Organizace: Popravy v Íránu porušují mezinárodní a lidská práva

Trest smrti v Íránu není v souladu s mezinárodními standardy a porušuje řadu základních lidských práv. Kromě toho, že rozsudky jsou v zemi vynášeny i nad mladistvými, byly v uplynulých letech v islámské republice také zaznamenány popravy za homosexualitu, cizoložství či za konzumaci alkoholu. V dnes zveřejněné zprávě to uvádí Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH), což je nevládní organizace sídlící v Paříži.

Zprávu s názvem "Nikdo neunikne - Rozšířené užívání trestu smrti v Íránu" FIDH vydala u příležitosti nadcházejícího Světového dne proti trestu smrti, který připadá na 10. října. Studie se zabývá uplatňováním trestu smrti v Íránu a zkoumá jak jednotlivé případy, tak trendy.

V počtu poprav je Írán podle FIDH již mnoho let druhý na světě za Čínou. Jen v loňském roce tam bylo popraveno nejméně 251 lidí, v prvních devíti měsících letošního roku už přes 190.

Převážná většina trestů smrti v Íránu nesplňuje hranici "nejzávažnějších trestných činů", a v důsledku toho je v rozporu se závazky plynoucími z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR), uvádí FIDH. Popravy vykonané v Íránu, které nesplňují tuto hranici, podle federace zahrnují mimo jiné tresty za cizoložství, sex lidí stejného pohlaví, konzumaci alkoholu, drogové a finanční delikty, kyberkriminalitu či tresty související s náboženstvím a politikou. Tresty smrti byly v zemi také uplatněny na příslušnících etnických (Arabů, Kurdů a Balúčů) a náboženských (sunnitů, vyznavačů bahaismu a jarsanismu) menšin.

Írán podle FIDH zároveň vynáší rozsudky smrti nad mladistvými nejčastěji ze všech zemí na světě. Mezi rokem 2009 a zářím loňského roku federace zaznamenala 67 takových případů. Popravy se v těchto případech konají poté, co odsouzený dovrší 18 let. Trest smrti vynesený nad mladistvým je však opět v rozporu s ICCPR a Úmluvou OSN o právech dítěte (CRC). FIDH zmiňuje případ 30letého muže, který byl popraven v srpnu na západě země poté, co jako sedmnáctiletý zabil své prarodiče. V cele smrti bylo loni v Íránu podle FIDH 90 nezletilých.

Mnoha rozsudkům smrti v Íránu podle FIDH nepředchází spravedlivý soud. Vězni bývají odsouzeni i na základě vágních obvinění či přiznání, jež jsou důsledkem mučení či jiného týrání ve vazbě. Obvinění, kterým hrozí trest smrti, navíc v Íránu často nemají možnost vybrat si právníka.

V závěru FIDH uvádí, že íránské úřady dlouhodobě pronásledují a stíhají právníky zastupující vězně, kterým hrozí nejvyšší trest. Zmiňuje přitom advokátku a nositelku Sacharovovy ceny za svobodu myšlení z roku 2012 Nasrín Sotúdeovou, která byla za svou práci uvězněna. Zpráva Írán vyzývá, aby na popravy uvalil moratorium.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co bude chtít Trump po Izraeli? Lednová změna v Bílém domě bude mít vliv i na Blízký východ

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena odmítla snížit pomoc Izraeli i poté, co ho neúspěšně vyzvala ke zklidnění situace v Pásmu Gazy. Nastupující prezident Donald Trump v této politice patrně nepoleví, bude ale chtít po Izraelcích jasné výsledky. Situace na Blízkém východě se nadále komplikuje, proti Izraeli se po boku Íránu postavila dokonce Saúdská Arábie. 

Více souvisejících

Írán popravy

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 9 minutami

před 42 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy