Palestinci přijmou peníze od Izraele, od února je odmítali

Palestinské vedení pak letos v únoru v reakci oznámilo, že nebude od Izraele brát vůbec žádné peníze pocházející z celních poplatků a daně z přidané hodnoty. Teď se ale samospráva dostala do závažných finančních problémů a začala s Izraelem vyjednávat.

Přesto předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ve svém zářijovém projevu ve Valném shromáždění OSN řekl, že rodiny postižené izraelsko-palestinským konfliktem, který trvá několik desetiletí, budou peníze dostávat i nadále.

Abbásův poradce Husajn Šajch dnes oznámil, že hovořil s izraelským ministrem financí a že jednání příslušných výborů budou pokračovat v neděli. "Spor o peníze rodinám vězňů a mučedníků trvá. My jsme rozhodnuti dále jim platit za jakoukoli cenu," sdělil Šajch.

Mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odkázal novináře na ministerstvo financí, které zatím věc nekomentovalo.

Nejmenované palestinské zdroje agentury AP sdělily, že Izrael hodlá nadále od měsíční částky odečítat 42 milionů šekelů, což je údajná výše palestinského "fondu pro mučedníky".

Únorové rozhodnutí samosprávy o odmítnutí všech peněz z Izraele vedlo k citelným úsporným opatřením - samospráva snížila mzdy desítkám tisíc zaměstnanců na Západním břehu Jordánu, kde míra nezaměstnanosti dosahuje 20 procent.

Abbás v minulosti souhlasil s Izraelem a odsuzoval násilí. Vedl mírové rozhovory, které jsou ale od roku 2014 zastavené hlavně kvůli nepřekonatelným sporům o židovské osady a Jeruzalém. Abbás nyní přestal násilné činy kritizovat a Izrael tvrdí, že samospráva svým mlčením násilí podněcuje. Abbásova popularita mezi Palestinci klesá nejenom kvůli nesplněným slibům o vyjednání nezávislé Palestiny, ale také kvůli nynějším ekonomickým problémům.

V srpnu samospráva oznámila dohodu s Tel Avivem o tom, že Izrael pro ni přestane vybírat daně z paliv a že Palestinci začnou s jejich výběrem sami. Měsíčně jde v přepočtu o 1,4 miliardy korun.