Izrael čekají letos předčasné parlamentní volby

Volby byly vypsány poté, co byl rozpuštěn izraelský parlament, jelikož se Netanjahuovi nepodařilo sestavit koalici. Je to poprvé od založení Izraele před 71 lety, co se v jednom roce podruhé konají předčasné volby.

K dubnovým volbám se přihlásil bezprecedentní počet 47 stran, nyní se o křesla ve 120členném parlamentu utká 31 uskupení. Mnoho menších stran totiž spojilo své kandidátky s cílem překonat hranici 3,25 procenta, která podmiňuje vstup do parlamentu. Zároveň je více než pravděpodobné, že i nová vláda bude koaliční, neboť v izraelské historii se nikdy žádné straně nepodařilo získat většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády.

Průzkumy předpovídají, že nastane těsný souboj pět měsíců poté, co se Netanjahu prohlásil za vítěze voleb, ale nepodařilo se mu sestavit koaliční vládu. Likud a Bílá a modrá, která vznikla letos, tehdy získaly shodně 35 křesel. "Vítězství Likudu je možné, ale visí na vlásku," myslí si politolog Abraham Diskin z jeruzalémské Hebrejské univerzity.

Nejvýznamnějšího politického rivala nyní pro Netanjahua představuje koalice Modrá a bílá, jejíž lídr Benny Ganc opakovaně upozorňuje na korupční kauzy, kterým Netanjahu čelí, a zdůrazňuje, že jeho strana by z těchto důvodů do koaliční vlády s Netanjahuem nevstoupila.

Devětašedesátiletý premiér čelí obvinění ve třech korupčních kauzách. Než bude obviněn, má ho v říjnu vyslechnout generální prokurátor. Premiér tvrdí, že je obětí honu na čarodějnice.

Ganc je naopak podle expertů vnímán jako opatrnější a pragmatičtější; Modrá a bílá se prezentuje jako otevřenější k mírovému procesu s Palestinci a snaží se získat hlasy od arabských Izraelců, kteří tvoří zhruba pětinu oprávněných voličů, ale mají tradičně nízkou volební účast.

S cílem zajistit si politické přežití a co nejvíce hlasů pro Likud tak Netanjahu vedl v uplynulých týdnech výraznou kampaň. Vítězství Likudu opakovaně prezentoval jako záruku bezpečnosti Izraele a zároveň zdůrazňoval své blízké vztahy s prezidenty USA a Ruska; ruského prezidenta Vladimira Putina osobně navštívil ve čtvrtek v Soči. Netanjahu také slíbil, že pokud Likud vyhraje volby, Izrael anektuje části Západního břehu Jordánu, což vyvolalo kritiku opozice, Palestinců, arabských zemí či OSN. Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma Izrael totiž obsadil za války v roce 1967 a tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují.

Zároveň by ale Netanjahuova politická budoucnost mohla záviset na postupu nacionalistické a sekulární strany Izrael je náš domov někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana. Ten po dubnových volbách totiž odmítl do kabinetu vstoupit bez záruky prosazení zákona o zrušení branné povinnosti pro ultraortodoxní Židy a nyní průzkumy předpovídají, že jeho strana v nadcházejících volbách ještě posílí. Lieberman však prohlásil, že do koalice nepůjde, pokud v ní budou náboženské strany.

O hlasy voličů bude také usilovat Sjednocená kandidátka čtyř arabských stran, koalice Pravice, kterou tvoří nacionalistická část pravicového spektra, levicová Strana práce, jež se spojila do koalice s centristickou stranou Most, a levicová koalice Demokratický svaz. Do Knesetu by se měla dostat i sefardská náboženská strana Šas či aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus.

Po volbách se s šéfy izraelských stran setká prezident Reuven Rivlin. Za úkol bude mít vybrat stranu, která podle něj bude mít největší šanci sestavit koalici. Ta tak musí učinit do čtyř týdnů.