NÁZOR - Írán je v hrozné situaci, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník připomíná, že s více než 27 tisící případy země patří k nejhůře zasaženým koronavirem, její ekonomiku dusí sankce, napětí ve vztazích s USA zůstává velké a íránská vláda je nekompetentní.
Zdánlivě jasná volba
Renomovaný deník pokládá otázku, zda to znamená, že Spojené státy by měly dále utužit sankce v naději, že strategie maximálního nátlaku přinutí Teherán sledovat americkou linii, nebo by měly být sankce naopak uvolněny, aby se Íráncům ulevilo a ukázalo, že Amerika nemá problém s íránským obyvatelstvem.
"Volba je zdánlivě jasná," pokračuje editorial. Konstatuje, že ukázka soucitu v době krize je dobrou zahraniční politikou, která může ve skutečnosti pomoci Trumpově administrativě dosáhnout jejích cílů.
Trumpova administrativa přesto minulý týden sankce utužila a zařadila na černou listinu mnoho společností z celého světa za "výrazné obchodování" s íránskými petrochemickými produkty, připomíná newyorský deník. Odkazuje na prohlášení amerického ministra financí Stevena Mnuchina, že Spojené státy budou nadále cílit na ty, kdo íránský režim podporují, ač jsou stále odhodlány "usnadnit humanitární obchod a pomoc v podpoře íránského lidu".
Mnuchin tvrdí, že sankce nezakazují humanitární pomoc, ale takový argument je v nynějších těžkých časech pochybný, uvádí vlivný server. Poukazuje, že Írán je zaplaven potvrzenými případy i oběťmi, jejichž počet dennodenně roste i podle pochybných čísel íránské vlády, tudíž realita může být mnohem horší.
Írán požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o nouzovou půjčku v hodnotě 5 miliard dolarů, stejně jako dlouhý seznam základního vybavení od rukavic a roušek po přenosné dýchací ventilace, upozorňuje editorial. Dodává, že by je měl obdržet neprodleně a byť Spojené státy a jejich sankce za rychlé šíření koronaviru v zemi nemohou, jak tvrdí íránští zastánci tvrdé linie, ekonomické problémy ze sankcí pramenící rozhodně situaci neusnadnily.
Již loni lidskoprávní organizace Human Rights Watch upozorňovala, že sankce drasticky omezují íránské možnosti financovat humanitární dodávky včetně léků, ale hlavní odpovědnost za pohromu i tak nese podle amerického deníku vláda v Teheránu, která původně epidemii popírala a reagovala pomalu.
"Trumpova administrativa tvrdí, že nabízí pomoc 'íránskému lidu' a usnadní dodávky zdravotnického materiálu do Íránu," pokračuje prestižní server. Podotýká, že tato nabídka ale závisí na splnění množství podmínek a dovozci tvrdí, že mají nadále problém najít banky, které jsou ochotné manévrovat skrze hrozivě působící procesy financování a obchodu.
Humanitární pomoc má být nezištná
Uvalování dalších sankcí ve chvíli, kdy Írán krvácí, je morálně špatné a nepůsobí dobře, konstatuje New York Times. Soudí, že bez ohledu na to, zda mělo smysl opustit dohodu o íránském jaderném programu a obnovit sankce, by měl americký prezident Donald Trump pojmout současnou krizi jako diplomatickou příležitost.
Spojené státy by tak měly na základě nejelementárnější humanitární soucitnosti stanout v čele nabídek pomoci, což nemusí nutně znamenat dodávky zdravotnického materiálu, kterého je všude nedostatek, a alespoň by neměly bránit půjčce od MMF, apeluje renomovaný deník. Doporučuje, aby Spojené státy nabídly také vyslání expertů na technickou pomoc, což by mohlo zároveň poskytnout americkým zdravotním úřadům zkušenost s nejničivější podobou koronavirové epidemie.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Trumpova administrativa by měla dočasně zmírnit či uvolnit sankce a poskytnout Teheránu technickou podporu, a to nikoliv formou "něco za něco", kterou americký prezident požaduje, jelikož humanitární pomoc by měla být nezištná, nabádá editorial. Naznačuje, že americká velkorysost může představovat tu nejlepší cestu, aby Írán propustil americké a další zahraniční vězně.
V ideálním případě povede takový krok ke snížení napětí, omezení útoků na americké cíle v Iráku ze strany íránských spojenců a možná i seriózní debatě o zmrazení postupu íránského jaderného programu, soudí prestižní deník. Dodává, že s ohledem na skutečnost, že Teherán zatím neukazuje ochotu sklonit se před Washingtonem, je na takové cestě mnoho neznámých, ale pokud Írán americkou pomoc odmítne a bude pokračovat v dosavadním kurzu, je možné sankce obnovit a pak by pro tamní islamistické politiky bylo těžké přesvědčit obyvatelstvo, že humanitární pomoc blokují právě Spojené státy.
"Co je důležitější, neexistuje důkaz, že strategie maximálního nátlaku, kterou (Trumpova) administrativa sleduje, dosáhne jakéhokoliv z těchto cílů," píše vlivný server. Připomíná, že v minulém roce se íránská vláda pomstila opakovanými provokacemi v regionu i jaderné oblasti a je zjevně přesvědčena, že kýžených výsledků dosáhne spíše eskalací než zdrženlivostí.
Politologové Robert Malley a Ali Vaez tvrdí, že zoufalí zastánci tvrdé linie v Íránu mohou začít podstupovat ještě větší riziko, s čímž souhlasí i americký generál Kenneth McKenzie, který počátkem měsíce v Kongresu prohlásil, že epidemie z dlouhodobého hlediska učiní politiku Teheránu spíše nebezpečnější, poukazuje New York Times. Připouští, že ani pozastavení sankcí, umožnění půjčky od MMF a nabídka pomoci tomu nemusí zabránit.
Spojené státy by se ale k uvedeným krokům měly uchýlit jako velká země, nabádá editorial. Dodává, že na rozdíl od alternativy totiž přinášejí možnost, že Írán bude v budoucnu méně nebezpečný.
Související
Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky
Jaderná zařízení obnovíme, zní z Íránu. Trump nevyloučil další útok
Írán , USA (Spojené státy americké) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 5 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák