Otevřely se dveře dalšímu krvavému konfliktu? Americký diplomat apeluje k akci

NÁZOR – Instinkt, který velí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ukončit angažmá USA v „nekonečných válkách“ na Blízkém východě, je rozumný, konstatuje Willaim J. Burns v komentáři pro server Washington Post. Bývalý diplomat a náměstek amerického ministra zahraničí ovšem varuje, že Trump plameny tamních válek spíše rozdmýchává, než hasí.

Válka, kterou lze ukončit

Význam syrské operace, při které přišel o život vůdce Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí je podle Burnse oslabován nesouladem širší strategie. „Impulzivním rozhodnutím o stažení vojáků ze severovýchodní Sýrie – nekoordinovaným se spojenci a partnery, nehledě na vlastní velitele a diplomaty – Trump otevřel dveře dalšímu konfliktu,“ píše vysloužilý diplomat. Tvrdí, že došlo k posílení zájmů Damašku, Teheránu, Moskvy a Ankary a prohloubení problémů místních sunnitů, ze kterých těží IS.

Odstoupení od dohody o íránském jaderném programu zase Trump tento program odbrzdil a vystupňoval napětí v regionu, kritizuje bývalý náměstek. Výsledkem podle něj je vyslání dalších 3 tisíc amerických vojáků do Perského zálivu, kteří mají čelit víceméně samoúčelným provokacím.  

„Existuje ale jedna válka, kterou Trump stále může ukončit,“ pokračuje Burns. Označuje za ni konflikt v Jemenu, který je pro mnoho Američanů sice vzdálený, ale má ohromné humanitární a strategické dopady.

OSN označuje situaci v Jemenu za největší humanitární krizi světa, připomíná ex-diplomat. Podotýká, že o domov přišly 3 milionu Jemenců, téměř čtvrt milionu lidí bylo zabito a 15 milionům dalších hrozí hladomor, navíc konflikt přispěl k největší epidemii cholery v moderních dějinách a stav se zhoršuje každým dnem.

Podobně vážné jsou strategické důsledky, upozorňuje Burns. Konstatuje, že jemenská vláda uznaná OSN se nachází v exilu a metropoli San’á ovládají Húsiové podporovaní Íránem, přičemž na východě země sílí odnože IS a al-Káidy a mohou zde zřídit základnu k plánování útoků na Západě.

Konflikt také škodí americké zahraniční politice, jelikož USA prodávají Saúdské Arábii bomby a rakety, které mají na svědomí dvě třetiny civilních obětí, a další americké zbraně padly do rukou Rijádem podporovaných milicí a jejich protivníků, uvádí někdejší náměstek. Dodává, Že Spojené státy cvičí saúdské piloty, servisují jejich letouny, s královstvím sdílejí zpravodajské informace a radí s výběrem cílů.

Přiživování katastrofální situace v Jemenu nikterak nepomáhá Washingtonu ani Rijádu, deklaruje Burns. Za dobrou zprávu považuje to, že zrají podmínky pro diplomatický posun tohoto konfliktu.

Je třeba chopit se příležitosti

„Spojené arabské emiráty, nejschopnější saúdskoarabský partner, si uvědomily, že poškození jejich zájmů a pověsti za to zkrátka nestojí,“ pokračuje vysloužilý diplomat. Dodává, že v červenci začalo stahování vojáků Spojených arabských emirátů z Jemenu a realitu začíná vnímat i Rijád.

Saúdové utratili za válku přes 100 miliard dolarů, navíc plně ukázali své vojenské schopnosti a zranitelnost predátorskému Íránu, podotýká Burns. Doplňuje, že Rijád také čelí rostoucímu tlaku amerického Kongresu, a to vše dává Saúdská Arábii signál, aby se uchýlila k diplomacii.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Minulý měsíc tak začala zákulisní jednání Saúdů s Húsii, přičemž USA mohou a měly by využít své páky a rozhovorům pomoci, nabádá bývalý diplomat. Tvrdí, že tak mohou učinit třemi způsoby.

Zaprvé lze tlačit na Rijád, aby prodloužil pozastavení náletů a přistoupil na celkové příměří, které by ověřilo nedávný slib Húsiů přestat útočit na saúdskoarabské cíle, doporučuje Burns. Myslí si, že spolu s tím by měl být Rijád tlačen k otevření letiště v San’á pro lékařské evakuační lety a uvolnění blokády dovozu paliva do země, což je zásadní pro humanitární pomoc.

Zadruhé by Spojené státy měly plně podpořit nové rozhovory pod patronátem OSN, které uznají realitu, že Húsiové se nestáhnou zpět na sever země a mezinárodně uznaná jemenská vláda se nemže jen tak vrátit z Rijádu do San’á, míní bývalý náměstek. Dodává, že je třeba řešit i legitimní obavy amerických partnerů v oblasti a do rozhovorů přímo zapojit Írán, jelikož ten nese na násilí v Jemenu velký podíl a zároveň může mít potenciální zájem na oživení diplomacie a ukázce své schopnosti podkopávat ji.

Zatřetí by měl americký Kongres podmínit další prodej zbraní a vojenskou podporu Saúdské Arábii dodržováním příměří a ochotou k diplomatickým jednáním z její strany, apeluje Burns. Připouští, že partnerství s Rijádem je pro Washington z dlouhodobého hlediska důležité, nejprve je nutné dostat Saúdy z Jemenu.

„Jemen zůstane nějaký čas chudou, rozdělenou a nestabilní zemí. Ale můžeme pomoci odstranit jednu vrstvu nestability v regionu, který jimi překypuje, snížit nepopsatelné lidské utrpení, zmenšit americké vojenské angažmá a připravit prostor pro komplikovanou diplomacii, která přijde,“ píše Burns.

Žádné vítězné přehlídky ani summity, které jsou typické pro Trumpovu diplomacii, se v případě Jemenu konat nebudou, ale ukončení tamní války je správné a rozumné z pohledu USA i regionu, deklaruje vysloužilý diplomat. Tvrdí, že Washington by se měl této příležitosti chopit.

Související

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

Více souvisejících

Jemen USA (Spojené státy americké) Saúdská Arábie Írán

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

před 6 hodinami

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

před 7 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) dal znovu najevo, že nepřistoupí na návrh prezidenta Petra Pavla, aby se obnovily pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů. Předseda vlády tvrdí, že s hlavou státu nemá o čem jednat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy