Německý ministr obrany Boris Pistorius v sobotu znovu zdůraznil, že Bundeswehr musí být bojeschopnější. Upozornil také na nové úkoly a hrozby, informuje TASR na základě zprávy agentury DPA.
Pistorius obhajoval své dřívější výroky o nutnosti zvýšit bojeschopnost německé armády, uvádí DPA. Připustil, že jeho slova mohla některé lidi vyděsit a stále vyvolávají obavy, což byl částečně jeho záměr.
"Je potřeba jasně říci, o co jde, a používat správné výrazy," prohlásil Pistorious během návštěvy akce německé armády v obci Faßberg v Dolním Sasku.
Ministr uvedl, že branná povinnost v Německu obnovena nebude. Země však potřebuje silnou záložní sílu, aby mohla v případě potřeby rozšířit své ozbrojené síly pro obranu.
Německý kancléř Olaf Scholz také nepodporuje myšlenku znovuzavedení branné povinnosti podle švédského vzoru. Uvedl to během nedávné návštěvy Stockholmu, informuje agentura DPA.
Švédsko obnovilo brannou povinnost již v roce 2017, ale na výcvik jsou po vyplnění dotazníku zváni pouze někteří muži a ženy v odvodovém věku. Tato vybraná skupina následně obdrží nabídky k zaměstnání v armádě.
Novináři se Scholze ptali, zda by podobný krok mohl v Německu pomoci vyřešit nedostatek personálu v ozbrojených silách.
"V konečném důsledku jde o to, jak přesvědčit dostatečný počet mužů a žen, aby pracovali v německé armádě (Bundeswehru)," odpověděl spolkový kancléř.
Německo mělo částečnou formu branné povinnosti až do roku 2011. Podle Scholze by však v současnosti již nefungovala. "Tehdy bylo mnohem více vojáků, kasáren i infrastruktury. Nic z toho dnes není potřeba a ani se neplánuje," uvedl.
Počet vojáků v Bundeswehru se má do roku 2031 zvýšit ze současných 182.000 na 203.000. Podle DPA německý ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti zvažuje různé možnosti.
"Návrhy se objevují neustále, ale vůbec se nedají porovnat s tím, co jsme v Německu měli. Čekáme, dokud nevznikne vyvážená koncepce," dodal Scholz.
Opoziční křesťanští demokraté, kteří byli u moci v době zrušení branné povinnosti před 13 lety, si minulý týden na stranickém sněmu odhlasovali, že v případě volebního vítězství příští rok toto rozhodnutí zvrátí.
Související
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková