NÁZOR: Sen o irácké demokracii v troskách. Analytik popsal, co se v zemi děje

Od roku 2003, kdy Spojenými státy vedená "koalice ochotných" vojensky svrhla režim Saddáma Husajna, Iráčané již pětkrát volili v rámci své rodící se demokracie, konstatuje Tallha Abdulrazaq v komentáři pro server Washington Post. Původem irácký bezpečnostní analytik z Exeterské univerzity přiznává, že už od mládí byl vůči takovým volbám silně skeptický.

Smutný den pro Iráčany

Abdulrazaq prvně volil ve volbách v prosinci 2005, avšak v zahraničí, v Londýně, kam kdysi uprchl jeho otec ve strachu z perzekuce ze strany Saddámova režimu. Sám se sice k hlasování stavěl skepticky, jeho otec však trval na účasti, nechtěl si nechat utéct příležitost projevit názor a věřil, že v Iráku nastane nová éra silné občanské účasti v politice, byť země vždy byla monarchií, případně prezidentskou diktaturou.

"Od té doby jsem v dalších iráckých volbách nehlasoval," přiznává analytik. Nedělní volby pak s ohledem na mizernou, jednačtyřicetiprocentní účast považuje za další smutný den pro mnoho Iráčanů.

Irák nikdy nezískal demokracii, která mu byla slibována, místo ní v zemi vzniklo zcela nekompetentní, silně zkorumpované a extrémně násilné monstrum, které se jako demokracie maskuje a pouze traumatizuje současnou generaci, domnívá se odborník. Konstatuje, že nízká volební účast nedává politikům široký mandát vládnout, navíc se bude jen bolestivě rodit vládní koalice.

Bloky s největším počtem mandátů se budou štěpit a vnitřně hádat, přičemž nejsilnější z nich vede radikální ší'itský islamista Muktada Sadr, který se proslavil teroristickými akcemi proti iráckým civilistům i americkým vojákům, upozorňuje autor komentáře. Vysvětluje, že od voleb z roku 2005 panuje systém kvót označovaný jako muhasasa, který dělí moc po etnicko-sektářských liniích, čímž proti sobě Iráčany vzájemně poštvává, společnost polarizuje a vytváří sektářské prostředí plné perzekuce a vraždění.

"Jak se politické elity hádaly, kdo dostane jaké ministerstvo (a co je důležitější, rozpočet ministerstva), hledaly zahraniční patrony podporující jejich plány," pokračuje Abdulrazaq. Doplňuje, že těmi pochopitelně byly Spojené státy a Írán.

Nejenže sektářská občanská válka z let 2006 až 2008 - kterou vyvolaly útoky al-Káidy na ší'itské mešity a Íránem zaštítěné popravčí čety vraždící sunnity - téměř nenapravitelně rozeštvala místní komunity, ale Irák se stal i zástupným válčištěm Washingtonu a Teheránu, uvádí analytik. Dodává, že díky tomu byla většina voleb předem rozhodnutá.

Iluze demokracie

Systém muhasasa produkuje slabé vlády, navíc garantuje, že premiérem bude ší'ita, prezidentem Kurd a předsedou parlamentu sunnita, nastiňuje expert. Upozorňuje, že nikdo nemůže získat jasnou většinu, tudíž se politické strany štěpí v zájmové koalice řízené buď Spojenými státy, nebo Íránem, přičemž právě tyto zahraniční mocnosti rozhodují, kdo obsadí vysoké funkce.

Výsledkem je, že nechvalně známý lídr ší'itské islamistické strany Dawa, Núrí Málikí, zastával od roku 2006 dlouhých 12 let úřad premiéra či viceprezidenta, přestože je označován za jednoho z hlavních podněcovatelů sektářství v zemi, poukazuje analytik. Zdůrazňuje, že toto ideologické šílenství je přímo spojeno se vznikem sunnitsky radikálního Islámského státu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Není proto překvapivé, že v roce 2019 vyšlo do ulic protestní hnutí požadující konec sektářství, korupce a zahraničního vměšování se a od té doby je s přestávkami na scéně, navzdory pandemii covidu-19," píše Abdulrazaq. Vysvětluje, že brutální zásahy proti tomuto hnutí, během nichž státní bezpečnostní složky a ší'itské milice - které se bojí, že by mohly přijít v důsledku protestů o své výsadní postavení - pozabíjely na 600 demonstrantů, vedly k masivními bojkotu nedělních voleb.

Toto násilí žene lidi do podzemí, zprávy se šíří skrze nové technologie a decentralizované soukromé sítě, které se kvůli utajování a zabezpečení neustále reorganizují, uvádí odborník. Mizerná volební účast podle něj dále ukazuje, že jen málo Iráčanů nyní věří v demokracii a už vůbec ne v tu, kterou vojenskou silou nastolili Američané a jejich spojenci v roce 2003.

Volby tak podtrhly to, co je dobře známo, tedy že účast v hlasování jen podpoří iluzi demokracie, zatímco profitovat bude hrstka elit a zbytek země bude dál trpět, kritizuje autor komentáře. Dodává, že tak hluboké systémové a strukturální problémy spolu s absencí spravedlnosti pro oběti zavražděné bezpečnostními složkami a milicemi, které jednají zcela beztrestně, odsuzují iráckou politiku k dalšímu zahnívání a drolení.

Abdulrazaq tak deklaruje, že svým hlasem již nebude podporovat falešnou iráckou demokracii. Zároveň vyjadřuje přesvědčení, že tento zoufalý postoj není mezi Iráčany ojedinělý.

Související

Turecká armáda (Turkish Army)

Irák odsoudil íránské a turecké útoky na Kurdy na severu země

Irácká vláda dnes důrazně odsoudila íránské a turecké útoky na severu Iráku v oblasti autonomního Kurdistánu. Teherán útoky provádí už několik týdnů a tvrdí, že cílí na íránskou exilovou opozici, která podporuje protivládní protesty v Íránu. Ankara nejnovější útoky na kurdské cíle v Iráku podle médií zdůvodnila bombovým útokem v Istanbulu z předminulého víkendu, který připisuje kurdským radikálům, ti ale zodpovědnost za něj odmítají.

Více souvisejících

Irák demokracie

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

včera

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.

včera

včera

Čína se přiznala i k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína dnes přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se balón do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy