Afghánské organizace chtějí po Německu evakuaci ohrožených

Spartak společně se svou zástupkyní Marií Hoseinovou-Habibiovou požadují po německé vládě evakuaci ohrožených Afghánců a chtějí také, aby Berlín společně s mezinárodním společenstvím požadoval po afghánském radikálním islamistickém hnutí Tálibán dodržování lidských práv.

"Jako dítě afghánských uprchlíků jsem vývoj v Afghánistánu těžce nesla," říká Hoseinová-Habibiová o rychlém postupu Tálibánu, který během několika dní ovládl Afghánistán včetně jeho hlavního města Kábulu. "Záběry ve mně vyvolaly pocity, které jsem doufala, že navždy zapomenu a že je už nikdy nepocítím," uvádí.

Spartak, který se v Berlíně věnuje péči o uprchlíky, říká, že nenachází slov. "Jako Němec, protože většinu svého života jsem německým občanem, za kterého ho se považuji, cítím absolutní nesprávnost, neboť jsem sám byl v Afghánistánu s německou armádou jako tlumočník. Cítím, jak tam necháváme lidi na pospas osudu. Sám se cítím ponechán na holičkách," říká.

"Člověk se cítí zapomenutý, zrazený a ignorovaný. Jako žena s afghánskými kořeny mám samozřejmě obzvláště velké obavy o budoucnost afghánských žen," říká Hoseinová-Habibiová. Německo a další státy musí podle ní tlačit Tálibán k dodržování lidských práv. "Obzvláště pak k dodržování práv menšin a žen. Musí zůstat právo na vzdělání, lidem musí být umožněno pracovat. Nesmí se teď zhroutit vše, co se léta budovalo," uvádí. "V Afghánistánu také žijí lidé různých vyznání, kteří nyní musí mít možnost svou víru dále vyznávat," říká.

Německo spolu s mezinárodním společenstvím musí podle Spartaka nadále podporovat běžence, kteří jsou na útěku uvnitř Afghánistánu. "Jde o základní věci jako stany, potraviny, přístup k čisté vodě, prostředky k boji proti pandemii nemoci covid-19. Tato pomoc od mezinárodního společenství musí zůstat nehledě na to, jak je svět nyní šokován a jak se svět bude v Afghánistánu v budoucnu politicky angažovat," říká.

Hoseinová-Habibiová spolu se Spartakem kritizují to, jakým způsobem se Američané a jejich spojenci z Afghánistánu stahovali. "Bylo to naprosto lehkovážné, bylo to na účet afghánského lidu," řekla Hoseinová-Habibiová. "Jako příslušník afghánské diaspory musím upřímně říct, že jsme se snažili v posledních týdnech na situaci upozornit, ale byli jsme ignorováni, nikdo nás neposlouchal," říká. Z toho, jak rychle dobýval Tálibán jednu provincii za druhou, bylo podle ní stále jasnější, že stejně rychle padne celá země. "Tak překvapivé to teď být nemůže," dodává o bleskovém ovládnutí Afghánistánu radikálním hnutím.

O to důležitější je podle Hoseinové-Habibiové a Spartaka evakuovat z Afghánistánu do Německa všechny ohrožené Afghánce, kteří pracovali v německých službách, případně se aktivně podíleli na budování občanské společnosti. Chtějí také, aby německá vláda vedle leteckého mostu zajistila bezpečný odchod ohroženým Afgháncům přes pozemní hranice. Mezi jejich další požadavky na německou vládu patří mimo jiné založení stálého krizového štábu pro otázky Afghánistánu, posílení humanitární péče, pozastavení deportací Afghánců, vytvoření politického tlaku na Tálibán a pravidelné konzultace s afghánskou menšinou v Německu. "My jako diaspora se můžeme stát mostem," vysvětluje Hoseinová-Habibiová.

VAFO na téma německé odpovědnosti ve středu večer uspořádal debatu se zahraničně-politickými experty zavedených parlamentních stran. Rozhovoru se zúčastnili zástupci sociální demokracie (SPD), Zelených a postkomunistické Levice, naopak nejsilnější konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a liberálové (FDP) se nedostavili. "Mám pocit, že pro tyto dvě strany není Afghánistán důležitý," řekla k tomu Hoseinová-Habibiová.

Svaz VAFO, který vznikl v roce 2020, uvádí, že je sdružením jedenácti veřejně prospěšných spolků věnujících se Afghánistánu a afghánské menšině v Německu. Podle údajů statistického úřadu z prosince loňského roku žije v 83milionovém Německu 272.000 Afghánců a lidí s afghánskými kořeny.