Bude mít krev na rukou. Za Trumpův postoj k počasí zaplatí životem milion lidí

Z nedávného výzkumu vyplývá, že nejvíce lidí, kteří pravděpodobně zemřou na prudce rostoucí teploty v nadcházejících desetiletích, žije v chudých a horkých zemích v Africe a jižní Asii. Mnoho z těchto zemí přitom emitovalo relativně malé množství znečištění, které způsobuje klimatickou krizi, a jsou zároveň nejméně připraveny na zvládání zvýšeného horka. Analýza ukazuje, že další skleníkové plyny uvolněné v příštím desetiletí v důsledku Trumpových politik by mohly vést k až 1,3 milionu dalších úmrtí souvisejících s teplotami, k nimž dojde během 80 let po roce 2035.

V současné době probíhá mezinárodní konference v brazilském Belému, kde se shromáždili lídři většiny zemí světa, aby řešili eskalující dopady klimatické krize. Nepřítomnost Spojených států, které sice mají jen 4 % světové populace, ale vyprodukovaly 20 % skleníkových plynů, je účastníky konference výslovně zaznamenána. Jedinými dalšími zeměmi, které neposlaly delegaci, jsou podle předběžného seznamu pouze Afghánistán, Myanmar a San Marino.

Výpočty se opírají o modelované odhady dodatečných emisí, které budou uvolněny v důsledku Trumpových politik, a o recenzovanou metriku známou jako Náklady mortality uhlíku. Tato metrika navazuje na vědu, za kterou byla udělena Nobelova cena, a která již více než deset let ovlivňuje federální politiku. Metrika předpovídá počet úmrtí souvisejících s teplotami z dodatečných emisí. Zahrnuje úmrtí způsobená horkem (jako je úžeh a zhoršení stávajících nemocí) snížená o ušetřené životy díky omezení vystavení chladu.

Odhad nezahrnuje obrovské množství úmrtí očekávaných z širších dopadů klimatické krize, jako jsou sucha, záplavy, války, hurikány, lesní požáry, nemoci přenášené vektory a snížené výnosy plodin. Ačkoli jsou tato čísla vysoká, představují pouze zlomek z odhadovaných 83 milionů úmrtí souvisejících s teplotami, která by mohla nastat v důsledku všech emisí způsobených člověkem za stejné období, pokud znečištění přispívající k oteplování klimatu nebude omezeno.

Lidé nejvíce ohrožení úmrtím v důsledku rostoucích teplot jsou ti, kteří jsou již nyní nepřiměřeně zranitelní extrémním horkem. Patří sem pracovníci pracující venku, senioři, malé děti (které rychle ztrácejí tekutiny), lidé s nemocemi a ti, kteří nemají klimatizaci a stabilní bydlení. Extrémně vysoké teploty zabíjejí tím, že přemáhají schopnost těla ochlazovat se. Rostoucí teploty také zhoršují stávající zdravotní problémy, spouštějí infarkty, mrtvice a problémy s dýcháním.

Niger a Somálsko, jejichž emise jsou ve srovnání s USA zanedbatelné, by měly mít nejvyšší míru úmrtnosti na obyvatele v důsledku rostoucích teplot. Indie by měla trpět největším počtem úmrtí souvisejících s teplotami ze všech zemí. Pákistán, který má pouze 3 % světové populace, se očekává, že zaznamená 6 % až 7 % všech úmrtí souvisejících s teplotami.

Trumpova administrativa, někdy s pomocí republikánů v Kongresu, dramaticky zvrátila snahy o omezení klimatické krize. Krok zahrnuje zrušení daňových úlev na čistou energii, paliva a vozidla, uvolnění omezení znečištění pro uhelné elektrárny a usnadnění vrtání na federálních pozemcích. Marshall Burke, ekonom ze Stanfordovy univerzity, uvedl, že „před Trumpem jsme měli nejambicióznější klimatickou politiku, s jakou kdy USA přišly“.

Na otázky ohledně zvrácení politik a jejich důsledků, mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová zaútočila na to, co označila jako „Podvod se zelenou energií“, aniž by se konkrétně zabývala prognózou úmrtí souvisejících s horkem. Odhady naznačují, že by se celkový počet úmrtí souvisejících s teplotami mohl snížit v prvních desetiletích oteplování, protože úmrtí z chladu by částečně kompenzovala úmrtí z horka. V druhé polovině století však počet úmrtí spojených s horkem výrazně převýší snížení úmrtí z chladu.

Model, který použila ProPublica a Guardian, počítal se střední hodnotou 5,7 miliardy metrických tun uhlíku do roku 2035, které se uvolní v důsledku Trumpových změn. Tyto emise vedou k odhadu 1,3 milionu dalších úmrtí. Alternativní odhady by vedly k číslům v rozmezí 571 000 až téměř 2,2 milionu dodatečných úmrtí.