AFP: Irácké kmeny odmítají pohřbívat lidi, které zabil koronavirus

Saada Malak i jeho bratranec narazili s tělem Saadova otce zemřelého na COVID-19 všude na odmítnutí. Nakonec vzdali svou snahu pohřbít ho a nechali tělo v jedné bagdádské nemocnici. "Toto je tak velká země a opravdu se v ní nenajde několik metrů čtverečních na pohřbení těch mrtvých? Otec zemřel před týdnem a my jsme od té doby nebyli schopni uspořádat pohřeb ani ho uložit do země," stěžuje si Malak.

Ve čtyřicetimilionovém Iráku je podle oficiálních údajů v řádu stovek nakažených. Testováno bylo ale jenom několik tisíc lidí a občané vládním údajům nedůvěřují. Řídí se hlavně kmenovými zvyklostmi.

Jeden z klanů před několika dny odmítl delegaci ministerstva zdravotnictví, která se pokusila pohřbít čtyři mrtvé v kraji severovýchodně od Bagdádu. Ministerští pracovníci pak zkoušeli štěstí jinde, jižně od metropole, ale tam je vyprovodily desítky rozhořčených lidí. Kolona se čtyřmi těly tak skončila u márnice, odkud mrtvé předtím vyzvedla.

O pohřbení Saadova otce se pokusil i bratrance Sálim Šammarí. Doprovodili ho policisté, ale ani to nepomohlo. "Hrozili nám a řekli, že nám zapálí auto. Přítomnost policistů byla k ničemu," řekl Šammarí. "Děláme to kvůli svým dětem a rodinám, proto odmítáme ty lidi pohřbívat ve svém okolí," řekl Iráčan, který nechtěl být jmenován.

Ministr zdravotnictví Džaafar Aláví ujistil, že z pohřbeného těla nehrozí žádná nákaza, ale přesto se ještě obrátil na náboženské autority, aby zakročily. Velký ajatolláh Alí Sistání vydal dekret, který ukládá, že tělo každého, kdo zemřel na koronavirus, musí být zabaleno do tří rubášů a že místní úřady musejí pohřeb umožnit.

Jenomže, jak upozornil jeden lékař, v provinciích Nadžaf a Karbalá, kde se nacházejí šíitské svatyně, ministerstvo zdravotnictví nemůže místním úřadům nic nařizovat. Sistání sídlí právě v Nadžafu. Lékař, který rovněž nesouhlasil se zveřejněním svého jména, řekl, že ví o případu, kdy na okraji provincie Nadžaf zastavili konvoj s tělem k pohřbení, totéž zažili příbuzní jiných zemřelých u Karbaly. "Teď máme čtyřicítku mrtvých, ale co se stane, když jich bude mnohem víc?" řekl lékař.

Podle Světové zdravotnické organizace připadá v Iráku na 10.000 občanů 14 nemocničních lůžek. Irák navíc sousedí s Íránem, kde je téměř 3000 mrtvých a více než 40.000 nakažených. Coby druhý největší exportér ropy v rámci zemí skupiny OPEC Irák na zdravotnictví vydává jenom 1,8 procenta svých příjmů. Propadající se ceny ropy znamenají pro zemi velké ztráty a vláda se začíná se žádostmi o přispění obracet na soukromý sektor, který ale v zemi téměř neexistuje, a rovněž na banky.

Irák čelí epidemii koronaviru v situaci, kdy jeho zdravotnictví má k dispozici na počet občanů méně lékařů než stále válčící Libye. Mnoho iráckých doktorů uprchlo kvůli násilí i kvůli obavám z únosu.

Iráčané mají strach obracet se na nemocnice, které mohou být koronavirem zamořeny, a hledají vlastní řešení. Murtada Zubajdí vystudoval technologii zdravotnického vybavení. Žije na jihu Iráku a zkonstruoval průhlednou buňku, která má uvnitř lůžko a k němu připevněnou lahev s kyslíkem. Buňka je klimatizovaná a je v ní televizor.

Irácké úřady vyhlásily do 11. dubna zákaz vycházení a zakázaly shromažďování, což se týká i pohřbů. "Nám už smrt nevadí. Teď přemýšlíme jen o tom, jak ty mrtvé pohřbít," říká Šammarí.