Více než polovina Afghánců bude letos v zimě hladovět, varuje OSN

Více než polovina obyvatel Afghánistánu, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu. Uvedl to dnes šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley, jehož organizace zveřejnila zprávu o stavu v Afghánistánu společně s Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Téměř 3,2 milionu dětí mladších pěti let hrozí podle ní závažná podvýživa, lidé budou hladovět a umírat. Země, v níž v srpnu převzalo moc radikální islamistické hnutí Tálibán, prochází jednou z nejzávažnějších humanitárních krizí současnosti.

"Letos v zimě si miliony Afghánců budou muset vybrat mezi migrací nebo smrtí hlady, alespoň pokud nebudeme moci poskytovat pomoc intenzivněji a zachránit tím životy," uvedl Beasley. "Afghánistán se nyní řadí mezi nejhorší humanitární krize na světě, ne-li vůbec nejhorší. Už jen odpočítáváme do začátku katastrofy," dodal.

Podle dnešní zprávy nemá program humanitární pomoci OSN zajištěn dostatek financí. Pomoc Afghánistánu by podle Beasleyho měsíčně stála 220 milionů dolarů (4,9 miliardy korun) a dosavadní přislíbené závazky států jsou jen "kapkou v moři".

Nedávné události oslabily již tak křehkou afghánskou ekonomiku, která do značné míry závisí na zahraniční pomoci. Země je považována za závislou, pokud zahraniční pomoc představuje více než deset procent hrubého domácího produktu. V Afghánistánu je to podle údajů Světové banky 40 procent, píše BBC.

Potravinová krize v Afghánistánu je už horší než například ta v Jemenu nebo v Sýrii, píše agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje v OSN. Beznadějnější situace je už jen v Kongu.

Klasifikace OSN má celkem pět stupňů závažnosti potravinové krize, přičemž pátý, nejzávažnější, je hladomor. Polovina Afghánců letos v zimě zažije stupně tři nebo čtyři, které představují potravinovou krizi a zvýšený počet úmrtí. Tato čísla jsou nejhorší za posledních deset let, kdy OSN začala údaje analyzovat.

Část Afghánců bude muset prodat svůj majetek, aby si mohli koupit jídlo. Zahraniční vlády zablokovaly finanční prostředky Afghánistánu v cizině, a nová vláda Tálibánu tak nemá peníze na platy státních úředníků, poznamenává BBC. Mezi lidi, kteří jsou od konce léta bez příjmů, patří například učitelé. Potravinovou krizi navíc umocňují výpadky v dodávkách pitné vody a opakovaná sucha.

Tálibán převzal moc nad Afghánistánem při bleskové ofenzivě v srpnu s tím, jak se ze země stahovaly poslední zahraniční jednotky. Nutnost humanitární pomoci si však povstalci uvědomují a mezinárodní společenství vyzývají, aby nezastavovalo její dodávky, připomněla agentura DPA.

Související

Afghanistán, ilustrační foto

Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady

Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady, řekl dnes agentuře Reuters výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj kombinace období sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Afghánistán tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán.

Více souvisejících

David Beasley (WFP) OSN Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy