Děsivé čtení: Války na Blízkém východě krutě zasáhly do života dětí

Izrael trvá na tom, že na civilisty neútočí záměrně. Pásmo Gazy je nicméně hustě zalidněnou, a nyní také nebezpečnou oblastí, kde se děti prakticky nemohou schovat. Hamas a jiné ozbrojené skupiny popírají, že by využívaly civilisty jako lidské štíty. Některé rakety jsou ovšem odpalovány z budov nebo otevřených prostranství. Války jsou v současné době nemilosrdné a odehrávají se přímo v ulicích nebo ve školách. Dětství samo o sobě postupně mizí.

Ještě předtím, než události v Gaze začaly vévodit novinovým titulkům, strhávaly na sebe pozornost celého světa děti v Sýrii. V této vyčerpávající válce, která nyní trvá již čtvrtý rok, se na straně ostřelovačů ocitají i ti nejmladší Syřané a jsou mučeny i malé děti. Miliony dětí žijí ve strachu a trpí hladem. Syrské děti nejsou jen srdcervoucí stvoření se slzami v očích a úsměvem na rtech. Bojují v předních liniích a jsou schopné vyprávět své vlastní přesvědčivé příběhy o spletitosti a závažnosti dnešních válek.

Izadín vypadá jako jakékoliv jiné devítileté dítě s rozpustilým úsměvem, které se potuluje po školních pozemcích se sluchátky v uších. Žije ovšem v uprchlickém táboře na jihu Turecka. Jeho nezletilý bratr se připojil k Svobodné syrské armádě a účastní se příhraničních bojů. "Jsem dítě jen svým věkem a vzezřením. Z pohledu morálky a humánnosti dítě nejsem. V minulosti bylo dvanáctileté dítě považováno za malé, teď už ne. Nyní se ve věku dvanácti let musíš účastnit džihádu," říká Izadín.

Čtrnáctiletý Džalál žije v Damašku a jeho svět je utvářen nezlomnou podporou prezidenta Bašára Asada. Jeho otec a strýcové totiž bojují v Asadových obranných jednotkách. "Krize nás změnila. Děti nyní rozumějí politice a mluví o ní. Všichni jsme připraveni za svou zemi zemřít," tvrdí Džalál.

Devítiletá Miriam si v jižní části Turecka spolu s ostatními dětmi hrát nemůže. "Nechápu, proč jsem kvůli snahám Bašára Asada udržet se u moci musela přijít o nohu," poznamenává Miriam. Uvádí, že si pamatuje vše z toho dne, kdy na jejich dům v obci poblíž města Homs mířilo syrské vojenské letadlo. "Máme velké okno, podívala jsem se skrze něj a viděla, jak se k nám přibližuje. Shodilo nálož a bylo pryč," dodává.

Amr je hlavou početné rodiny, která žije v Zajtúnu, jedné ze čtvrtí Gazy. Neuposlechl varování Izraelců, aby se svou 45člennou rodinou oblast opustil, neboť stejně jako ostatní obyvatelé Gazy nemá kam jít. Na otázku, zda se děti bojí, odpovídá: "Postupem času se to stává součástí jejich života. Je to to jediné, co znají."

Zdvihá přitom čtyřletou Dímu, dívku s kulatýma hnědýma očima a andělským úsměvem. Díma zažila již dvě války v Gaze. Tři a více válek pak prožil každý obyvatel Gazy starší šesti let.

Během izraelského varovného útoku, který vešel ve známost jako "klepání na střechu" zemřely tři děti. Hrály si, jak to ostatně děti dělávají, na střechách budov s holuby.

Podle očitých svědků pak byly na pláži zabity čtyři další děti, které v přístavu hledaly kovový odpad, aby pomohly svým rodinám. Ramíz Bakr, otec dvou z nich, na otázku, co děti osudného dne dělaly, odpovídá: "Sbíraly kovové úlomky, aby s nimi mohly hrát hru. Jedná se o hru Arabové proti Izraelcům," cituje jeho slova BBC.