NÁZOR: Sen o irácké demokracii v troskách. Analytik popsal, co se v zemi děje

Od roku 2003, kdy Spojenými státy vedená "koalice ochotných" vojensky svrhla režim Saddáma Husajna, Iráčané již pětkrát volili v rámci své rodící se demokracie, konstatuje Tallha Abdulrazaq v komentáři pro server Washington Post. Původem irácký bezpečnostní analytik z Exeterské univerzity přiznává, že už od mládí byl vůči takovým volbám silně skeptický.

Smutný den pro Iráčany

Abdulrazaq prvně volil ve volbách v prosinci 2005, avšak v zahraničí, v Londýně, kam kdysi uprchl jeho otec ve strachu z perzekuce ze strany Saddámova režimu. Sám se sice k hlasování stavěl skepticky, jeho otec však trval na účasti, nechtěl si nechat utéct příležitost projevit názor a věřil, že v Iráku nastane nová éra silné občanské účasti v politice, byť země vždy byla monarchií, případně prezidentskou diktaturou.

"Od té doby jsem v dalších iráckých volbách nehlasoval," přiznává analytik. Nedělní volby pak s ohledem na mizernou, jednačtyřicetiprocentní účast považuje za další smutný den pro mnoho Iráčanů.

Irák nikdy nezískal demokracii, která mu byla slibována, místo ní v zemi vzniklo zcela nekompetentní, silně zkorumpované a extrémně násilné monstrum, které se jako demokracie maskuje a pouze traumatizuje současnou generaci, domnívá se odborník. Konstatuje, že nízká volební účast nedává politikům široký mandát vládnout, navíc se bude jen bolestivě rodit vládní koalice.

Bloky s největším počtem mandátů se budou štěpit a vnitřně hádat, přičemž nejsilnější z nich vede radikální ší'itský islamista Muktada Sadr, který se proslavil teroristickými akcemi proti iráckým civilistům i americkým vojákům, upozorňuje autor komentáře. Vysvětluje, že od voleb z roku 2005 panuje systém kvót označovaný jako muhasasa, který dělí moc po etnicko-sektářských liniích, čímž proti sobě Iráčany vzájemně poštvává, společnost polarizuje a vytváří sektářské prostředí plné perzekuce a vraždění.

"Jak se politické elity hádaly, kdo dostane jaké ministerstvo (a co je důležitější, rozpočet ministerstva), hledaly zahraniční patrony podporující jejich plány," pokračuje Abdulrazaq. Doplňuje, že těmi pochopitelně byly Spojené státy a Írán.

Nejenže sektářská občanská válka z let 2006 až 2008 - kterou vyvolaly útoky al-Káidy na ší'itské mešity a Íránem zaštítěné popravčí čety vraždící sunnity - téměř nenapravitelně rozeštvala místní komunity, ale Irák se stal i zástupným válčištěm Washingtonu a Teheránu, uvádí analytik. Dodává, že díky tomu byla většina voleb předem rozhodnutá.

Iluze demokracie

Systém muhasasa produkuje slabé vlády, navíc garantuje, že premiérem bude ší'ita, prezidentem Kurd a předsedou parlamentu sunnita, nastiňuje expert. Upozorňuje, že nikdo nemůže získat jasnou většinu, tudíž se politické strany štěpí v zájmové koalice řízené buď Spojenými státy, nebo Íránem, přičemž právě tyto zahraniční mocnosti rozhodují, kdo obsadí vysoké funkce.

Výsledkem je, že nechvalně známý lídr ší'itské islamistické strany Dawa, Núrí Málikí, zastával od roku 2006 dlouhých 12 let úřad premiéra či viceprezidenta, přestože je označován za jednoho z hlavních podněcovatelů sektářství v zemi, poukazuje analytik. Zdůrazňuje, že toto ideologické šílenství je přímo spojeno se vznikem sunnitsky radikálního Islámského státu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Není proto překvapivé, že v roce 2019 vyšlo do ulic protestní hnutí požadující konec sektářství, korupce a zahraničního vměšování se a od té doby je s přestávkami na scéně, navzdory pandemii covidu-19," píše Abdulrazaq. Vysvětluje, že brutální zásahy proti tomuto hnutí, během nichž státní bezpečnostní složky a ší'itské milice - které se bojí, že by mohly přijít v důsledku protestů o své výsadní postavení - pozabíjely na 600 demonstrantů, vedly k masivními bojkotu nedělních voleb.

Toto násilí žene lidi do podzemí, zprávy se šíří skrze nové technologie a decentralizované soukromé sítě, které se kvůli utajování a zabezpečení neustále reorganizují, uvádí odborník. Mizerná volební účast podle něj dále ukazuje, že jen málo Iráčanů nyní věří v demokracii a už vůbec ne v tu, kterou vojenskou silou nastolili Američané a jejich spojenci v roce 2003.

Volby tak podtrhly to, co je dobře známo, tedy že účast v hlasování jen podpoří iluzi demokracie, zatímco profitovat bude hrstka elit a zbytek země bude dál trpět, kritizuje autor komentáře. Dodává, že tak hluboké systémové a strukturální problémy spolu s absencí spravedlnosti pro oběti zavražděné bezpečnostními složkami a milicemi, které jednají zcela beztrestně, odsuzují iráckou politiku k dalšímu zahnívání a drolení.

Abdulrazaq tak deklaruje, že svým hlasem již nebude podporovat falešnou iráckou demokracii. Zároveň vyjadřuje přesvědčení, že tento zoufalý postoj není mezi Iráčany ojedinělý.

Související

Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Irák demokracie

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 22 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy