Hřbitov v Jemenu za pandemie covidu-19 nestačí kopat hroby

"Hrobníci nestačili kopat, pohřbívat a dokončovat hroby," uvedl bývalý poslanec a správce hřbitova Dabván Machlaafí. Hřbitov měl původně sloužit jako místo posledního odpočinku zabitých vojáků.

Situace v Táizu ilustruje vysokou daň, kterou si pandemie v Jemenu vybírá. V zemi se podle Reuters neprovádí dostatek testů a zdravotnictví je v důsledku letitého konfliktu v mizerném stavu.

Saúdskou Arábií podporovaná jemenská vláda, která sídlí na jihu země, dosud ohlásila 1303 případů nákazy koronavirem a 348 úmrtí. Šíitští povstalci Húsíové, kteří mají pod kontrolou většinu měst, od 16. května o vývoji pandemie v jimi kontrolovaných oblastech neinformují. V polovině května hlásili čtyři nemocné a jednoho mrtvého.

OSN uvádí, že se koronavirus v Jemenu pravděpodobně nepozorovaně šíří, a skutečný počet nemocných tak zřejmě výrazně převyšuje oficiální čísla. Mluvčí tamního ministerstva zdravotnictví nicméně uvedl, že vláda počty nakažených aktualizuje každý den a nic nezatajuje. Mluvčí Húsíů na dotaz Reuters nereagoval.

Na pozemku s výhledem na zelené kopce jihozápadního Jemenu pomáhá Šamán Radmán Alí nést bílý pytel s tělem svého otce. U muže, který zemřel v jediné koronavirové nemocnici v Jemenu, měli lékaři podezření na nákazu. Nikdy mu však nebyl proveden test, který by to potvrdil. Rodina se zadlužila, aby dala dohromady 600 dolarů (více než 14.000 Kč) na testy a léky a dalších 50 dolarů (skoro 1200 Kč) na hrob.

Jejich příběh není v Jemenu ojedinělý, a to ani v jihojemenském přístavním městě Aden, kde mnoho nemocnic na začátku pandemie nebylo na pacienty s koronavirem připraveno a posílalo je pryč.

Rodina 60letého Abdalláha Šaraabího měla obavy, když začal mít horečku. Nemohla si však dovolit platit 50 dolarů za den v soukromé nemocnici. Když se jeho stav zhoršil, odmítli ho přijmout v nedaleké vládní nemocnici a poslali rodinu s nemocným do nemocnice vyhrazené pro pacienty s koronavirem, kterou na okraji Adenu spravuje charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF).

"Musela jsem ho odnést domů sama, protože mi nikdo ze strachu z nákazy nepomohl," uvedla jeho manželka. Rodina váhala, zda ho vzít do koronavirové nemocnice, kde tolik lidí umírá. Šaraabí nakonec zemřel v dvoupokojovém domě, v němž žil s manželkou a devíti dětmi. Jeho 16letý syn přestal chodit do školy a převzal práci rozvážky zboží po otci. "Jsme v těžké situaci. Lidem v naší čtvrti pomáhá řada charit, ale nestačí to. Musím teď pracovat," řekl.

Od Šaraabího květnového úmrtí byla v Adenu zřízena další dvě koronavirová centra a klinika MSF uvedla, že jí začaly počty hospitalizací klesat. Nadále však panují obavy z dopadu pandemie v odlehlejších oblastech, které jsou těžko dostupné nejen kvůli bojům, ale například i kvůli špatnému stavu silnic.