Islámský stát teď vraždí v syrském táboře Al-Húl, má na svědomí desítky obětí

Jak napsala agentura AP, počet vražd v táboře Al-Húl se v lednu ve srovnání s předchozími měsíci ztrojnásobil a většina lidí si myslí, že pachateli jsou členové IS, kteří takto trestají své odpůrce. Kurdové, kteří tábor spravují, se domnívají, že cílem je zastrašit všechny, kdo se rozhodnou odpoutat se od extremismu IS.

Násilnosti v Al-Húlu vedly Kurdy k obnově výzev, aby země pokračovaly v repatriaci svých občanů, kteří jsou mezi 62.000 obyvateli tábora. Jen málo států bylo v minulosti těmto repatriacím nakloněno a vše ještě zpomalila epidemie koronaviru. Místní zástupci OSN upozorňují, že v táboře je několik tisíc dětí a pokud tam zůstanou, hrozí, že je IS zradikalizuje. "Al-Húl bude lůnem, z něhož se zrodí nová generace extremistů," řekl Syřan Abdalláh Sulajmán Alí, který se zabývá studiem radikálních skupin.

Bude to dva roky, co koalice vedená Spojenými státy vybojovala poslední zbytky území zabraného Islámským státem. Skoncovala tak s jeho "kalífátem" v Iráku a Sýrii. Po několikaletých bojích, jichž se účastnily také jednotky Kurdů, jsou nyní části severní Sýrie pod kurdskou správou. V oblasti je stále ještě několik set amerických vojáků. Zbytky oddílů IS se stáhly na syrsko-iráckou hranici a odtud pokračují v násilí. Jejich buňky útočí na syrské vojáky i na kurské oddíly a úředníky kurdské správy.

V Al-Húlu žijí manželky, děti nebo další příbuzní bojovníků IS a také vdovy po padlých. Až 80 procent ze 62.000 obyvatel tábora jsou ženy a děti, většina z nich z Iráku a Sýrie. Zhruba 10.000 lidí jsou ale cizinci z celkem 57 zemí. Ti jsou ubytovaní v pečlivě střežené, oddělené části zvané Annex. A mnozí zůstávají oddanými stoupenci IS.

Poměry v táboře jsou chaotické, mezi obyvateli jsou zapřisáhlí členové IS, kteří vnucují svou vůli ostatním a brání jim spolupracovat s Kurdy. Vnější buňky IS jsou s lidmi v táboře v kontaktu a podporují je, tvrdí kurdský představitel Badran Kurd. "Každý, kdo se pokusí tyto kontakty prozradit nebo přerušit svazky s IS, si podepisuje ortel smrti," řekl.

Mezi 20 oběťmi lednových vražd bylo pět žen. Všichni to byli Syřané nebo Iráčané a také člen místní policejní jednotky. Většina byla zavražděna ve stanech v noci. Mnoho z nich bylo střeleno z malé vzdálenosti zezadu do hlavy. Policistu vrah zastřelil pistolí s tlumičem 9. ledna a když ho další policista pronásledoval na útěku, použil granát, který policistu vážně zranil. Téhož dne byl zastřelen člen místní rady, který měl na starosti syrské civilisty. Jeho syn byl těžce zraněn. Jednoho iráckého obyvatele tábora útočníci sťali a hlava se našla poměrně daleko od těla. Podle kurdských úřadů ho vrazi zřejmě podezírali ze spolupráce s úřady.

Proč ale v lednu počet těchto násilností tak prudce stoupl, zůstává nezodpovězené. Kurdové loni v listopadu vyhlásili amnestii určenou pro 25.000 Syřanů. Ti, kteří ji využijí, se musí ale zaregistrovat u úřadů a spolupracovat s nimi. Mnoho Syřanů nechce tábor opustit, protože se bojí vyřizování účtů ve svých původních bydlištích, kde zůstali odpůrci IS. Vraždy mohou souviset s nabídkou amnestie a jejich účelem může být zastrašit a udržet si loajalitu.

Ať je příčina krveprolití jakákoli, násilí ukazuje vliv a moc IS v táboře. Kurdská správa severní Sýrie v lednu upozornila, že existují lidé, kteří se snaží IS znovu postavit na nohy a že Kurdové sami tomuto vývoji čelit nedokáží. V táboře jsou buňky IS, které jsou v kontaktu s veliteli Islámského státu mimo tábor. Podle Kurdů stoupenci IS v táboře vykonávají procesy s lidmi, které podezírají z odpadlictví, a zabíjejí je. V táboře žije 27.000 nesyrských dětí. Jde o 19.000 Iráčanů a 8000 dětí z jiných zemí. Šéf protiteroristického úřadu OSN Vladimit Voronkov v lednu státy vyzval k repatriaci těchto dětí, protože hrozí jejich radikalizace.

Repatriaci zpomaluje epidemie - Francie v lednu přijala sedm dětí, Británie loni v září jedno. Velmi málo jich repatrioval Irák. Jiné státy podle organizace Save the Children v roce 2019 přijaly 685 dětí, loni jen 200.