Ukrajinu už neřeší. Trump po ukončení války v Gaze usiluje o mír jinde

Americký prezident řekl, že „to není jen konec války, ale konec éry teroru a smrti.“ Dále prohlásil, že „Izrael, s naší pomocí, dosáhl silou zbraní všeho, čeho mohl.“ Podle něj je teď čas „přetavit tato vítězství proti teroristům na bojišti v konečnou odměnu v podobě míru a prosperity pro celý Blízký východ.“ Trump opakovaně zdůrazňoval, že vojenské vítězství Izraele je kompletní.

Jeho poznámky byly zamýšleny jako ujištění pro arabské státy. Chtěl dát jasně najevo, že nedovolí Izraeli obnovit konflikt s Hamásem, ani Hamásu znovu se usadit v Gaze. Trump poté odletěl do Egypta, aby tuto optimistickou zprávu přednesl na summitu více než dvaceti světových lídrů. Cílem summitu bylo schválení jeho mírového plánu, obnova Gazy a omezená forma palestinské samosprávy.

Země garantující mírovou dohodu – USA, Turecko, Katar a Egypt – rovněž podepsaly obsáhlý dokument, který stanovuje jejich odpovědnost za zajištění míru a eventuální cestu k palestinské samosprávě. Summit spolupořádali Trump a egyptský prezident Abdel Fatah al-Sísí v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře. Na zahájení summitu Trump sdělil novinářům, že druhá fáze jeho plánu pro Gazu, týkající se rekonstrukce enklávy, již začala.

„Fáze dvě již odstartovala. Ty fáze se do sebe trochu promíchávají. Můžete začít s úklidem. Když se podíváte na Gazu, je tam hodně úklidu,“ řekl prezident. Spojené státy již nyní žádají bohaté arabské státy o závazek velkých částek na obnovu Gazy, kterou Trump označil za „sutiny krát deset.“ Odhady nákladů na rekonstrukci dosahují více než 30 miliard dolarů.

Sebevědomý Trump předpověděl, že „Gaza bude demobilizována, Hamás bude odzbrojen a bezpečnost Izraele již nebude ohrožena.“ Americký prezident také vyslal zašifrovanou zprávu, že Izrael ztrácel podporu veřejnosti kvůli spoléhání se na sílu. Řekl, že v posledních měsících nastalo období, kdy svět a Izrael chtěly mír. „Kdyby se pokračovalo další tři nebo čtyři roky, neustálým bojem, bylo by to zlé, situace se vyostřovala. Takže načasování je skvělé. Řekl jsem: 'Bibi [s odkazem na premiéra Benjamina Netanjahua], budou si tě pamatovat mnohem víc díky tomuto než, kdybys to nechal pokračovat – zabíjet, zabíjet, zabíjet',“ dodal Trump.

Trump také naznačil, že bude tlačit na arabské státy, aby „rychle a bez her“ podepsaly Abrahamovské dohody. Tyto dohody vyžadují, aby arabské státy uznaly Izrael. Trval také na tom, že Írán je rovněž připraven na mír. Evropští diplomaté soukromě upozorňují, že rychlost příměří znamená nutnost urychlit plány na mezinárodní stabilizační síly a palestinskou civilní policii. Jen tak se mohou návrhy na odzbrojení Hamásu skutečně naplnit.

Hamás, který Gazu řídí od roku 2007, prohlásil, že je ochoten nebýt součástí nové technokratické vlády. Trvá však na tom, že odzbrojí pouze za určitých podmínek a ve prospěch sil pod palestinským vedením. Izrael uvedl, že nestáhne Izraelské obranné síly z jejich současných pozic v Gaze, dokud zůstane síť tunelů a zbraní pod kontrolou Hamásu.

Francie, USA a Spojené království jsou připraveny fungovat jako záštita mezinárodních sil. Věří se však, že důvěryhodnost těchto sil bude záviset na jednotkách z muslimských zemí, jako je Indonésie a Turecko, které se summitu zúčastnily. Francie navíc naléhá na to, aby síly získaly mandát OSN, podobně jako jednotky OSN v Libanonu.

Byla rovněž vycvičena samostatná policejní jednotka Palestinské národní samosprávy, zejména v Egyptě a Jordánsku, aby vstoupila do Gazy. Francouzské diplomatické zdroje ale varovaly, že pokud nebude nasazena rychle, riskuje konflikt s oživujícím se Hamásem. Summitu se neúčastnili ani Hamás, ani Netanjahu.

Trump trval na tom, že bude hrát svou roli v budoucím uspořádání Palestiny, když bude předsedat Radě míru. Tato rada má dohlížet na rozsáhlý program rekonstrukce a řídit z velké části palestinskou technokratickou vládu. Dodal, že by si přál, aby v radě seděl i Sísí. Řekl, že zjišťuje regionální názory, zda existuje podpora pro zařazení Sira Tonyho Blaira.

Trump se poprvé po osmi letech setkal a potřásl rukou s prezidentem Palestinské národní samosprávy Mahmúdem Abbásem, kterému také ukázal palec nahoru. Ještě před pouhými čtrnácti dny Trump Abbásovi zakázal účast v New Yorku a na Valném shromáždění OSN. Francouzský prezident Emmanuel Macron, jeden z politiků nejvíce angažovaných v udržování řešení dvou států, řekl, že Abbásova účast je „velmi dobrým signálem“ a „uznáním role, kterou musí Palestinská samospráva jako legitimní subjekt hrát.“

Macron uvedl, že se musí „postarat o to, aby byla Palestinská samospráva schopná hrát svou roli, a také aby provedla reformy pro den poté.“ Samospráva slíbila uspořádat prezidentské a parlamentní volby do jednoho roku. Macron také vyzval k tomu, aby se nezapomínalo na situaci na Západním břehu Jordánu, kde probíhá zrychlená výstavba izraelských osad. Vyzval k pokračujícím snahám o vytvoření formálního palestinského státu po boku Izraele.

Musíme „propojit Gazu a Západní břeh“ a „zajistit, aby existovala cesta ke dvěma státům, což je jediná politická perspektiva, která skutečně umožní trvalý mír,“ řekl francouzský prezident. Z hlediska bezpečnosti Macron naznačil, že Evropané „zesílí“ výcvik palestinských policistů v Gaze. Francie se nicméně přímo nezapojí do stabilizačních sil, které mají být zřízeny.

Podle něj existuje „konsensus“ na to, aby šlo o „především regionální síly a případně příspěvky od určitých zemí, jako je Indonésie.“ Tyto země však žádají, aby to bylo provedeno v „mezinárodním rámci“, tedy pod záštitou OSN. Macron také uvedl, že Francie bude spolupořádat konferenci o humanitární pomoci Gaze s Egyptem, kterou uspořádá „v nadcházejících týdnech“.