Vláda Spojeného království po rozhovoru britského premiéra Rishiho Sunaka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámila, že britská armáda a bezpečnostní služby budou monitorovat Černé moře. Chtějí tak odstrašit Rusko od útoků na nákladní lodě, které převážejí obilí z Ukrajiny do rozvojových států.
Británie oznámila, že Londýn bude v listopadu hostitelem summitu o celosvětové potravinové bezpečnosti. Jde o reakci na červencové rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina neobnovit černomořskou obilnou dohodu s Ukrajinou, která dovolovala nákladným lodím i během války vyvážet obilí z ukrajinských přístavů bez obav z ruského útoku.
Britský premiér Sunak uvedl, že odstoupení Ruska od obilné dohody "způsobuje obrovské utrpení milionům lidí". "Obilná iniciativa zajistila přibližně 30 milionů tun potravin více než 45 zemím, které to opravdu potřebovaly. A teď už žádné nejsou," řekl podle Reuters.
"Vidíte, že odkdy (Putin) odstoupil od dohody, nastalo dramatické zvýšení cen potravin. Jen minulý měsíc Rusové zničili více obilí, než které by dokázalo nasytit milion lidí za rok. To jsou následky toho, co dělá Rusko," dodal Sunak.
Rusko se v červenci rozhodlo odstoupit od obilné dohody, kterou loni mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovaly OSN a Turecko. Ankara chce, aby se znepřátelené strany vrátily k plnění dohody a použily ji jako základ pro mírová jednání. Rusko od té doby opakuje, že je ochotno se k dohodě vrátit, budou-li splněny jeho požadavky. Moskva dříve požadovala například zrušení omezení pro vývoz ruského obilí a hnojiv na světové trhy.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V červenci ale definitivně přestala platit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken tehdy ruský krok označil za bezohledný. "Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám," prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres také podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
Podle Reuters navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody o vývozu obilí z ukrajinských přístavů výměnou za nepřímé připojení jedné z ruských bank k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT.
Zdroje Reuters potvrdily, že Evropská unie zvažovala připojení této banky, a podle informací šéfa OSN navrhl Guterres Putinovi možnost prodloužení dohody na několik měsíců a poskytnutí EU času na připojení dceřiné banky Rosselchozbank k mezinárodnímu platebnímu systému.
Rusko totiž dlouhodobě vyjadřuje nespokojenost s nedostatečným splněním jeho požadavků v oblasti obchodu a Moskva požaduje mimo jiné právě opětovné připojení ruské státní banky Rosselchozbank k systému SWIFT. Tato banka se specializuje na půjčky pro zemědělce, ale podle Západu je ovládána Kremlem.
Putin se kvůli dohodě také setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Karel III. se vzdal důležitého postu ve prospěch Williama. Po 32 letech
Velká Británie , Rishi Sunak , Rusko , obilí, pšenice
Aktuálně se děje
před 21 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 1 hodinou
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 2 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 3 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
Slovenská policie po středečním atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD) eviduje a vyšetřuje asi 40 případů šíření nenávisti na sociálních sítích. V pěti případech již zasahovala. Ve vysílání televize TA3 to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD).
Zdroj: Jan Hrabě