Borrell žádá o prodloužení příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás

"Nic nemůže odůvodnit bezhlavou brutalitu Hamásu spuštěnou 7. října vůči civilistům," řekl Borrell v Barceloně na mezinárodním fóru zemí z Evropy a oblasti Středomoří. Přestávka by měla být podle Borrella prodloužena, aby se stala udržitelnou a dlouhotrvající. 

Evropská unie dlouhodobě vyzývá k humanitárním přestávkám, aby mohla být poskytnuta pomoc do palestinského Pásma Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to naposledy oznámil před jednáním ministrů zahraničí členských zemí EU v Bruselu v polovině listopadu, kdy odsoudil využívání nemocnic a civilistů jako lidských štítů radikálním hnutím Hamás.  

Borrell už dříve zdůraznil, že vyhlášení humanitárního příměří by bylo pro situaci velmi prospěšné. Ministři se setkali v Lucemburku v době, kdy OSN a humanitární organizace varovaly před katastrofálními důsledky izraelské blokády Pásma Gazy, která byla zavedena v reakci na brutální útoky palestinského hnutí Hamás na izraelském území.

Klid zbraní v Pásmu Gazy začal v pátek a měl by trvat do dnešního dne, pokud nedojde k jeho prodloužení. V rámci příměří proběhla v neděli třetí výměna rukojmí a vězňů mezi Izraelem a Hamásem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale naznačil ochotu prodloužit příměří v Pásmu Gazy. Vyplývá to z jeho nedělního vyjádření po telefonátu s americkým prezidentem Joeem Bidenem, uvedla agentura Anadolu.

I militantní hnutí navrhuje prodloužení příměří, a to o dva až čtyři dny. "Hamas informoval mediátory, že odbojová hnutí jsou ochotna prodloužit současné příměří o dva až čtyři dny," uvedl citovaný zdroj pro AFP.

Podle něj by takové prodloužení umožnilo propustit dalších 20–40 z přibližně 240 rukojmích, které odvlekli do Pásma Gazy palestinští militanti při bezprecedentním útoku na Izrael ze 7. října, uvedl server AlArabiya.

Dohodu mezi Izraelem a Hamásem mezitím přivítalo několik západních států, jakož i Rusko a Čína, která od čtyřdenní humanitární přestávky v bojích výměnou za propuštění 50 rukojmí očekává i to, že "pomůže zmírnit humanitární krizi, deeskalovat konflikt a zmírnit napětí" .

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.