Asadova armáda dobyla strategické město Sarákib, Turecko hrozí protiútokem

Syrská armáda dnes po týdnech bojů získala kontrolu nad klíčovým městem Sarákib v provincii Idlib. Informovala o tom agentura AFP. Vládní jednotky do města vstoupily ve středu a podle syrské agentury SANA ho nyní pročesávají, ze čtvrtí odklidily miny a další výbušniny. Odvetou v případě dalších útoků na severozápadě Sýrie dnes pohrozilo Turecko, které podporuje některé ze skupin bojujících proti syrskému režimu. Ankara v reakci na dění posledních dní poslala do Idlibu stovky vojenských vozidel, uvedla Reuters s odvoláním na svědky.

"Armádní jednotky nyní ovládají celý Sarákib," informovala syrská státní televize. Město leží na klíčové silnici M5, která spojuje jih země včetně Damašku s Halabem (Aleppem) na severu. Před týdnem vojsko na této trase obsadilo i další strategické město Maara an-Numán jižně od Sarákibu.

This is Saraqib city after regime & Russia captured it. Completely Empty of its people. This is the victory that Assad is claiming over rubbles and territories without its population.#Idlib pic.twitter.com/w7Myhgz46M

— Lina shamy (@Linashamy) February 8, 2020

"Naším cílem je silniční tah zabezpečit a vyhnat z něj teroristy," řekl syrské státní televizi jeden z důstojníků na místě. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii monitoruje z Británie, musí vládní složky vyklidit ještě 30 kilometrů cesty. Silnici pak poprvé od roku 2012 budou mít plně pod kontrolou.

Syrská armáda dnes rovněž ovládla čtyři vesnice v provincii Halab, které se nacházejí v blízkosti dálnice, informovala s odvoláním na syrskou státní televizi agentura AP.

Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů. Na 400.000 lidí muselo podle OSN opustit domovy. Boje znovu zesílily koncem listopadu. Od té doby uprchlo dalších na 350.000 Syřanů, většinou žen a dětí, k tureckým hranicím.

O vyostřené situaci v Idlibu by dnes měla v Ankaře jednat ruská delegace. Rusko v konfliktu stojí na straně Damašku.

Postup syrské armády kritizuje Ankara. V Sýrii má 12 pozorovacích stanovišť, z nichž se tři ocitly v obležení syrských jednotek. "Naše pozorovací stanoviště jsou stále v provozu a jsou schopna se chránit," upozornilo na twitteru turecké ministerstvo obrany. "V případě nového útoku odpovíme s co největší silou, na základě práva na sebeobranu," varovalo.

Turecký prezident Recep Tayyip ve středu pohrozil, že pokud se syrská armáda do konce měsíce nestáhne za linii tureckých pozorovacích stanovišť v Idlibu, vyženou ji z oblasti turečtí vojáci. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) dnes uvedla, že za posledních 24 hodin přijelo do Idlibu na 430 tureckých vojenských vozidel. Turecká armáda si rovněž vytvořila nové stanoviště ve vesnici Mastúmá jen několik kilometrů jižně od města Idlib.

Syrské jednotky v pondělí při vzájemném ostřelování zabily sedm tureckých vojáků a Turecko v odvetě připravilo o život 76 syrských vojáků.

"Musím jasně říci, že je pro nás nemožné tolerovat to, co se odehrálo v Idlibu," komentoval dnes situaci mluvčí tureckého prezidenta Fahrettin Altun. Incident Ankaru rozzuřil, píše AFP, podle které Turecko následně požádalo Moskvu, aby vyvinula tlak na syrský režim a aby ofenzivu skončila.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize ,  Sýrie ,  Turecká armáda ,  Turecko ,  Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy