Jemen třicet let po sjednocení: Rozpadlý a extrémně chudý stát

V zemi totiž již pět let zuří občanská válka, ve které zahynulo přes 100.000 lidí. OSN tvrdí, že konflikt vyvolal nejhorší humanitární krizi na světě: z domovů odešly na tři miliony Jemenců, asi polovina obyvatel zápasí s hladem, pomoc potřebuje na 24 milionů Jemenců a boje přispěly také k šíření cholery, jelikož zničily vodovodní systém. Hospodářství nejchudší země Blízkého východu je totálně rozpadlé, stojí produkce ropy i plynu. A nyní se bojí většího rozšíření koronaviru.

V občanské válce proti sobě od března 2015 bojují šíitští povstalci Húsíové podporovaní šíitským Íránem a vládní vojska prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž pomáhá arabská koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Do konfliktu jsou zapojeni i jihojemenští separatisté, jemenská pobočka teroristického Islámského státu (IS) či rovněž teroristická Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP).

Húsíové kontrolují rozsáhlé oblasti na severu a západě země a ovládají metropoli Saná. Vládní vojska mají pod kontrolou místa na jihu, ve středu a na východě země, jihojemenští separatisté kontrolují jižní oblasti včetně přístavu Aden, kde letos v dubnu vyhlásili autonomii, a část území ovládají i teroristické skupiny napojené na Al-Káidu či IS. Všechny strany konfliktu se dopustily násilností.

Zlatý věk jemenské minulosti představuje bájná Arabia Felix (šťastná Arábie) s legendární královnou ze Sáby, jejíž ekonomické bohatství plynulo z obchodu s kořením, kadidlem a myrhou a z polohy na průsečíku Asie, Afriky a Evropy. Tato éra ale skončila na přelomu starověku a středověku a sjednocení Jemenu mělo být pokusem o renesanci této šťastné doby.

O sjednocení severního Jemenu, kde byla v září 1962 svržena monarchie a vyhlášena republika (JeAR), a jižního Jemenu, kde byla republika vyhlášena po vyhnání britských kolonistů v listopadu 1967 (od 1970 JLDR), se jednalo více než dvě desetiletí. Na stole byla řešení mírová, ale i násilná a mezi oběma státy vypuklo i několik střetů. Posun nastal až s rozkladem socialistického bloku koncem 80. let, kdy adenská vláda přiznala kolaps socialistické orientace, která JLDR přivedla na práh hospodářského zhroucení a izolace v arabském světě. Severní Jemen se zase potýkal se vzmáhajícím se kmenovým islámským hnutím a sjednocení mělo představovat nové vykročení do budoucí ekonomické prosperity i politického klidu.

Slavnostní sjednocení socialistického jižního Jemenu (Jemenské lidové demokratické republiky, JLDR) s pouhými 2,5 milionu obyvatel a konzervativního severního Jemenu (Jemenské arabské republiky, JeAR; 11 miliónů obyvatel) vyhlásil prezident Alí Abdalláh Sálih vztyčením červenobíločervené vlajky v Adenu 22. května 1990. Jedním státem se Jemen tehdy stal po téměř 150 letech od kolonizování Adenu Brity v roce 1839.

K Jemenu, kde je téměř veškeré obyvatelstvo arabské a muslimského vyznání, patří též ostrovy Perim v Rudém moři a Sokotra. Do vzniku Státu Izrael v roce 1948 žilo na 50.000 Židů, kteří byli v rámci operace "Orlí křídla" (či "Kouzelný koberec") přepraveni do židovského státu.

Jemen, jehož jméno v arabštině znamená "země po pravici", tedy napravo (na východ) od hlavní islámské svatyně kaaby v saúdskoarabské Mekce, si hned v prvním desetiletí po sjednocení prošel dvouměsíční občanskou válkou v roce 1994, v zemi poté bujela korupce a země se též stala pověstnou únosy zahraničních turistů místními kmeny.

Politická krize v zemi pak vypukla v souvislosti v "arabským jarem" v roce 2011, kdy se protestovalo proti chudobě, nezaměstnanosti a korupci. Prezident Sálih v roce 2012 odstoupil, nahradil ho viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Slabost centrální vlády během předávání moci spojená s mnoha dalšími problémy pak vedla k občanské válce.