Profesor varuje: začalo to migranty, teď je na řadě mezinárodní řád

NÁZOR - Posunuli jsme se do další kapitoly příručky, kterou se řídí světový klub antiliberálních demokratů, varuje historik David Myers v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor z University of California dodává, že vše začalo plamennými slovy na adresu těch, kteří jsou považováni za nechtěné, ať jde o přistěhovalce, příslušníky etnických menšin či pouhé politické oponenty.

Popření mezinárodního práva i demokratických základů

Uvedená rétorika se následně transformovala do politiky, a to především v USA, což dal prezident Donald Trump jasně najevo, když pár dní po nástupu do úřadu v roce 2017 zakázal občanům vybraných muslimských zemí vstup na americké území, připomíná historik. Dodává, že Trumpovi přátelé ve světě pak vylučující rétoriku přetvářejí ve vlastní vylučující opatření.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to učinil v červenci 2018, kdy jeho vláda schválila zákon fakticky posvěcující nadřazenost Židů nad Araby v zemi, konstatuje profesor. Doplňuje, že v prosinci 2019 zase indický premiér Naréndra Módí protlačil legislativu, která otevírá cestu k indickému občanství pro uprchlíky před náboženskou perzekucí, ale nikoliv pro muslimy, které Módího strana běžně diskriminuje.

"Tyto dvě legislativní opatření nejsou pouhým horkým závanem," upozorňuje odborník. Vysvětluje, že v sobě nesou dramatické územní změny a zábory teritoria jdoucí proti mezinárodnímu právu.

Módí tak několik měsíců před schválením uvedeného zákona odebral dlouhodobý autonomní statut spornému kašmírskému regionu, kde žije většinově muslimská populace, připomíná historik. Dodává, že Natanjahu zase legislativu koncipoval tak, aby zvýhodnila židovské osady na Západním břehu Jordánu a zbavila tamní palestinskou populaci práv a nároku  na služby.  

Nyní vystoupil Trump se svým blízkovýchodním mírovým plánem, který pobízí Izrael k anexi veškerých židovských osad na Západním břehu i velké části Údolí Jordánu, poukazuje akademik. Konstatuje, že Netanjahu sice vyčkává, než anexi zahájí, ale jeho záměry jsou jasné, protože svůj cíl anektovat všechny osady opakovaně potvrdil, a pokud bude 2. března zvnovuzvolen bude k tomuto směřovat.

Za nejdrzejší na uvedených krocích indického a izraelského premiéra označuje historik totální přehlížení mezinárodního práva, nehledě na popření demokratických a pluralitních základů, ke kterým se obě země hlásí.

Širší schéma

V případě Kašmíru jde o dlouhou řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN z let 1948-2019, které vyzývají Indii a Pákistán, aby se zdržely změny územního statutu regionu, nastiňuje odborník. Dodává, že v případě Západního břehu Jordánu zase existuje dlouhodobý mezinárodní konsensus, že izraelská okupace porušuje 49. článek IV. ženevské konvence z rolu 1949, který explicitně uvádí, že okupační mocnost nebude přesidlovat části vlastní populace na území, které okupuje.   

"Izrael přesto v posledním půlstoletí opakovaně přesouvá či umožňuje přesun svých civilních obyvatel na okupovaný Západní břeh," pokračuje Myers. Dodává, že židovský stát se nyní silně přiblížil k tomu, aby daný postup ztvrdil územní anexí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento postup je nicméně odvážný, varuje historik. Odkazuje na slova vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella, který mimořádně otevřeně deklaroval, že Trumpův plán porušuje mezinárodně odsouhlasené parametry a popírá řešení na bázi dvou států, přičemž realizace kroků směrem k anexi palestinských území nemůže projít bez reakce.

Opomíjení mezinárodního práva v souvislosti se Západním břehem Jordánu se podle historika táhne do srpna 1967, kdy tehdejší legislativní poradce izraelského ministerstva zahraničí Theodor Meron, pozdější renomovaný mezinárodní soudce, odpověděl na dotaz směřující ke statutu nově obsazených území, že ustanovení IV. ženevské konvence zakazující osidlování okupovaného teritoria je "kategorické a není závislé na motivech a cílech".

Vláda tehdejšího izraelského premiéra Leviho Eškola a všechny následné izraelské kabinety ale tento názor odmítly, ačkoliv Meronův pohled sdílí drtivá většina mezinárodního společenství, zdůrazňuje profesor. Dodává, že nyní - ke zděšení většiny světa - se Trumpova administrativa rozhodla změnit desetiletí trvající americkou politiku, která se držela tohoto mezinárodního právního názoru, a místo toho podporuje a posvěcuje kroky Netanjahuovy vlády.

Netanjahu učinil to samé co Módí, který se přiblížil k faktické anexi Kašmíru, navíc v tomto světle nepřekvapí, že Trump opakovaně chválil ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož jednotky v roce 2014 nelegálně obsadily Krym, konstatuje Myers. Deklaruje, že je lákavé přistupovat k těmto případům izolovaně, ale ve skutečnosti jsou součástí širšího schématu prosazovaného současnou ekipou světových antiliberálních politiků, které má vyvrátit základy mezinárodního práva.

"Pro ně je mezinárodní právní řád nepřítel jejich šovinistického entického nacionalismu," píše historik. Poslední kroky Indie a Izraele podle něj ohrožují samotnou podstatu mezinárodního práva coby bariéry proti jednostrannému nepřátelskému záboru území. Pokládá proto otázku, co vlastně z mezinárodní práva a vážnosti mezinárodní justice zbude, pokud necháme tuto bariéra rozložit.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

Více souvisejících

Izrael ,  palestina ,  Indie ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

12. října 2026 21:12

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

12. října 2026 20:39

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy