Turecko chystá reformu trestního řádu, patrně propustí až třetinu vězňů

Turecká vláda připravuje reformu trestního řádu, díky níž by mohla být propuštěna až třetina vězňů. Návrh reformy, kterou vláda podle deníku připravovala už dříve kvůli přeplněným věznicím a nyní ji urychlila kvůli pandemii koronaviru, by měl do parlamentu dorazit pravděpodobně příští týden.

Zmírnění trestů se ale nejspíš nedotkne lidí odsouzených za vážné zločiny, včetně terorismu, za nějž jsou v zemi odsouzeni i novináři či poslanci kritičtí vůči režimu. Informoval o tom dnes deník Hürriyet.

V osmdesátimilionovém Turecku je nyní ve vězení téměř 300.000 lidí, ač kapacita věznic je asi 218.000. Podle údajů, které dnes citovala agentura Bianet, se počet vězňů v tureckých věznicích od roku 2014 do roku 2107 podle statistického úřadu zvýšil o 88 procent.

Podle ředitelky turecké pobočky organizace Human Rights Watch (HRW) Emmy Sinclairové-Webbové, kterou citoval opoziční server Ahval, by se propuštění na základě reformy mohlo týkat asi 100.000 vězňů. Sinclairová-Webbová na twitteru rovněž uvedla, že propuštěni zřejmě nebudou novináři, politici či státní úředníci, kteří byli podle HRW odsouzeni ve vykonstruovaných a nespravedlivých procesech.

Turecký režim své kritiky mnohdy obviňuje z terorismu kvůli napojení například na kurdské separatisty, ač obvinění to popírají, či na duchovního Fethullaha Gülena, jehož viní z dlouhodobé snahy svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana i z organizace neúspěšného pokusu o puč z roku 2016.

Reforma trestního řádu má podle tureckých médií zahrnovat domácí vězení pro staré či nemocné nebo snížení trestů o polovinu s výjimkou těch za terorismus, drogové delikty, násilí na ženách a dětech či sexuálního zneužívání. Snížení by se nemělo týkat ani recidivistů.

Podle posledních údajů bylo v Turecku potvrzeno dosud 359 případů nákazy koronavirem, od středy do čtvrtka tento počet vzrostl o 168 případů. Čtyři nakažení v Turecku zemřeli. Na sociálních sítích ale mnozí vyjadřují obavu, že počty nakažených v zemi mohou být mnohem vyšší, než uvádí vláda. Za takové obavy tamní režim už ale poslal přes šest desítek lidí do vazby kvůli "šíření paniky".

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko Věznice Human Rights Watch Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy