NÁZOR - Proíránští iráčtí ši'ítští milicionáři a demonstranti v úterý zaútočili na americkou ambasádu v Bagdádu v reakci na předchozí americké nálety na pozice Íránem zaštiťovaných milic, připomíná Aaron David Miller v komentáři pro server CNN. Expert na blízkovýchodní region a zahraničněpolitický analytik považuje situaci za zřejmě nejhorší krizi ve vztahu Iráku a Spojených států od roku 2003, která ukazuje nekonzistentnost a slabiny přístupu Trumpovy administrativy k Íránu a Iráku.
"Podobně jako moderní Gulliver, (americký) prezident (Donald) Trump metaforicky bloudí po Blízkém východě, kde by raději nebyl, a je svázán menšími mocnostmi, jejichž zájmy se od těch jeho liší, a americkými iluzemi o regionu, které živí (i) Trump, jenž tak nějak věří, že dokáže přimět Írán, aby se mu podvolil," píše Miller. Domnívá se, že situace se z pohledu Washingtonu, Teheránu i Bagdádu může dále zhoršovat.
Amerika v koutě
Spojené státy neměly příliš na výběr a v neděli musely reagovat na poslední útoky proíránských iráckých milicí na americké síly v Kirkúku, které stály život jednoho Američana a zranily několik dalších, připouští expert. Vysvětluje, že Trumpova administrativa musela Teheránu demonstrovat, že takové útoky jsou nepřípustné, a pokud by tak neučinila, nesplnila by vlastní hrozbu, že nebude tolerovat útoku na Američany.
Americká reakce se nicméně jeví jako záměrně přemrštěná, když si vyžádala životy 25 milicionářů a zranění mnoha dalších, zdůrazňuje analytik. Dodává, že Washington nebral v potaz, že nálet značně poníží iráckou vládu a může vést k reakci, jakou byl právě útok na americkou ambasádu.
Útok na ambasádu vznáší otázky, proč Trumpova administrativa nepřemýšlela o tom, jak může Teherán na nedělní nálet na základny pěti proíránských milicí v Iráku a Sýrii reagovat, a proč nebyla bezpečnostní opatření u zastupitelského úřadu předem posílena, konstatuje Miller.
Nehraje se na americkém hřišti
"Írán již dříve účinně koordinoval útoky proti americkým silám, především během první fáze irácké války," pokračuje odborník. Vyzdvihuje, že po poslední vlně těchto útoků by ovšem mělo být jasné, že Washington v Iráku nehraje na domácím hřišti a Írán má z mnoha důvodů značnou výhodu.
Zaprvé, irácká vláda ekonomicky a finančně závisí mnohem více na Íránu než na Spojených státech, konstatuje Miller. Připomíná, že Irák je druhý největší dovozce íránského zboží vyjma ropy, přičemž Írán je klíčovým dodavatelem elektřiny do jihoiráckých regionů.
Zadruhé, ačkoliv Spojené státy utratili miliardy za výcvik, vybavení a pomoc pro irácké bezpečnostní síly, což přineslo slušné výsledky, integrace mnoha proíránských milicí do těchto složek je stále více problematická, vysvětluje expert. Podotýká, že tyto složky hrály klíčovou roli při pomoci irácké vládě potlačit poslední ši'ítské nepokoje, ale úvodní fáze útoku na ambasádu by nebyla proveditelná, pokud by vládní síly postup milicionářů netolerovaly.
Zatřetí, Spojené státy poskytly Íránu enormní propagandistickou výhodu, tvrdí analytik. Deklaruje, že protiíránské nálady mnoha Iráčanů se obrátily proti USA, odstartovaly protesty a vedly k tomu, že jejich účastníci na ambasádu házeli kameny za pokřiku "smrt Americe".
Čeho chce Trump dosáhnout?
Situace okolo americké ambasády se sice zklidnila, ale je příliš brzy, aby šlo určit, zda poslední události povedou k širší konfrontaci USA s íránskými chráněnci či Íránem samotným, uvádí Miller. Za jisté však považuje to, že Trumpův přístup k Íránu je z mnoha důvodů zmatený, což vede k nepředvídatelnosti amerických kroků.
"Na jednu stranu, v důsledku vypovězení dohody o íránském jaderném programu Trump zahájil tvrdohlavou kampaň maximálního nátlaku skrze sankce, které devastují íránskou ekonomiku. Ale tyto sankce nezastavily íránské regionální aktivity v Libanonu, Jemenu či Iráku, ani nezpružnily jeho pozice v jaderných otázkách," poukazuje expert. Podotýká, že na stranu druhou, Trump - nehledě na svou přetrvávající tvrdou rétoriku - mnohokrát jasně prohlásil, že by se rád sešel se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním, zřejmě za účelem dojednání nové, lepší dohody o jaderném programu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rizika plynoucí z přímé konfrontace s Íránem vedly Trumpa k tomu, že po zářijových útocích na saúdskoarabské ropné rafinerie neudeřil na Teherán, vyzdvihuje odborník. S ohledem na skutečnost, že letos budou v Americe prezidentské volby, očekává, že tato nejednoznačnost v Trumpově přístupu jen tak nezmizí, což jej vede k otázce, co vlastně šéf Bílého domu chce - zda oslabit Írán, změnit tamní režim, či novou dohodu o jaderném programu.
Trump, který kandidoval s příslibem odchodu z Blízkého východu a ukončení válek, v nichž nelze zvítězit, čelí podle Millera velkému problému: jak to udělat, aby nevypadal slabě, ale zároveň nespustil ničivý konflikt s Íránem a nezavázal se k většímu angažmá v Iráku, což by nahněvalo jeho příznivce a posílilo jeho politické oponenty.
Americký prezident v úterý Íránu pohrozil, že za útok na ambasádu zaplatí velkou cenu, připomíná analytik. Konstatuje však, že zatím není jasné, zda jde o typické Trumpovo hartusení, nebo netypickou skutečnou hrozbu šéfa Bílého domu, která povede k agresivnějšímu amerického postupu vůči Íránu.
Související
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
USA (Spojené státy americké) , Írán , Irák
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
před 53 minutami
Poláci trápili obhájce bronzu z Lotyšska, USA si poradily s Němci. Dánové s přehledem přejeli Rakousko
před 1 hodinou
UNRWA: V Pásmu Gazy není bezpečno nikde, ani v zónách pro evakuaci civilistů
před 2 hodinami
Zázrak v Pásmu Gazy: Navzdory bojům se v centru otevřela nová nemocnice
před 3 hodinami
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
před 4 hodinami
Biden: Příměří v Gaze může být už zítra. Záleží na Hamásu
před 5 hodinami
Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění
před 6 hodinami
Zelenskyj: V sobotu probíhaly boje mezi ukrajinskými a ruskými silami v okolí sedmi vesnic
před 7 hodinami
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 14 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
Z průzkumu lékárenské skupiny Pilulka a výzkumné agentury Behavio vyplynulo, že přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby a považují to za běžné (Přepočítáno vůči celkové populaci. Cca 2 % z dotazovaného celku). Více, než každý desátý člověk je na hranici rizikového pití.
Zdroj: Komerční článek