Sankce stranou. Z USA zní apel k pomoci koronavirem zkoušeného Íránu

NÁZOR - Írán je v hrozné situaci, konstatuje editorial serveru New York Times. Vlivný deník připomíná, že s více než 27 tisící případy země patří k nejhůře zasaženým koronavirem, její ekonomiku dusí sankce, napětí ve vztazích s USA zůstává velké a íránská vláda je nekompetentní.

Zdánlivě jasná volba

Renomovaný deník pokládá otázku, zda to znamená, že Spojené státy by měly dále utužit sankce v naději, že strategie maximálního nátlaku přinutí Teherán sledovat americkou linii, nebo by měly být sankce naopak uvolněny, aby se Íráncům ulevilo a ukázalo, že Amerika nemá problém s íránským obyvatelstvem.

"Volba je zdánlivě jasná," pokračuje editorial. Konstatuje, že ukázka soucitu v době krize je dobrou zahraniční politikou, která může ve skutečnosti pomoci Trumpově administrativě dosáhnout jejích cílů.

Trumpova administrativa přesto minulý týden sankce utužila a zařadila na černou listinu mnoho společností z celého světa za "výrazné obchodování" s íránskými petrochemickými produkty, připomíná newyorský deník. Odkazuje na prohlášení amerického ministra financí Stevena Mnuchina, že Spojené státy budou nadále cílit na ty, kdo íránský režim podporují, ač jsou stále odhodlány "usnadnit humanitární obchod a pomoc v podpoře íránského lidu".

Mnuchin tvrdí, že sankce nezakazují humanitární pomoc, ale takový argument je v nynějších těžkých časech pochybný, uvádí vlivný server. Poukazuje, že Írán je zaplaven potvrzenými případy i oběťmi, jejichž počet dennodenně roste i podle pochybných čísel íránské vlády, tudíž realita může být mnohem horší.

Írán požádal Mezinárodní měnový fond (MMF) o nouzovou půjčku v hodnotě 5 miliard dolarů, stejně jako dlouhý seznam základního vybavení od rukavic a roušek po přenosné dýchací ventilace, upozorňuje editorial. Dodává, že by je měl obdržet neprodleně a byť Spojené státy a jejich sankce za rychlé šíření koronaviru v zemi nemohou, jak tvrdí íránští zastánci tvrdé linie, ekonomické problémy ze sankcí pramenící rozhodně situaci neusnadnily.

Již loni lidskoprávní organizace Human Rights Watch upozorňovala, že sankce drasticky omezují íránské možnosti financovat humanitární dodávky včetně léků, ale hlavní odpovědnost za pohromu i tak nese podle amerického deníku vláda v Teheránu, která původně epidemii popírala a reagovala pomalu.

"Trumpova administrativa tvrdí, že nabízí pomoc 'íránskému lidu' a usnadní dodávky zdravotnického materiálu do Íránu," pokračuje prestižní server. Podotýká, že tato nabídka ale závisí na splnění množství podmínek a dovozci tvrdí, že mají nadále problém najít banky, které jsou ochotné manévrovat skrze hrozivě působící procesy financování a obchodu.

Humanitární pomoc má být nezištná

Uvalování dalších sankcí ve chvíli, kdy Írán krvácí, je morálně špatné a nepůsobí dobře, konstatuje New York Times. Soudí, že bez ohledu na to, zda mělo smysl opustit dohodu o íránském jaderném programu a obnovit sankce, by měl americký prezident Donald Trump pojmout současnou krizi jako diplomatickou příležitost.

Spojené státy by tak měly na základě nejelementárnější humanitární soucitnosti stanout v čele nabídek pomoci, což nemusí nutně znamenat dodávky zdravotnického materiálu, kterého je všude nedostatek, a alespoň by neměly bránit půjčce od MMF, apeluje renomovaný deník. Doporučuje, aby Spojené státy nabídly také vyslání expertů na technickou pomoc, což by mohlo zároveň poskytnout americkým zdravotním úřadům zkušenost s nejničivější podobou koronavirové epidemie.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Trumpova administrativa by měla dočasně zmírnit či uvolnit sankce a poskytnout Teheránu technickou podporu, a to nikoliv formou "něco za něco", kterou americký prezident požaduje, jelikož humanitární pomoc by měla být nezištná, nabádá editorial. Naznačuje, že americká velkorysost může představovat tu nejlepší cestu, aby Írán propustil americké a další zahraniční vězně.

V ideálním případě povede takový krok ke snížení napětí, omezení útoků na americké cíle v Iráku ze strany íránských spojenců a možná i seriózní debatě o zmrazení postupu íránského jaderného programu, soudí prestižní deník. Dodává, že s ohledem na skutečnost, že Teherán zatím neukazuje ochotu sklonit se před Washingtonem, je na takové cestě mnoho neznámých, ale pokud Írán americkou pomoc odmítne a bude pokračovat v dosavadním kurzu, je možné sankce obnovit a pak by pro tamní islamistické politiky bylo těžké přesvědčit obyvatelstvo, že humanitární pomoc blokují právě Spojené státy.

"Co je důležitější, neexistuje důkaz, že strategie maximálního nátlaku, kterou (Trumpova) administrativa sleduje, dosáhne jakéhokoliv z těchto cílů," píše vlivný server. Připomíná, že v minulém roce se íránská vláda pomstila opakovanými provokacemi v regionu i jaderné oblasti a je zjevně přesvědčena, že kýžených výsledků dosáhne spíše eskalací než zdrženlivostí.   

Politologové Robert Malley a Ali Vaez tvrdí, že zoufalí zastánci tvrdé linie v Íránu mohou začít podstupovat ještě větší riziko, s čímž souhlasí i americký generál Kenneth McKenzie, který počátkem měsíce v Kongresu prohlásil, že epidemie z dlouhodobého hlediska učiní politiku Teheránu spíše nebezpečnější, poukazuje New York Times. Připouští, že ani pozastavení sankcí, umožnění půjčky od MMF a nabídka pomoci tomu nemusí zabránit.

Spojené státy by se ale k uvedeným krokům měly uchýlit jako velká země, nabádá editorial. Dodává, že na rozdíl od alternativy totiž přinášejí možnost, že Írán bude v budoucnu méně nebezpečný.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

včera

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

včera

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

včera

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

včera

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

včera

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

včera

včera

14. září 2026 21:59

14. září 2026 21:03

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy