Jak mohl Írán sestřelit dopravní letadlo omylem? 176 lidí popravil za 10 sekund

Sestřelení dopravního letadla společnosti Ukraine International Airlines třídy Boeing 737-800 i po necelém týdnu šokuje celý svět. Dodnes se řada lidí ptá, jak je možné, že se íránské protivzdušné síly spletly a omylem sestřelili let se 176 nevinnými civilisty na palubě. Odpověď přináší rekonstrukce, která minutu po minutě mapuje celý incident.

Je 8. leden 2020. Let 752 z Teheránu do Kyjeva měl vzlétnout v 05:15 místního času, byl ale opožděn o necelou hodinu. Když se v 06:12 místního času čtyřicetitunový stroj odlepí od země, očekává se, že v Kyjevě přistane v 08:00. Tam ale nikdy nedoletí.

V 06:14, tedy dvě minuty po vzletu, letadlo vystoupá do výšky 1 400 metrů a dosáhne rychlosti 480 km/h. To jsou poslední data, která o letadle řídící věž má. V 06:22 se stroj řítí k zemi. Dopadne 45 kilometrů od Teheránu. Nikdo ze 176 lidí na palubě nemá šanci přežít.

Svět už nyní ví, co se stalo. Původní verze o možné technické závadě vzala za své, když se Írán přiznal k sestřelení letadla. Omylem. Jak ale může takový omyl vzniknout, ptá se řada lidí na sociálních sítích i mnoho politiků a expertů?

Zahraniční média analyzovala celou situaci a přinášejí přesný popis toho, co se během šesté hodiny ranní odehrálo na základně íránských revolučních gard, která se podle serveru Bellingcat nachází nedaleko místa incidentu.

Íránská protivzdušná obrana je celou noc ve stavu maximální pohotovosti. Írán totiž odpálil přes 20 balistických raket na dvě americké základny v Iráku a všichni nervózně očekávají, zda USA podniknou odvetu.

Vojáci jsou nevyspalí, unavení, oči ale nespouštějí z radarových obrazovek. Rakety země-vzduch jsou připraveny k odpálení a atmosféra by se dala krájet. Každou chvíli vojáci očekávají protiútok. Odvetu za odvetnou akci, kterou podnikli poté, co Spojení státy zabily velitele Kásima Sulejmáního.

Jejich nervy jsou napnuté k prasknutí. Nutně potřebují vystřídat a vyspat se. Dříve, než k tomu dojde, ale na obrazovce radaru zabliká světlá tečka. Bod signalizující blížící se objekt.

Vojáci nejsou schopni rozpoznat, o jaký objekt se jedná. Na radaru se jeví malý, rychlost a výška odpovídá podzvukové raketě. Operátor mobilního odpalovacího zařízení Tor má k dispozici pouze radar, který mu více informací o cíli nedá.

V tu chvíli dojde ke kritickému momentu. Operátor se rozhodne spojit s velením, vysílačka ale selže. Musí se rozhodnout sám, a okamžitě. Poté, co se bod stočí přímo k základně íránských revolučních gard a začne nabírat na rychlosti, má jen deset sekund na to, aby objekt sestřelil.

Pokud tak neučiní, objekt se dostane z dosahu odpalovacího zařízení, a je-li to opravdu raketa, pak dopadne přímo na základnu, kterou má proti podobným útokům chránit. S vědomím toho, že by v tuto chvíli nemělo být ve vzduchu žádné civilní letadlo, odpálí dvě rakety.

Vojáci netuší, že došlo k zamítnutí žádosti o pozastavení civilních letů. Rakety míří na dopravní letadlo plné lidí, a v tu chvíli už je rozhodnuto o jejich osudu. Nelze nic dělat, Systém Tor rakety navádí automaticky. Obsluha už může jen sledovat obraz zkázy.

Ten přichází o několik sekund později, kdy raketa exploduje před kokpitem letadla. Oba piloti jsou okamžitě mrtví a motory letadla začnou hořet. Stroj se nekontrolovatelně řítí k zemi. Po dopadu umírá zbytek osazenstva. Personál i cestující. 

Související

Více souvisejících

zřícení ukrajinského letadla v Teheránu (8. 1. 2020) Radar Írán

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy