Šíitské milice v Iráku daly USA ultimátum na stažení vojáků

Šíitské frakce iráckého parlamentu v lednu hned po zavraždění íránského generála Kásema Solejmáního v Bagdádu americkou armádou odhlasovaly požadavek na vyhoštění všech 5200 Američanů, kteří v té době v Iráku sloužili.

Vládu tehdy vedl jako úřadující premiér Abdal Mahdí, který sdělil, že jeho úkolem je řešit pouze běžné provozní záležitosti, takže usnesení parlamentu nemůže vynucovat. V květnu se stal premiérem Mustafá Kázimí, který dal Američanům na odchod z Iráku tři roky.

Šíitské milice pravidelně útočily raketami na rozlehlý objekt amerického velvyslanectví i na základny, kde sloužili Američané. Podle Washingtonu bylo těchto útoků letos 90. V neděli milice oznámily, že jsou ochotné dodržet klid zbraní, jestliže vláda předloží harmonogram stažení Američanů.

Dnes řekl jeden z vůdců šíitského parlamentního bloku Ahmad Asadí, že je tato nabídka příměří časově omezená. "Bude platit nejméně do amerických prezidentských voleb 3. listopadu a maximálně do konce roku. Zavázat se na delší dobu by nedávalo smysl, dáváme vládě pouze čas, aby začala jednat o stažení," řekl Asadí.

Kázimí v nedávném televizním rozhovoru řekl, že podle něj budou američtí vojáci na stažení potřebovat tři roky.

K většině útoků na americké cíle v Iráku se přihlásily brigády Hizballáh, které jsou označovány za nejradikálnější ze skupin podporovaných Íránem. Zatím poslední útok byl zaznamenán v neděli, kdy se terčem stal vojenský konvoj v provincii Kádisíja. USA v reakci zablokovaly několik internetových stránek šíitských skupin včetně stránky Hizballáhu. Při jejím otevření se nyní objevuje vzkaz, v němž americké ministerstvo obchodu oznamuje, že jednalo z rozhodnutí americké vlády.