Frustorvané Rusko? Expertka naznačila, co se děje na Blízkém východě

Přímý dopad na stabilitu regionu

Ve vojenské oblasti, především s ohledem na Sýrii, nadále probíhá mezi armádami Ruska a Izraele koordinace na mnoha úrovních, poukazuje odbornice. Označuje ji za příklad deeskalace s cílem zachovat zájmy obou zemí na pozadí izraelských operací v Sýrii.

Rusko a Izrael mají zájem vyhnout se konfrontaci svých jednotek, a to i na taktické úrovni, kde dochází ke střetům mezi izraelskou a syrskou armádou, uvádí expertka. Dodává, že z izraelské perspektivy má ruská přítomnost v Sýrii za následek, že Izrael se má na koho obrátit, navíc jde o sílu, která může a bude ovlivňovat jakékoliv budoucí urovnání tamního konfliktu.

Z ruského pohledu má Izrael a jeho vojenské akce přímý dopad na stabilitu v regionu a pořádek v Sýrii pod vládou Bašára Asada či jiné vybrané postavy, který se Rusko snaží nastolit, míní Aharonsonová. Doplňuje, že Kreml si zároveň dobře uvědomuje izraelskou schopnost narušovat ruské plány v Sýrii, například skrze demonstrovanou schopnost a ochotu bránit vojenskému zakořenění Íránu v regionu.

Rusko a Izrael zatím nenaplnily vzájemná očekávání, deklaruje expertka. Domnívá se, že Izrael od Ruska očekává podporu při sledování svého hlavního cíle – znemožnit íránskou vojenskou přítomnost v Sýrii obecně a především na syrsko-izraelském pomezí –, zatímco Rusko od Izraele očekává, že se odmění za to, co Moskva vnímá jako vstřícný postoj vůči izraelským náletům v Sýrii.

„Izraelské spojenectví se Spojenými státy vytváří situaci, kdy Rusko považuje Izrael za most do Washingtonu a očekává, že Izrael tak bude fungovat,“ pokračuje odbornice. Upozorňuje, že výše uvedené představy se naplnily pouze v symbolické rovině, částečně kvůli limitům toho, co Izrael dokáže prosadit ve Washingtonu, především za současného pohledu amerického bezpečnostního establishmentu na Rusko.

Neoplacené laskavosti

Letos v létě v Jeruzalémě proběhla pod izraelskou záštitou bezprecedentní schůzka ruských a amerických bezpečnostních poradců, které se dostalo značné mediální pozornosti nejen kvůli probíraným strategickým tématům, ale samotnému významu takového velmocenského jednání, poukazuje Aharonsonová. Dodává, že setkání ovšem nepřineslo jakoukoliv dohodu, a Izrael tak neprokázal svou hodnotu, jakou mu Rusko přisuzovalo, když fakticky umožnilo jeho postup v Sýrii a činilo další gesta.

Jedním z těchto gest byl ruský souhlas s repatriací ostatků izraelských vojáků, kteří padli na syrském území v bojích v roce 1982, uvádí expertka. Soudí, že Rusko vnímá blízké americko-izraelské spojenectví jako způsob kompenzace za svou dobrou vůli a Izrael v očích Moskvy dosud její laskavosti neoplatil, v důsledku čehož mezi ruskými vojáky v Sýrii roste odpor vůči izraelským operacím.

 „Ruská očekávání odměny se nezbytně neomezují na Blízký východ,“ píše odbornice. Rusko by podle ní například ocenilo předání zprávy Spojeným státům, že v Sýrii je důležité udržet a přijmout Asadovu vládu coby legitimní režim a opětovně jej začlenit do regionálních struktur, jako je Liga arabských států.

Za své konstruktivní chování v Sýrii Rusko očekává odměny, které mohou mít podobu zmírnění sankcí či opatrnějšího postupu Západu v bývalých sovětských republikách, tvrdí Aharonsonová. Očekává, že nenaplněná očekávání v tomto směru posílí frustraci ruského bezpečnostního aparátu a zesílí tlak na Izrael.

Rusko-izraelská spolupráce bude pokračovat na všech úrovních, ale stále větší nespokojenost ruského vojenského establishmentu s Izraelem bude oslabovat ruskou ochotu tolerovat izraelské operace v regionu, očekává expertka. Podotýká, že Rusko se zatím spokojuje s tím, že Izrael respektuje jeho priority a počíná si obezřetně vůči ruským a klíčovým vládním cílům v Sýrii.

Bez toho, co Moskva považuje za zaslouženou kompenzaci, lze od Ruska očekávat, že bude brát v potaz izraelské zájmy pouze tehdy, nebudou-li narušovat klíčové ruské zájmy, a budoucí ruská rozhodnutí tak půjdou ve prospěch Izraele pouze v těch oblastech, kde se zájmy obou zemí protínají, domnívá se Aharonsonová. Věří, že flexibilita ruského přístupu k izraelským požadavkům bude přehodnocována dle izraelské ochoty spolupracovat a pomoci Rusku naplňovat jeho zájmy.