Mocenské boje v Iráku skončily. Premiérem je exšéf tajných služeb Mustafa Kazímí

Agentura DPA uvádí, že Kázimí je považovaný za kompromisního kandidáta a ještě krátce před hlasováním o důvěře se dohadoval se zástupci politických bloků zastoupených v iráckém parlamentu o obsazení postů ve svém kabinetu. Začátek schůze parlamentu musel být proto několikrát posunut. Kvůli sporům o portfolia ve vládě se od Mahdího rezignace loni v listopadu nepodařilo dvěma předchozím kandidátům na premiéra sestavit vládu.

Poslanci s rouškami na tvářích a rukavicemi na rukou Kázimímu odhlasovali jenom 15 z navrhovaných ministrů a s nimi Kázimí složil přísahu jako šestý premiér od roku 2003, kdy byl svržen někdejší prezident Saddám Husajn. Schválení vlády také skoncovalo s pětiměsíčním politickým vakuem, do nějž se Irák dostal po masových loňských protivládních protestech, při nichž přišlo o život přes 500 lidí.

Krátce po odhlasování důvěry Kázimímu telefonoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo a ohlásil prodloužení 120denní výjimky ze sankcí, která Iráku umožní dále nakupovat elektřinu v Íránu. Pompeo řekl, že tak USA chtějí nové vládě zajistit podmínky pro úspěch.

Great to speak today with new Iraqi PrimeMinister Mustafa al-Kadhimi. Now comes the urgent, hard work of implementing the reforms demanded by the Iraqi people. I pledged to help him deliver on his bold agenda for the sake of the Iraqi people.

Podle agentury AFP je na červen naplánováno zahájení dialogu mezi Bagdádem s Američany. Bude se jednat o eventuálních dalších výjimkách pro irácké obchodování s Íránem, které ostatním zemím znemožňují americké protiíránské sankce. Parlament také po lednovém americkém útoku, při němž byl v Bagdádu zabit vlivný íránský generál, nařídil stažení amerických vojáků z Iráku. Američané se zatím přeskupili, kromě jiného i kvůli koronaviru, ale jejich základny jsou průběžně cílem raketových útoků spojenců Íránu.

Pro Kázimího vládu hlasovala většina z 255 poslanců, avšak zamítli jeho kandidáty na vedení ministerstev obchodu, spravedlnosti, kultury, zemědělství a migrace. Neobsazeny jsou i posty ministrů zahraničí a ropného průmyslu s tím, že se o kandidátech musí ještě jednat. Podle ústavy může dostat důvěru i neúplná vláda, pokud poslanci schválí více než půlku navrhovaných členů.

"Tato vláda přišla jako odpověď na sociální, ekonomické a politické krize, kterým země čelí," řekl Kázimí před poslanci a slíbil jim, že jeho kabinet bude přicházet s řešeními a nebude potíže země dále prohlubovat. Své funkce šéfa tajné služby se vzdal, kdy přijal kandidaturu na předsedu vlády. Před ním se neúspěšně o vytvoření vlády pokoušeli Muhammad Taufík Alláví, který neměl podporu politických stran, a někdejší nadžafský guvernér Adnán Zurfí.

Jak uvádí agentura AP, Kázimí minulý týden měnil jména na svém seznamu ministrů třikrát, aby vyhověl požadavkům jednotlivých politických bloků. Dohoda byla nakonec uzavřena těsně před začátkem parlamentního jednání.

Krizi v Iráku zhoršuje pandemie nemoci covid-19 i nízké ceny ropy, které jsou klíčovým zdrojem příjmů pro tuto blízkovýchodní zemi.