Ebrahím Raísí se stal osmým prezidentem Íránu, vyzval k ukončení k sankcí

Šedesátiletý duchovní ve funkci střídá Hasana Rúháního, který po dvou funkčních obdobích už nemohl potřetí kandidovat. Raísí, který byl preferovaným kandidátem nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího, v červnových volbách získal téměř 62 procent hlasů. Volby ale doprovázela nejnižší účast od založení islámské republiky v roce 1979.

"Budu se věnovat službě lidu, cti země, šíření náboženství a morálky a podpoře pravdy a spravedlnosti," uvedl nově zvolený prezident při své inauguraci.

Raísí vyzval k ukončení podle něj nelegálních amerických sankcí. "Podpoříme jakoukoliv diplomatickou snahu, která povede k tomuto cíli," řekl. Írán podle něj v současnosti čelí nejvyšší úrovni nepřátelství ze strany protivníků, psychologické válce a obtížím způsobeným epidemií covidu-19. Od nové vlády Íránci očekávají, že zlepší jejich životní podmínky, řekl Raísí v inauguračním projevu. Dodal, že Írán má kapacity na zajištění míru a stability v regionu. Použije je ale pouze proti "tyranským silám", uvedl prezident, aniž upřesnil, koho má na mysli.

Americké ministerstvo zahraničí dnes Írán vyzvalo, aby se urychleně vrátil k jednání o jaderném programu. Rozhovory jsou několik týdnů přerušené. "Náš vzkaz prezidentovi Raísímu je stejný jako jeho předchůdci - doufáme, že Írán nyní využije příležitosti dosáhnout diplomatického řešení," uvedl mluvčí ministerstva Ned Price. Proces vyjednávání podle něj nemůže trvat donekonečna.

Velmi tvrdě se na adresu Íránu vyjádřil izraelský ministr obrany Benny Ganc. "Jsme v situaci, kdy proti Íránu potřebujeme zahájit vojenskou akci," uvedl Ganc. Podle Íránu jsou slova izraelského ministra porušením mezinárodního práva. Ganc se takto vyjádřil v souvislosti s únosem tankeru Asphalt Princess, který Izrael, ale také Spojené státy a Británie, přisuzují Teheránu.

S nástupem Raísího, který platí za zapřisáhlého odpůrce Západu, se nyní zákonodárná, soudní a výkonná moc v Íránu dostala pod kontrolu ultrakonzervativců, podotýká agentura DPA.

Raísí se narodil 14. prosince 1960 ve druhém největším íránském městě Mašhad na severozápadě země. Uvádí o sobě, že vystudoval právo na univerzitě Šahída Motaharího a náboženský seminář v Komu. Je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu. Podporuje rozvoj zemědělského sektoru a slíbil vytvoření nových pracovních míst.

Raísí více než 30 let působil v soudnictví a v roce 2019 byl jmenován šéfem íránské justice. Oponenti z řad ochránců lidských práv připomněli jeho temnou minulost. Raísí byl totiž jedním z aktérů masových poprav, které se konaly na konci irácko-íránské války v roce 1988. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv bylo tehdy popraveno až 5000 lidí, íránská opozice tvrdí, že jich bylo až 30.000. Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepřiznal. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal a na dotaz, který se týkal jeho role v hromadných popravách, podle agentury AP reagoval tím, že se označil za "ochránce lidských práv".

Prezidentem byl Raísí zvolen letos 18. června. Kandidoval už v prezidentských volbách v roce 2017, v nichž skončil druhý za Rúháním.

Z politického hlediska je Raísí novou tváří. Návrh složení Raísího kabinetu by měl být o víkendu předložen parlamentu. Jeho výběr ministrů a náměstků bude přesnějším ukazatelem směřování jeho politiky.