které bylo v minulosti mnohými obviňováno z velmi vlažného přístupu k ISIS. Právě jeho politika otevřených hranic umožnila příchod řady zahraničních džihádistů na syrská a posléze i irácká bojiště. Není také bez zajímavosti, že zatímco Džabhat al-Nusra, tedy syrská odnož Al-Káidy a oponent ISIS na iráckých bojištích, je na oficiálním tureckém seznamu teroristických organizací, ISIS zde prozatím i přes výzvy západních diplomatů není. Turecko se tak podle některých teorií snažilo podpořit v Sýrii sílu, která by efektivně bojovala proti Asadovu režimu a zároveň dokázala na severu země čelit posilování nezávislosti místních kurdských domobran," řekl politolog.