Nepokoje v Libanonu tvrdě dopadají na turistický sektor

V posledních letech se mluvilo o tom, že tento malý blízkovýchodní stát směřuje k bankrotu, podobně jako Řecko v roce 2009. Podnikatelé ale tvrdí, že tíživou ekonomickou situaci začali opravdu pociťovat až v polovině října, kdy začaly protesty, jež vedly k uzavírání silnic a ke stávkám, což mělo negativní dopad na podniky.

"Přes noc nám obsazenost (v říjnu) spadla ze 100 procent na čtyři procenta. Listopad byl prvním měsícem po začátku nepokojů a my jsme skončili s (obsazeností) deset procent," řekl agentuře AP regionální zástupce ředitele hotelů Four Seasons Ramí Sájis.

Spouštěčem protestů byl původně návrh daňové reformy, hlavním důvodem nespokojenosti demonstrantů je ale 30 let trvající korupce a špatné hospodaření se státními prostředky ze strany vládnoucích politických elit.

Od roku 1997 udržovala libanonská centrální banka fixní směnný kurz 1500 liber za americký dolar. Od propuknutí protestů však dolar posílil a strach z politické nestability vedl k tomu, že si více lidí vybralo peníze z bank. To vyvolalo nejhorší finanční krizi od občanské války v letech 1975-1990. Dolary do země často přinášeli bohatí investoři, kteří díky vysokým úrokům ukládali velké částky. Dolary se tak v zemi platilo podobně jako libanonskými librami. Místní banky ale zavedly bezprecedentní omezení pro pohyb kapitálu, což ekonomické podmínky ještě zhoršilo. Pro podniky tak bylo obtížnější převádět mzdy zaměstnancům.

Růst cen v Libanonu přinutil majitele mnoha podniků snižovat mzdy nebo zaměstnancům platit v libanonských librách místo v dolarech.

"Máme tady hodně cizinců a nemůžeme jim platit v amerických dolarech, takže tím hodně trpí. Zároveň se snížilo spropitné," uvedl vedoucí japonské suši restaurace Kampai Henri Faráh. V uplynulých dvou měsících podnik přišel o 50 procent tržeb.

Nynější situace je zcela odlišná od let 2009-2011, kdy sektor pohostinství v Libanonu zažíval boom a počet turistů rapidně rostl, uvedl prezident libanonského sdružení majitelů restaurací, kaváren, nočním klubů a pekáren Tony Ramí.

K oslabení libanonské ekonomiky od té doby přispěla také regionální nestabilita způsobená válkou v sousední Sýrii či napjaté vztahy se státy Perského zálivu, které opakovaně zakázaly svým občanům do Libanonu jezdit. V sektoru pohostinství bylo v září v Libanonu zavřeno 130 podniků, v říjnu 135 a v listopadu 200, uvedl Ramí.

Prosinec bývá pro turistický sektor v Libanonu příznivý zejména kvůli svátkům. Mnozí Libanonci žijící v zahraničí, kteří se tou dobou často vracejí do vlasti, ale teď kvůli nepokojům své plány mění. Hotelové sítě působící v Libanonu, jako například Sheraton či Four Seasons, začaly posílat část svých zaměstnanců do jiných hotelů v regionu, kde jsou nižší náklady.

Restaurace v Libanonu v uplynulých týdnech mezitím podle sdružení majitelů restauračních zařízení zaznamenaly 70procentní pokles tržeb. Dražších a středně drahých restaurací se tato krize dotkla nejvíce, levnější podniky mají zatím nejmenší propad tržeb, mimo jiné proto, že často nabízejí rozvoz jídel.