Profesor varuje: začalo to migranty, teď je na řadě mezinárodní řád

NÁZOR - Posunuli jsme se do další kapitoly příručky, kterou se řídí světový klub antiliberálních demokratů, varuje historik David Myers v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor z University of California dodává, že vše začalo plamennými slovy na adresu těch, kteří jsou považováni za nechtěné, ať jde o přistěhovalce, příslušníky etnických menšin či pouhé politické oponenty.

Popření mezinárodního práva i demokratických základů

Uvedená rétorika se následně transformovala do politiky, a to především v USA, což dal prezident Donald Trump jasně najevo, když pár dní po nástupu do úřadu v roce 2017 zakázal občanům vybraných muslimských zemí vstup na americké území, připomíná historik. Dodává, že Trumpovi přátelé ve světě pak vylučující rétoriku přetvářejí ve vlastní vylučující opatření.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to učinil v červenci 2018, kdy jeho vláda schválila zákon fakticky posvěcující nadřazenost Židů nad Araby v zemi, konstatuje profesor. Doplňuje, že v prosinci 2019 zase indický premiér Naréndra Módí protlačil legislativu, která otevírá cestu k indickému občanství pro uprchlíky před náboženskou perzekucí, ale nikoliv pro muslimy, které Módího strana běžně diskriminuje.

"Tyto dvě legislativní opatření nejsou pouhým horkým závanem," upozorňuje odborník. Vysvětluje, že v sobě nesou dramatické územní změny a zábory teritoria jdoucí proti mezinárodnímu právu.

Módí tak několik měsíců před schválením uvedeného zákona odebral dlouhodobý autonomní statut spornému kašmírskému regionu, kde žije většinově muslimská populace, připomíná historik. Dodává, že Natanjahu zase legislativu koncipoval tak, aby zvýhodnila židovské osady na Západním břehu Jordánu a zbavila tamní palestinskou populaci práv a nároku  na služby.  

Nyní vystoupil Trump se svým blízkovýchodním mírovým plánem, který pobízí Izrael k anexi veškerých židovských osad na Západním břehu i velké části Údolí Jordánu, poukazuje akademik. Konstatuje, že Netanjahu sice vyčkává, než anexi zahájí, ale jeho záměry jsou jasné, protože svůj cíl anektovat všechny osady opakovaně potvrdil, a pokud bude 2. března zvnovuzvolen bude k tomuto směřovat.

Za nejdrzejší na uvedených krocích indického a izraelského premiéra označuje historik totální přehlížení mezinárodního práva, nehledě na popření demokratických a pluralitních základů, ke kterým se obě země hlásí.

Širší schéma

V případě Kašmíru jde o dlouhou řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN z let 1948-2019, které vyzývají Indii a Pákistán, aby se zdržely změny územního statutu regionu, nastiňuje odborník. Dodává, že v případě Západního břehu Jordánu zase existuje dlouhodobý mezinárodní konsensus, že izraelská okupace porušuje 49. článek IV. ženevské konvence z rolu 1949, který explicitně uvádí, že okupační mocnost nebude přesidlovat části vlastní populace na území, které okupuje.   

"Izrael přesto v posledním půlstoletí opakovaně přesouvá či umožňuje přesun svých civilních obyvatel na okupovaný Západní břeh," pokračuje Myers. Dodává, že židovský stát se nyní silně přiblížil k tomu, aby daný postup ztvrdil územní anexí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento postup je nicméně odvážný, varuje historik. Odkazuje na slova vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella, který mimořádně otevřeně deklaroval, že Trumpův plán porušuje mezinárodně odsouhlasené parametry a popírá řešení na bázi dvou států, přičemž realizace kroků směrem k anexi palestinských území nemůže projít bez reakce.

Opomíjení mezinárodního práva v souvislosti se Západním břehem Jordánu se podle historika táhne do srpna 1967, kdy tehdejší legislativní poradce izraelského ministerstva zahraničí Theodor Meron, pozdější renomovaný mezinárodní soudce, odpověděl na dotaz směřující ke statutu nově obsazených území, že ustanovení IV. ženevské konvence zakazující osidlování okupovaného teritoria je "kategorické a není závislé na motivech a cílech".

Vláda tehdejšího izraelského premiéra Leviho Eškola a všechny následné izraelské kabinety ale tento názor odmítly, ačkoliv Meronův pohled sdílí drtivá většina mezinárodního společenství, zdůrazňuje profesor. Dodává, že nyní - ke zděšení většiny světa - se Trumpova administrativa rozhodla změnit desetiletí trvající americkou politiku, která se držela tohoto mezinárodního právního názoru, a místo toho podporuje a posvěcuje kroky Netanjahuovy vlády.

Netanjahu učinil to samé co Módí, který se přiblížil k faktické anexi Kašmíru, navíc v tomto světle nepřekvapí, že Trump opakovaně chválil ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož jednotky v roce 2014 nelegálně obsadily Krym, konstatuje Myers. Deklaruje, že je lákavé přistupovat k těmto případům izolovaně, ale ve skutečnosti jsou součástí širšího schématu prosazovaného současnou ekipou světových antiliberálních politiků, které má vyvrátit základy mezinárodního práva.

"Pro ně je mezinárodní právní řád nepřítel jejich šovinistického entického nacionalismu," píše historik. Poslední kroky Indie a Izraele podle něj ohrožují samotnou podstatu mezinárodního práva coby bariéry proti jednostrannému nepřátelskému záboru území. Pokládá proto otázku, co vlastně z mezinárodní práva a vážnosti mezinárodní justice zbude, pokud necháme tuto bariéra rozložit.

Související

Více souvisejících

Izrael palestina Indie USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek

Počasí bohaté na srážky bude v Česku panovat i během čtvrtečního dne, kdy hrozí dokonce i bouřky. Někde tak může spadnout až 20 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy