Šéf diplomacie EU Josep Borrell požádal prodloužení příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které má vypršet v úterý ráno. Příměří by podle něj mělo být udržitelné a dlouhotrvající.
"Nic nemůže odůvodnit bezhlavou brutalitu Hamásu spuštěnou 7. října vůči civilistům," řekl Borrell v Barceloně na mezinárodním fóru zemí z Evropy a oblasti Středomoří. Přestávka by měla být podle Borrella prodloužena, aby se stala udržitelnou a dlouhotrvající.
Evropská unie dlouhodobě vyzývá k humanitárním přestávkám, aby mohla být poskytnuta pomoc do palestinského Pásma Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to naposledy oznámil před jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU v Bruselu v polovině listopadu, kdy odsoudil využívání nemocnic a civilistů jako lidských štítů radikálním hnutím Hamás.
Borrell už dříve zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkali v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varovaly před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.
Klid zbraní v Pásmu Gazy začal v pátek a měl by trvat do dnešního dne, pokud nedojde k jeho prodloužení. V rámci příměří proběhla v neděli třetí výměna rukojmí a vězňů mezi Izraelem a Hamásem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale naznačil ochotu prodloužit příměří v Pásmu Gazy. Vyplývá to z jeho nedělního vyjádření po telefonátu s americkým prezidentem Joeem Bidenem, uvedla agentura Anadolu.
I militantní hnutí navrhuje prodloužení příměří, a to o dva až čtyři dny. "Hamas informoval mediátory, že odbojová hnutí jsou ochotna prodloužit současné příměří o dva až čtyři dny," uvedl citovaný zdroj pro AFP.
Podle něj by takové prodloužení umožnilo propustit dalších 20–40 z přibližně 240 rukojmích, které odvlekli do Pásma Gazy palestinští militanti při bezprecedentním útoku na Izrael ze 7. října, uvedl server AlArabiya.
Dohodu mezi Izraelem a Hamásem mezitím přivítalo několik západních států, jakož i Rusko a Čína, která od čtyřdenní humanitární přestávky v bojích výměnou za propuštění 50 rukojmí očekává i to, že "pomůže zmírnit humanitární krizi, deeskalovat konflikt a zmírnit napětí" .
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Související

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Josep Borrell
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde
včera

Pád cen pohonných hmot se zastavil. Teď zdraží, ekonom ale očekává další obrat
včera

Nová vlna podvodů na WhatsAppu zaměstnává policisty. Lidé přicházejí i o miliony
včera

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů
včera

Paradoxní květnové počasí. Meteorologové poukázali na zajímavou věc
včera

Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
včera

Policie vyšetřuje smrt chlapce v Táboře. Reagovala na spekulace
včera

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show
včera

Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné
včera

Vědci zjistili, jak ryby bojují se změnami počasí. Doslova mění svá těla
včera

UNICEF bije na poplach: Tisíce dětí v Gaze skončilo v péči lékařů, hrozí hladomor
včera

Putin nechce ukončit válku, protože věří, že vítězí, řekl lídrům Trump. Zvažuje, že zapojí papeže
včera

Trumpova dohoda století za 2 biliony dolarů? Skutečnost je úplně jiná
včera

Švédové se ve čtvrtfinále proti Čechům vytasí s posilou s NHL Nylanderem
včera

Pokud vyhraje Nawrocki, bude to mít ruská propaganda v Polsku snazší, říká Klípa
včera

Afrika platí za změny počasí nejvyšší cenu. Za klimatickou krizi přitom vůbec nemůže
včera

Zázračný lék na hubnutí? Ozempic s sebou nese i vážná rizika
včera

Partneři, kteří se nedožili svatby. Zastřelení diplomaté se měli příští týden zasnoubit
včera

Francii dochází trpělivost. EU musí jednat, a to rychle. Místo toho vymýšlí další komplikace
včera
Proevropské a proamerické Polsko ukazuje EU, jak se vypořádat s Trumpem
Evropská unie se v nadcházejících letech bude muset znovu naučit jednat s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten totiž po návratu do Bílého domu nejen hrozí novými cly, ale zároveň zpochybňuje základní principy NATO i samotné fungování mezinárodního řádu. V této složité situaci může mít EU užitečný vzor – Polsko, které se dlouhodobě pohybuje na pomezí loajality vůči USA a zároveň hlubokého zapojení do evropského integračního projektu.
Zdroj: Libor Novák