Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
První schůzka aliančních ministrů od tureckého vpádu do severovýchodní Sýrie se podle některých diplomatů nesla ve znamení opatrné kritiky vůči Turecku, které je členem NATO. "Není to poprvé, co máme v NATO rozdílné pohledy," prohlásil Jens Stoltenberg.
Evropští spojenci již minulý týden odsoudili vojenskou operaci, kterou Turecko zdůvodňuje snahou vytlačit z pásma u své hranice kurdské teroristy, mezi něž Ankara řadí i kurdské milice, jež pomohly USA a dalším zemím v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Během bruselské schůzky však na zásadnější rozmíšky nedošlo.
Španělsko před jednáním pohrozilo, že na protest proti intervenci v Sýrii stáhne z Turecka své rakety Patriot. Během ministerské schůzky však španělská zástupkyně prohlásila, že k tomuto kroku Madrid nesáhne.
"Turecko vysvětlovalo situaci ve svém regionu, který je plný bezpečnostních hrozeb," popsal novinářům český ministr obrany Lubomír Metnar, podle něhož Ankara zdůraznila, že na svém území má na 3,5 milionu uprchlíků ze Sýrie. Právě obavami z jejich možného přesunu do Evropy objasňují někteří diplomaté zdrženlivost části spojenců vůči Turecku.
Turecko má hned po Spojených státech největší alianční armádu a diplomaté se shodují, že je v NATO příliš důležitou zemí, aby s ní ostatní šli do otevřeného konfliktu. Podle Stoltenberga bylo tak vyzněním schůzky spíše to, že ministři NATO ocenili dohodu mezi Washingtonem a Ankarou, která na severovýchod Sýrie přinesla dočasný klid zbraní.
Aliance nyní podle něj preferuje politické řešení situace a na případné vytvoření bezpečné zóny bude potřeba mandát OSN.
Ministři se podle Stoltenberga dnes shodli na pokračování mírové mise v Afghánistánu či na potřebě zvýšit vojenské výdaje, aby dosahovaly dříve dohodnutých dvou procent hrubého domácího produktu. O tomto tématu, na něž naléhá zvláště Washington jako největší přispěvatel do alianční pokladny, však budou podle Metnara šířeji jednat lídři spojeneckých zemí na prosincovém summitu v Londýně.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Sýrie , NATO , Jens Stoltenberg , Turecko , OSN , Kurdové
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 2 hodinami
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 4 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 8 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 9 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 12 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák