Profesor varuje: začalo to migranty, teď je na řadě mezinárodní řád

NÁZOR - Posunuli jsme se do další kapitoly příručky, kterou se řídí světový klub antiliberálních demokratů, varuje historik David Myers v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor z University of California dodává, že vše začalo plamennými slovy na adresu těch, kteří jsou považováni za nechtěné, ať jde o přistěhovalce, příslušníky etnických menšin či pouhé politické oponenty.

Popření mezinárodního práva i demokratických základů

Uvedená rétorika se následně transformovala do politiky, a to především v USA, což dal prezident Donald Trump jasně najevo, když pár dní po nástupu do úřadu v roce 2017 zakázal občanům vybraných muslimských zemí vstup na americké území, připomíná historik. Dodává, že Trumpovi přátelé ve světě pak vylučující rétoriku přetvářejí ve vlastní vylučující opatření.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to učinil v červenci 2018, kdy jeho vláda schválila zákon fakticky posvěcující nadřazenost Židů nad Araby v zemi, konstatuje profesor. Doplňuje, že v prosinci 2019 zase indický premiér Naréndra Módí protlačil legislativu, která otevírá cestu k indickému občanství pro uprchlíky před náboženskou perzekucí, ale nikoliv pro muslimy, které Módího strana běžně diskriminuje.

"Tyto dvě legislativní opatření nejsou pouhým horkým závanem," upozorňuje odborník. Vysvětluje, že v sobě nesou dramatické územní změny a zábory teritoria jdoucí proti mezinárodnímu právu.

Módí tak několik měsíců před schválením uvedeného zákona odebral dlouhodobý autonomní statut spornému kašmírskému regionu, kde žije většinově muslimská populace, připomíná historik. Dodává, že Natanjahu zase legislativu koncipoval tak, aby zvýhodnila židovské osady na Západním břehu Jordánu a zbavila tamní palestinskou populaci práv a nároku  na služby.  

Nyní vystoupil Trump se svým blízkovýchodním mírovým plánem, který pobízí Izrael k anexi veškerých židovských osad na Západním břehu i velké části Údolí Jordánu, poukazuje akademik. Konstatuje, že Netanjahu sice vyčkává, než anexi zahájí, ale jeho záměry jsou jasné, protože svůj cíl anektovat všechny osady opakovaně potvrdil, a pokud bude 2. března zvnovuzvolen bude k tomuto směřovat.

Za nejdrzejší na uvedených krocích indického a izraelského premiéra označuje historik totální přehlížení mezinárodního práva, nehledě na popření demokratických a pluralitních základů, ke kterým se obě země hlásí.

Širší schéma

V případě Kašmíru jde o dlouhou řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN z let 1948-2019, které vyzývají Indii a Pákistán, aby se zdržely změny územního statutu regionu, nastiňuje odborník. Dodává, že v případě Západního břehu Jordánu zase existuje dlouhodobý mezinárodní konsensus, že izraelská okupace porušuje 49. článek IV. ženevské konvence z rolu 1949, který explicitně uvádí, že okupační mocnost nebude přesidlovat části vlastní populace na území, které okupuje.   

"Izrael přesto v posledním půlstoletí opakovaně přesouvá či umožňuje přesun svých civilních obyvatel na okupovaný Západní břeh," pokračuje Myers. Dodává, že židovský stát se nyní silně přiblížil k tomu, aby daný postup ztvrdil územní anexí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento postup je nicméně odvážný, varuje historik. Odkazuje na slova vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella, který mimořádně otevřeně deklaroval, že Trumpův plán porušuje mezinárodně odsouhlasené parametry a popírá řešení na bázi dvou států, přičemž realizace kroků směrem k anexi palestinských území nemůže projít bez reakce.

Opomíjení mezinárodního práva v souvislosti se Západním břehem Jordánu se podle historika táhne do srpna 1967, kdy tehdejší legislativní poradce izraelského ministerstva zahraničí Theodor Meron, pozdější renomovaný mezinárodní soudce, odpověděl na dotaz směřující ke statutu nově obsazených území, že ustanovení IV. ženevské konvence zakazující osidlování okupovaného teritoria je "kategorické a není závislé na motivech a cílech".

Vláda tehdejšího izraelského premiéra Leviho Eškola a všechny následné izraelské kabinety ale tento názor odmítly, ačkoliv Meronův pohled sdílí drtivá většina mezinárodního společenství, zdůrazňuje profesor. Dodává, že nyní - ke zděšení většiny světa - se Trumpova administrativa rozhodla změnit desetiletí trvající americkou politiku, která se držela tohoto mezinárodního právního názoru, a místo toho podporuje a posvěcuje kroky Netanjahuovy vlády.

Netanjahu učinil to samé co Módí, který se přiblížil k faktické anexi Kašmíru, navíc v tomto světle nepřekvapí, že Trump opakovaně chválil ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož jednotky v roce 2014 nelegálně obsadily Krym, konstatuje Myers. Deklaruje, že je lákavé přistupovat k těmto případům izolovaně, ale ve skutečnosti jsou součástí širšího schématu prosazovaného současnou ekipou světových antiliberálních politiků, které má vyvrátit základy mezinárodního práva.

"Pro ně je mezinárodní právní řád nepřítel jejich šovinistického entického nacionalismu," píše historik. Poslední kroky Indie a Izraele podle něj ohrožují samotnou podstatu mezinárodního práva coby bariéry proti jednostrannému nepřátelskému záboru území. Pokládá proto otázku, co vlastně z mezinárodní práva a vážnosti mezinárodní justice zbude, pokud necháme tuto bariéra rozložit.

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Izrael palestina Indie USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 48 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 2 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Extrémní počasí dostalo zelenou. Trump udělal nejhorší krok za celou dobu svého prezidentství

Americká politika v oblasti ochrany životního prostředí prošla radikálním obratem, který mnozí odborníci považují za nejzávažnější rozhodnutí současného prezidenta. Administrativa Donalda Trumpa oficiálně zrušila klíčový vědecký dokument z roku 2009, který definoval emise skleníkových plynů jako hrozbu pro veřejné zdraví. Tímto krokem vláda prakticky ztratila právní nástroje k omezování vypouštění oxidu uhličitého či metanu, tedy látek, které vědecká komunita jednoznačně spojuje s extrémními projevy počasí, jako jsou sucha a ničivé vlny veder.

včera

Nepokoje v Mexiku

Mexiko v plamenech. Nevycházejte z domu, nabádají USA Američany. Varování kvůli nepokojům vydalo i Česko

Vlna násilí, která v Mexiku vypukla po zabití obávaného drogového bosse Nemesia „El Mencha“ Oseguery Cervantese, přiměla americké úřady k vydání naléhavého varování. Velvyslanectví USA v Mexiku vyzvalo své občany, aby se uchýlili do bezpečí, minimalizovali pohyb a v nejvíce zasažených oblastech zůstali ve svých rezidencích nebo hotelech. Zaměstnanci americké vlády v mnoha částech země dostali pokyn pracovat z domova, přičemž stejné doporučení platí i pro běžné americké občany.

včera

Velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Válka se změnila na robotickou zónu zabíjení. Bojiště představují robotické systémy, sítě senzorů a AI

V předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu vystoupil v Londýně s očekávaným projevem Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii. Na půdě institutu Chatham House nabídl hluboký vhled do současného stavu bojiště i budoucnosti válečných konfliktů. Hned v úvodu zdůraznil, že jeho slova nejsou určena jen expertům, ale i lidem v ukrajinských krytech, kterým chce vysvětlit, jak se povaha války proměnila.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

včera

Mexiko, ilustrační foto

Hořící barikády, přestřelky, blokády dálnic. Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí

Mexiko zachvátila vlna extrémního násilí poté, co tamní bezpečnostní složky v neděli potvrdily zabití Nemesia Oseguery Cervantese, známého pod přezdívkou „El Mencho“. Tento devětapadesátiletý boss stál v čele kartelu Jalisco nová generace (CJNG), který je v současnosti považován za nejmocnější a nejbrutálnější kriminální organizaci v zemi. Operace, která proběhla ve státě Jalisco, okamžitě vyvolala chaos v podobě hořících barikád, přestřelek a blokád dálnic v nejméně osmi mexických státech.

včera

Donald Trump

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Obavy z války strmě rostou

Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje kritického bodu. Zatímco Írán připravuje protinávrh v rámci jednání o svém jaderném programu, americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje možnost omezených vojenských úderů. Tato prohlášení doprovází masivní posilování amerických námořních sil na Blízkém východě, což podle The Guardian vyvolává obavy z bezprostředně hrozícího válečného konfliktu.

včera

Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Ministr kultury Klempíř ráno v Praze havaroval

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítil nejlépe. Nakonec se rozhodl podrobit se vyšetřením v nemocnici. 

včera

Rusko, ilustrační foto

„Drtí nás ceny potravin i účty za energie.“ Rusové stále více pociťují dopady války proti Ukrajině

Město Jelec, ležící asi 350 kilometrů jižně od Moskvy, vypadá v zimě na první pohled jako z ruské pohádky. Nad zamrzlou řekou se tyčí zlaté kopce pravoslavných chrámů a na ledu posedávají rybáři. Tento idylický obraz však rychle mizí při pohledu na všudypřítomné náborové billboardy. Ty slibují každému, kdo se upíše k boji na Ukrajině, jednorázovou částku v přepočtu kolem 450 tisíc korun. Vedle plakátu s vojákem mířícím samopalem stojí heslo: „Jsme tam, kde musíme být.“

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko poslalo na Ukrajinu dva dny před výročím stovky raket a dronů

Ruská armáda podnikla masivní úder na ukrajinské území, při kterém vyslala stovky raket a dronů. K útoku došlo pouhé dva dny před čtvrtým výročím zahájení plnohodnotné invaze. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vypustil Kreml během neděle celkem 297 bezpilotních letounů a téměř 50 střel. Ačkoliv se podařilo značnou část z nich zneškodnit, Zelenskyj opětovně apeloval na spojence, aby posílili ukrajinskou protivzdušnou obranu.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

včera

22. února 2026 21:44

Neobyčejný případ pro kriminalisty. Policie objasnila únos na Náchodsku

Kriminalisté objasnili mimořádně závažný případ násilné a majetkové trestné činnosti, který svou brutalitou i rozsahem přesahuje běžný rámec kriminality. Dva muži jsou podezřelí ze surového napadení, zbavení osobní svobody, vydírání a zároveň i majetkové a drogové kriminality. Zadržet je musela zásahová jednotka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy