Boj o křeslo příštího generálního tajemníka NATO je v plném proudu a v posledních dnech se více než kdy dříve spekuluje o jednom konkrétním jméně. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit v září letošního roku dánská premiérka Mette Frederiksenová.
V Bruselu se už nějakou dobu aktivně jedná o to, kdo Stoltenberga nahradí. Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.
Je ale nepravděpodobné, že by letos vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".
Dalším silným hráčem je Velká Británie, která by díky tomu mohla po brexitu opět uplatnit svou moc v rámci Evropy. Skandinávské státy mají sice mezi aliančními členy dobré vztahy, poslední lídři aliance ale pocházeli právě z těchto zemí, a Itálie a východoevropské národy mají v NATO spíše geografický význam. Panují ale i názory, že tajemník z pobaltské země by vyslal jasný signál Putinovi, že NATO by se dokázalo shromáždit na východní hranici, pokud by tímto směrem namířil ruské rakety.
Posledním výrazným hráčem jsou Spojené státy, které se podle serveru obvykle bojů o politické vedení NATO neúčastní, protože tradičně zastávají jeden z nejvyšších vojenských postů v alianci. Vrchním velitelem evropských sil obvykle bývá americký generál. To, koho USA podpoří, ale má váhu v konečném rozhodnutí.
I z toho důvodu se nyní živě spekuluje o tom, že vhodnou uchazečkou na pozici generální tajemnice by mohla být dánská premiérka Mette Frederiksenová. Washington totiž oznámil, že prezident Joe Biden bude příští měsíc Frederiksenovou hostit, což vyvolalo v sídle NATO debaty o tom, zda USA podpoří dánského zástupce do role, která je tradičně vyhrazena pro Evropana, ale podléhá požehnání Washingtonu.
Dánský vůdce podle Politica boduje hned v několika rovinách. Spojenci hledají politika s postavením předsedy vlády a vzhledem k tomu, že všichni předchozí šéfové NATO byli muži, existuje určitý tlak k nalezení ženské kandidátky. Zároveň je Dánsko vnímáno jako země preferující střední cesty, je například silný podporovatel Ukrajiny, ale nemá tak jestřábí metody, jako některé jiné země.
Na tom, že dánská premiérka je žhavou kandidátkou, se shodlo několik diplomatických zdrojů. "Řada větších spojenců ji skutečně považuje za seriózní," řekl jeden z diplomatů s tím, že Dánsko bylo v průběhu války na Ukrajině "poměrně solidní".
Ne vše ale hraje v její prospěch. Frederiksenová pochází ze země, která post lídra aliance zastávala teprve nedávno, bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen byl generálním tajemníkem NATO v letech 2009 až 2014. Dánsko navíc zaostává ve výdajích na obranu, což je problém, který by mohl být pro některé státy překážkou.
Nakonec i sama premiérka spekulace o možné kandidatuře bagatelizuje a minulý měsíc trvala na tom, že kandidátkou není. Kartami tak nakonec ale může zamíchat i úplně někdo jiný. Britský ministr obrany Ben Wallace v rozhovoru s tiskovou agenturou DPA projevil zájem Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka nahradit.
"NATO je nesmírně důležité pro bezpečnost nás všech. Bylo by mi potěšením, kdybych mohl přispět," řekl. Zároveň ale dodal, že současná pozice v resortu jej naplňuje také, a tak je jeho kandidatura otázkou.
V diplomatických kruzích je často zmiňována i Estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle oslovených diplomatů ale může být problémem země, z níž pochází. "Na východě jsou spojenci, kteří se ptají, kdy a zda vůbec se kandidát z jejich regionu dostane ke kormidlu," řekl jeden z diplomatů s tím, že "brutální ruská invaze na Ukrajinu dokázala, že mnozí z nich jsou spolehliví a schopní."
Jisté je, že státům na výběr nového tajemníka moc času nezbývá. Stoltenbergův ve své pozici skončí 30. září 2023 a norský diplomat už letos prohlásil, že o další prodloužení svého mandátu žádat nebude.
Související

Trump si bude volat s Putinem. S Bílým domem se spojí i Zelenskyj

NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat
Aktuálně se děje
včera

OBRAZEM: Armáda zaplnila náplavku. Lidé tleskali bojovým ukázkám i výsadku
včera

Princ William jen tak neodpustí. Harry by mohl chybět na stěžejní události
včera

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce
včera

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
včera

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno včera

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
včera

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
včera

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
včera

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno včera

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
včera

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
včera

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
včera

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
včera

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
včera

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
včera

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
včera

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
včera

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
včera

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
včera
Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.
Zdroj: Libor Novák