Lidé v iráckém Mosulu čekají na vlak už deset let

Není tomu tak dávno, co odtud vyráželi orientalisté a Iráčané do Berlína, Istanbulu či do Benátek. Dnes je ale nádraží v severoiráckém Mosulu v troskách a odstavené rezavějící lokomotivy jsou připomínkou současné odtrženosti města od ostatního světa. Píše o tom agentura AFP.

Trasa vlaku Taurus Express, který od začátku 20. století spojoval jihoiráckou Basru s Tureckem, kde na něj navazoval proslulý Orient Express, vlivem konfliktů a politických událostí zanikla jako šagrénová kůže z Balzakova románu. Po invazi vedené Spojenými státy v roce 2003 se železniční doprava v Mosulu citelně zredukovala, ale až do roku 2010 jezdily každý týden dva vlaky do tureckého Gaziantepu.

Ámir Abdalláh jako strojvůdce jezdil na trase na západ do Sýrie a na jih do Bagdádu.

"Každý den byly nějaké vlaky s cestujícími nebo se zbožím," vzpomíná sedmačtyřicetiletý otec pěti dětí. Lokomotiva ve žluté, červené, zelené a černé barvě, ve které jezdil, teď převrácená rezaví a vagony i kolejnice kolem ní jsou už jen hromadou starého železa.

Alí Ukla si pamatuje, kdy se dalo za pouhých 1000 nebo 2000 dínárů (necelých 30 Kč) dojet do Bagdádu nebo někam jinam v Iráku. "Byl to pohodlný dopravní prostředek pro nemocné či pro invalidy. A taky to zaručovalo, že zboží dorazilo včas a nepoškozené," vzpomíná.

Král Fajsal II., svržený v roce 1958, míval na nádraží vlastní salonek, upozorňuje železniční inženýr Muhammad Abdalazíz, který je už několik let nezaměstnaný. "Býval tady jeden z největších mosulských hotelů, kavárny, zahrady, garáž pro auta a předtím pro kočáry," dodává. Železnice živila stovky rodin, a to nejen železničářů, ale i stavbařů, obchodníků, taxikářů a majitelů restaurací či kaváren.

Poprvé 1. června 1940 spojil vlak projíždějící Mosulem Bagdád s tureckým Istanbulem. Dnes je metropole propojena jen s Fallúdžou na západě a Karbalou a Basrou na jihu, což je hodně vzdálené někdejším 72 každodenním spojům, jež se pohybovaly na tisících kilometrech iráckých tratí v dobrých časech, tedy až do zavedení embarga proti vládě bývalého prezidenta Saddáma Husajna v 90. letech.

Irák byl už před tímto obdobím na Blízkém východě v čele pokroku - od roku 1869 začala v Bagdádu jezdit tramvaj, z níž ale dnes už nezbylo nic. Ani elegantní dřevěné dvoupatrové vagony, ani koleje, jež spolykala překotná zástavba, kterou si vyžádalo přesídlování venkovanů do metropole.

Agonie mosulského nádraží byla dlouhá - 31. března 2009 jednu jeho část vyhodil do vzduchu kamion naplněný bombami. Pak 1. července 2010 odjel poslední vlak do tureckého Gaziantepu. Mosul, který na Blízkém východě býval dlouho obchodní křižovatkou, pak v letech 2014 až 2017 ničily boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS).

Náměstek severoiráckých železnic Kahtán Lukman říká, že nádraží bylo z 80 procent zničeno. Sloupy na nástupištích jsou rozstřílené, fasáda zničená k nepoznání a mozaiky v hale už téměř neznatelné. Teď, po osvobození města od IS, není obnova nádraží na pořadu rekonstrukce. Nejsou na ni určeny žádné peníze ani termíny.

S mosulským nádražím zmizela velká část irácké minulosti. Díky jeho strategické poloze mezi Irákem, Sýrií a Tureckem jím prošlo mnoho slavných. Před téměř 100 lety právě sem umístila Agatha Christie děj některých svých románů. Podle ředitele nádraží prošla královskou recepcí o několik desítek let později slavná arabská zpěvačka Umm Kalsúmová. V roce 1970 přistoupilo vedení nádraží na to, aby při koncertě libanonské zpěvačky Sabáh umlklo pískání a sirény, které by mohly rušit produkci.

Sedmatřicetiletá Núr Muhammadová si pamatuje cesty vlakem s rodiči na venkov za dob svého mládí. "Bylo mi deset let a s rodinou a přáteli jsme pozorovali krajinu za okny. Krásné časy. Doufám, že se vrátí," řekla.

Související

Více souvisejících

Irák

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy