Profesor varuje: začalo to migranty, teď je na řadě mezinárodní řád

NÁZOR - Posunuli jsme se do další kapitoly příručky, kterou se řídí světový klub antiliberálních demokratů, varuje historik David Myers v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor z University of California dodává, že vše začalo plamennými slovy na adresu těch, kteří jsou považováni za nechtěné, ať jde o přistěhovalce, příslušníky etnických menšin či pouhé politické oponenty.

Popření mezinárodního práva i demokratických základů

Uvedená rétorika se následně transformovala do politiky, a to především v USA, což dal prezident Donald Trump jasně najevo, když pár dní po nástupu do úřadu v roce 2017 zakázal občanům vybraných muslimských zemí vstup na americké území, připomíná historik. Dodává, že Trumpovi přátelé ve světě pak vylučující rétoriku přetvářejí ve vlastní vylučující opatření.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to učinil v červenci 2018, kdy jeho vláda schválila zákon fakticky posvěcující nadřazenost Židů nad Araby v zemi, konstatuje profesor. Doplňuje, že v prosinci 2019 zase indický premiér Naréndra Módí protlačil legislativu, která otevírá cestu k indickému občanství pro uprchlíky před náboženskou perzekucí, ale nikoliv pro muslimy, které Módího strana běžně diskriminuje.

"Tyto dvě legislativní opatření nejsou pouhým horkým závanem," upozorňuje odborník. Vysvětluje, že v sobě nesou dramatické územní změny a zábory teritoria jdoucí proti mezinárodnímu právu.

Módí tak několik měsíců před schválením uvedeného zákona odebral dlouhodobý autonomní statut spornému kašmírskému regionu, kde žije většinově muslimská populace, připomíná historik. Dodává, že Natanjahu zase legislativu koncipoval tak, aby zvýhodnila židovské osady na Západním břehu Jordánu a zbavila tamní palestinskou populaci práv a nároku  na služby.  

Nyní vystoupil Trump se svým blízkovýchodním mírovým plánem, který pobízí Izrael k anexi veškerých židovských osad na Západním břehu i velké části Údolí Jordánu, poukazuje akademik. Konstatuje, že Netanjahu sice vyčkává, než anexi zahájí, ale jeho záměry jsou jasné, protože svůj cíl anektovat všechny osady opakovaně potvrdil, a pokud bude 2. března zvnovuzvolen bude k tomuto směřovat.

Za nejdrzejší na uvedených krocích indického a izraelského premiéra označuje historik totální přehlížení mezinárodního práva, nehledě na popření demokratických a pluralitních základů, ke kterým se obě země hlásí.

Širší schéma

V případě Kašmíru jde o dlouhou řadu rezolucí Rady bezpečnosti OSN z let 1948-2019, které vyzývají Indii a Pákistán, aby se zdržely změny územního statutu regionu, nastiňuje odborník. Dodává, že v případě Západního břehu Jordánu zase existuje dlouhodobý mezinárodní konsensus, že izraelská okupace porušuje 49. článek IV. ženevské konvence z rolu 1949, který explicitně uvádí, že okupační mocnost nebude přesidlovat části vlastní populace na území, které okupuje.   

"Izrael přesto v posledním půlstoletí opakovaně přesouvá či umožňuje přesun svých civilních obyvatel na okupovaný Západní břeh," pokračuje Myers. Dodává, že židovský stát se nyní silně přiblížil k tomu, aby daný postup ztvrdil územní anexí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tento postup je nicméně odvážný, varuje historik. Odkazuje na slova vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella, který mimořádně otevřeně deklaroval, že Trumpův plán porušuje mezinárodně odsouhlasené parametry a popírá řešení na bázi dvou států, přičemž realizace kroků směrem k anexi palestinských území nemůže projít bez reakce.

Opomíjení mezinárodního práva v souvislosti se Západním břehem Jordánu se podle historika táhne do srpna 1967, kdy tehdejší legislativní poradce izraelského ministerstva zahraničí Theodor Meron, pozdější renomovaný mezinárodní soudce, odpověděl na dotaz směřující ke statutu nově obsazených území, že ustanovení IV. ženevské konvence zakazující osidlování okupovaného teritoria je "kategorické a není závislé na motivech a cílech".

Vláda tehdejšího izraelského premiéra Leviho Eškola a všechny následné izraelské kabinety ale tento názor odmítly, ačkoliv Meronův pohled sdílí drtivá většina mezinárodního společenství, zdůrazňuje profesor. Dodává, že nyní - ke zděšení většiny světa - se Trumpova administrativa rozhodla změnit desetiletí trvající americkou politiku, která se držela tohoto mezinárodního právního názoru, a místo toho podporuje a posvěcuje kroky Netanjahuovy vlády.

Netanjahu učinil to samé co Módí, který se přiblížil k faktické anexi Kašmíru, navíc v tomto světle nepřekvapí, že Trump opakovaně chválil ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož jednotky v roce 2014 nelegálně obsadily Krym, konstatuje Myers. Deklaruje, že je lákavé přistupovat k těmto případům izolovaně, ale ve skutečnosti jsou součástí širšího schématu prosazovaného současnou ekipou světových antiliberálních politiků, které má vyvrátit základy mezinárodního práva.

"Pro ně je mezinárodní právní řád nepřítel jejich šovinistického entického nacionalismu," píše historik. Poslední kroky Indie a Izraele podle něj ohrožují samotnou podstatu mezinárodního práva coby bariéry proti jednostrannému nepřátelskému záboru území. Pokládá proto otázku, co vlastně z mezinárodní práva a vážnosti mezinárodní justice zbude, pokud necháme tuto bariéra rozložit.

Související

Více souvisejících

Izrael palestina Indie USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Poslední rozloučení s Vlastimilem Harapesem. Národní divadlo prozradilo podrobnosti

Poslední rozloučení se zesnulým tanečníkem a hercem Vlastimilem Harapesem se uskuteční příští týden v pondělí, informovalo Národní divadlo na webových stránkách. Harapes zemřel po těžké nemoci ve středu, bylo mu 77 let.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy