Irácké uprchlice mají problém vrátit se domů, domy jsou zabrané

Na překážky podle NRC naráží 11 procent uprchlých Iráčanek. Třiasedmdesátiletá Sabaha Ahmadová strávila roky v táborech na severovýchodě Iráku, v iráckém Kurdistánu. Je ze Širkátu v sunnitském regionu provincie Salláhaddín, odkud uprchla v roce 2016. "Nemohu zpět, protože kmen nám vstup zakázal. Obvinili mého syna ze členství v IS, ale to není pravda. Udělali to, protože chtěli naše pozemky," řekla žena.

Podle NRC vypovědělo devět procent žen dotázaných v provinciích Dahúk, Ninive, Kirkúk a Anbár, že jejich nemovitosti zabrali příbuzní, kmenoví vůdci, milice a bezpečnostní síly a teď brání návratu majitelů.

Zpráva NRC se opírá o výpovědi 1002 žen. Návrat je nemožný i při sebemenším náznaku možného spojenectví s IS, a to i když ženy mohou předložit platné dokumenty o vlastnictví nemovitosti. Některé mají problém, protože nemovitosti jsou napsány na manžele, kteří už ale zemřeli v bojích.

Právní řízení nyní navíc komplikuje epidemie covidu-19, protože soudy a právní služby nefungují. Irácký zákon ženám zaručuje vlastnická práva, avšak jejich uplatnění v případě uprchlic brání často místní kmeny.

Za bojů proti IS, který obsadil sever Iráku v roce 2014 a poražen tam byl roku 2017, odešlo z domovů šest milionů Iráčanů, což je 15 procent obyvatel.

Ahmadová řekla, že se snažila dovolat vůdce svého kmene, ale marně. "Mám strach o svá vnoučata," řekla žena, která stále žije ve stanu v uprchlickém táboře.

Šťastněji skončil případ irácké jezídky Lajly Ajduové, kterou v 11 letech unesli členové IS a přinutili provdat se za jednoho z nich. Mladá žena s ním žila v Sýrii, manžel byl zabit při náletu a ona se pak dostala do tábora v severní Sýrii. Nyní je jí 17 let a podařilo se jí zkontaktovat svou rodinu v Iráku. Její návrat zkomplikovala epidemie, kvůli níž byla uzavřena irácko-syrská hranice. Podle agentury AFP se Ajduová nakonec v neděli do Iráku vrátila.