Erdogan utahuje šrouby. "Noční orlové" získali moc jako policie, opozice má obavy

Informovala o tom dnes agentura AP s tím, že novinku kritizuje turecká opozice, která se obává, že nedostatečně kvalifikovaní strážci budou porušovat lidská práva. Někteří opoziční poslanci se také obávají, že noční hlídky budou fungovat jako mravnostní policie.

Zákon o širších pravomocích pro sousedské hlídky prošel díky poslancům vládní strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jejího nacionalistického spojence. Podle opozice norma přispěje k dalšímu potlačování práv a svobod v Turecku, jehož vládu organizace zabývající se ochranou lidských práv už nyní kritizují za zatýkání kritiků, včetně opozičních poslanců či novinářů.

Vláda posílení pravomocí hlídek hájí tím, že jako asistenti policie pomohou tito lidé snižovat kriminalitu. Podle opozičních stran si ale vláda jen buduje loajální milice. Opozice tvrdí, že najímání členů do hlídek je netransparentní a že jsou přijímáni hlavně příznivci vlády.

Hlídky ve stávající podobě nyní mohou používat jen obušky, nově ale budou moci mít také střelné zbraně. Budou smět také zastavovat auta, kontrolovat doklady a provádět osobní prohlídky. Podle agentury AP ale nesmí zatýkat či vyslýchat podezřelé.

Sousedské hlídky (mahalle bekçisi) vznikly v Turecku už na sklonku Osmanské říše v roce 1914. Od 70. let prakticky žádné nové nevznikaly a jejich činnost výrazně obnovil až nynější prezident Erdogan po neúspěšném pokusu části armády o převrat v roce 2016. Nyní mají přes 21.000 členů, včetně žen, a jejich počty v poslední době rostou.

Opozice při jednání v parlamentu, které provázely i potyčky, kritizovala také to, že vláda by se měla v těchto časech zabývat spíše nezaměstnaností či dalšími dopady omezení za pandemie covidu-19.

"Lidé přišli o práci, nemají peníze...K čemu jim jsou sousedské hlídky?" citovala agentura AP poslankyni opoziční Lidové demokratické strany (HDP) Filiz Keresteciogluovou.