Turecko chystá reformu trestního řádu, patrně propustí až třetinu vězňů

Zmírnění trestů se ale nejspíš nedotkne lidí odsouzených za vážné zločiny, včetně terorismu, za nějž jsou v zemi odsouzeni i novináři či poslanci kritičtí vůči režimu. Informoval o tom dnes deník Hürriyet.

V osmdesátimilionovém Turecku je nyní ve vězení téměř 300.000 lidí, ač kapacita věznic je asi 218.000. Podle údajů, které dnes citovala agentura Bianet, se počet vězňů v tureckých věznicích od roku 2014 do roku 2107 podle statistického úřadu zvýšil o 88 procent.

Podle ředitelky turecké pobočky organizace Human Rights Watch (HRW) Emmy Sinclairové-Webbové, kterou citoval opoziční server Ahval, by se propuštění na základě reformy mohlo týkat asi 100.000 vězňů. Sinclairová-Webbová na twitteru rovněž uvedla, že propuštěni zřejmě nebudou novináři, politici či státní úředníci, kteří byli podle HRW odsouzeni ve vykonstruovaných a nespravedlivých procesech.

Turecký režim své kritiky mnohdy obviňuje z terorismu kvůli napojení například na kurdské separatisty, ač obvinění to popírají, či na duchovního Fethullaha Gülena, jehož viní z dlouhodobé snahy svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i z organizace neúspěšného pokusu o puč z roku 2016.

Reforma trestního řádu má podle tureckých médií zahrnovat domácí vězení pro staré či nemocné nebo snížení trestů o polovinu s výjimkou těch za terorismus, drogové delikty, násilí na ženách a dětech či sexuálního zneužívání. Snížení by se nemělo týkat ani recidivistů.

Podle posledních údajů bylo v Turecku potvrzeno dosud 359 případů nákazy koronavirem, od středy do čtvrtka tento počet vzrostl o 168 případů. Čtyři nakažení v Turecku zemřeli. Na sociálních sítích ale mnozí vyjadřují obavu, že počty nakažených v zemi mohou být mnohem vyšší, než uvádí vláda. Za takové obavy tamní režim už ale poslal přes šest desítek lidí do vazby kvůli "šíření paniky".