NÁZOR: Prodělání covidu chrání, výjimky z očkování jsou ale nepraktické, tvrdí vědkyně

Izrael byl napřed před zbytkem světa, pokud jde o očkování proti covidu-19, tudíž není překvapivé, že data z této země vyvolávají velký zájem, konstatuje Charlotte Thálinová v komentáři pro server The Conversation. Imunoložka ze švédského Institutu Karolinska dodává, že situace v Izraeli poskytuje náhled do budoucnosti pandemie.

Trvalejší imunita než se čekalo

Platí to i o zatím nerecenzované studii výzkumníků pojišťovny Makabi šerutej bri'ut, která naznačuje, že lidé s prodělaným covidem-19 mají lepší ochranu proti reinfekci variantou delta než očkovaní jedinci, poukazuje imunoložka. Kritizuje, že podle některých hlasů jde o důkaz, že je lepší chytit nemoc než se nechat očkovat.

Možnost, že nákaza koronavirem poskytuje trvalejší imunitu než očkování, ovšem není přitažená za vlasy, přiznává odbornice. Vysvětluje, že nákaza vystavuje imunitní systém mnoha virovým proteinům, zatímco běžně používané vakcíny vnáší jediný antigen, spike protein, což vede k cílenější, ale také omezenější imunitní reakci při setkání s virem.

"Ačkoliv lidé, kteří měli covid, se mohou opětovně nakazit, přirozeně získaná imunita se během času vyvíjí a protilátky jsou zjistitelné déle, než se zprvu očekávalo," píše Thálinová. Nové důkazy podle ní naznačují, že imunita po prodělání závažného i lehkého covidu chrání proti symptomatické i asymptomatické reinfekci.

Krom nebezpečného vyvozování závěrů ze studie, kterou zatím neposoudili jiní vědci, je klíčové zasadit zjištění do správného kontextu, zdůrazňuje imunoložka. Upozorňuje, že studie sice zaměřuje pozornost na potenciál přirozeně získané imunity, nebere ale v potaz rizika plynoucí ze získání takové ochrany.

Studie také nikterak nezpochybňuje vakcínou navozenou imunitu, zdůrazňuje autorka komentáře. Konstatuje, že přínos očkování není ve studii zahrnut, jelikož do srovnání nebyli zahrnuti neočkovaní a poměr plně očkovaných osob, které po nákaze koronavirem skončili v nemocnici - 8 na 16 tisíc -, je nesrovnatelně nižší než u neočkovaných, kteří nemoc neprodělali.    

Jedním z důvodů, proč se lidé odmítají očkovat, může být myšlenka, že čekání na zisk přirozené imunity skrze nákazu představuje alternativu, soudí Thálinová. Varuje, že získání takové ochrany může přijít draho.

Krom rizika závažného průběhu či smrti několik nedávných studií ukázalo, že jinak poměrně zdravé lidi, kteří se z covidu zotavili, mohou trápit dlouhodobé závažné zdravotní problémy, například zánět srdečního svalu, krevní sraženiny a mrtvice, přičemž toto riziko je větší než při očkování, uvádí vědkyně. Deklaruje, že nejpodrobnější studie v americké historii ukázala, že vakcíny proti covidu-19 jsou bezpečné a účinné.

Za situace, kdy celosvětově roste počet nákaz a úmrtí díky variantě delta, je čekání na nákazu a s ním spojená dlouhodobá zdravotní rizika a možnost závažného průběhu či smrti cílem získat imunitu vůči té samé infekci zbytečné a nebezpečné, podotýká imunoložka.

Kolektivní imunita

"Izraelský preprint však vnáší světlo do stále většího chápaní síly imunity vytvoření podáním vakcíny po prodělání covidu - takzvané hybridní imunity," pokračuje expertka. Zmiňuje závěry několika studií, že v takovém případě dochází u jedince k podstatnému nárůstu protilátek i T-lymfocytů.  

Zpráva amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí ukazuje, že lidé vyléčení z covidu, kteří se následně nechali očkovat, mají oproti neočkovaným jedincům s prodělaným covidem o polovinu nižší riziko opětovné nákazy, poukazuje imunoložka. Proto je podle ní přínosem očkovat se i po prodělání nemoci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Účinné vybuzení imunity po kombinaci prodělání infekce a první očkovací dávky podle odbornice nicméně vznáší otázku, zda by lidem po prodělání covidu nestačila pouze jediná dávka. Jak autorka komentáře přiznává, několik studií zjistilo, že lidé s prodělaným covidem mají po první dávce vakcíny od Pfizeru či AstraZeneca vyšší imunitní reakci než osoby, které nemoc neprodělaly, ale dostaly dávky dvě.

V některých zemích, například ve Francii, Itálii a Německu, je tak nově lidem po prodělaném covidu doporučována pouze jedna očkovací dávka, uvádí Thálinová. Přiznává, že Izrael dokonce začal uznávat prodělání nemoci jako doklad o imunitě i bez následného očkování.

Vědkyně připouští, že vakcíny, jež jsou nadále dodávány v omezeném počtu, by měly směřovat především k jedincům, kteří covid neprodělali. Varuje však, že výjimky z očkovacího schématu a jeho personalizace mohou být v pandemii logisticky zrádné, protože vyšetření na protilátky je časově náročné a drahé, tudíž identifikace těch, kteří covid prodělali, přináší praktickou komplikaci. "Takové výjimky mohou spíše zpomalit očkování, než aby jej urychlily," píše Thálinová.

Bezprecedentně rozsáhlé snahy dozvědět se víc o imunitní odpovědi na prodělání covidu a očkování v praktickém životě je třeba kriticky posoudit s dalšími spojenými skutečnostmi, nabádá autorka komentáře. Zdůrazňuje, že pandemie zdaleka neskončila a riziko plynoucí z nákazy koronavirem je nesporné. Prioritou by tak mělo být zpomalení přenosu a proočkování těch, kteří vakcínu zatím nedostali a potřebují ji nejvíc, apeluje imunoložka. Odkládání vakcinace a čekání na nákazu ve snaze získat přirozenou imunitu podle ní nedává smysl.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci Izrael očkování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 6 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 8 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 9 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 9 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlaky v Praze zastavila tragická nehoda. Žena srážku nepřežila

Tragédie zastavila v neděli železniční provoz na jedné z vytížených tratí na území hlavního města. Žena nepřežila srážku s vlakem, ze kterého muselo být evakuováno přes sto lidí. Případem se zabývá policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy