NÁZOR: Prodělání covidu chrání, výjimky z očkování jsou ale nepraktické, tvrdí vědkyně

Izrael byl napřed před zbytkem světa, pokud jde o očkování proti covidu-19, tudíž není překvapivé, že data z této země vyvolávají velký zájem, konstatuje Charlotte Thálinová v komentáři pro server The Conversation. Imunoložka ze švédského Institutu Karolinska dodává, že situace v Izraeli poskytuje náhled do budoucnosti pandemie.

Trvalejší imunita než se čekalo

Platí to i o zatím nerecenzované studii výzkumníků pojišťovny Makabi šerutej bri'ut, která naznačuje, že lidé s prodělaným covidem-19 mají lepší ochranu proti reinfekci variantou delta než očkovaní jedinci, poukazuje imunoložka. Kritizuje, že podle některých hlasů jde o důkaz, že je lepší chytit nemoc než se nechat očkovat.

Možnost, že nákaza koronavirem poskytuje trvalejší imunitu než očkování, ovšem není přitažená za vlasy, přiznává odbornice. Vysvětluje, že nákaza vystavuje imunitní systém mnoha virovým proteinům, zatímco běžně používané vakcíny vnáší jediný antigen, spike protein, což vede k cílenější, ale také omezenější imunitní reakci při setkání s virem.

"Ačkoliv lidé, kteří měli covid, se mohou opětovně nakazit, přirozeně získaná imunita se během času vyvíjí a protilátky jsou zjistitelné déle, než se zprvu očekávalo," píše Thálinová. Nové důkazy podle ní naznačují, že imunita po prodělání závažného i lehkého covidu chrání proti symptomatické i asymptomatické reinfekci.

Krom nebezpečného vyvozování závěrů ze studie, kterou zatím neposoudili jiní vědci, je klíčové zasadit zjištění do správného kontextu, zdůrazňuje imunoložka. Upozorňuje, že studie sice zaměřuje pozornost na potenciál přirozeně získané imunity, nebere ale v potaz rizika plynoucí ze získání takové ochrany.

Studie také nikterak nezpochybňuje vakcínou navozenou imunitu, zdůrazňuje autorka komentáře. Konstatuje, že přínos očkování není ve studii zahrnut, jelikož do srovnání nebyli zahrnuti neočkovaní a poměr plně očkovaných osob, které po nákaze koronavirem skončili v nemocnici - 8 na 16 tisíc -, je nesrovnatelně nižší než u neočkovaných, kteří nemoc neprodělali.    

Jedním z důvodů, proč se lidé odmítají očkovat, může být myšlenka, že čekání na zisk přirozené imunity skrze nákazu představuje alternativu, soudí Thálinová. Varuje, že získání takové ochrany může přijít draho.

Krom rizika závažného průběhu či smrti několik nedávných studií ukázalo, že jinak poměrně zdravé lidi, kteří se z covidu zotavili, mohou trápit dlouhodobé závažné zdravotní problémy, například zánět srdečního svalu, krevní sraženiny a mrtvice, přičemž toto riziko je větší než při očkování, uvádí vědkyně. Deklaruje, že nejpodrobnější studie v americké historii ukázala, že vakcíny proti covidu-19 jsou bezpečné a účinné.

Za situace, kdy celosvětově roste počet nákaz a úmrtí díky variantě delta, je čekání na nákazu a s ním spojená dlouhodobá zdravotní rizika a možnost závažného průběhu či smrti cílem získat imunitu vůči té samé infekci zbytečné a nebezpečné, podotýká imunoložka.

Kolektivní imunita

"Izraelský preprint však vnáší světlo do stále většího chápaní síly imunity vytvoření podáním vakcíny po prodělání covidu - takzvané hybridní imunity," pokračuje expertka. Zmiňuje závěry několika studií, že v takovém případě dochází u jedince k podstatnému nárůstu protilátek i T-lymfocytů.  

Zpráva amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí ukazuje, že lidé vyléčení z covidu, kteří se následně nechali očkovat, mají oproti neočkovaným jedincům s prodělaným covidem o polovinu nižší riziko opětovné nákazy, poukazuje imunoložka. Proto je podle ní přínosem očkovat se i po prodělání nemoci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Účinné vybuzení imunity po kombinaci prodělání infekce a první očkovací dávky podle odbornice nicméně vznáší otázku, zda by lidem po prodělání covidu nestačila pouze jediná dávka. Jak autorka komentáře přiznává, několik studií zjistilo, že lidé s prodělaným covidem mají po první dávce vakcíny od Pfizeru či AstraZeneca vyšší imunitní reakci než osoby, které nemoc neprodělaly, ale dostaly dávky dvě.

V některých zemích, například ve Francii, Itálii a Německu, je tak nově lidem po prodělaném covidu doporučována pouze jedna očkovací dávka, uvádí Thálinová. Přiznává, že Izrael dokonce začal uznávat prodělání nemoci jako doklad o imunitě i bez následného očkování.

Vědkyně připouští, že vakcíny, jež jsou nadále dodávány v omezeném počtu, by měly směřovat především k jedincům, kteří covid neprodělali. Varuje však, že výjimky z očkovacího schématu a jeho personalizace mohou být v pandemii logisticky zrádné, protože vyšetření na protilátky je časově náročné a drahé, tudíž identifikace těch, kteří covid prodělali, přináší praktickou komplikaci. "Takové výjimky mohou spíše zpomalit očkování, než aby jej urychlily," píše Thálinová.

Bezprecedentně rozsáhlé snahy dozvědět se víc o imunitní odpovědi na prodělání covidu a očkování v praktickém životě je třeba kriticky posoudit s dalšími spojenými skutečnostmi, nabádá autorka komentáře. Zdůrazňuje, že pandemie zdaleka neskončila a riziko plynoucí z nákazy koronavirem je nesporné. Prioritou by tak mělo být zpomalení přenosu a proočkování těch, kteří vakcínu zatím nedostali a potřebují ji nejvíc, apeluje imunoložka. Odkládání vakcinace a čekání na nákazu ve snaze získat přirozenou imunitu podle ní nedává smysl.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci Izrael očkování

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy