Česko nezakazuje Ukrajině používat jeho zbraně v Rusku. Dává to smysl, zní z NATO

„Každá země, která je napadena, má právo se bránit, a to nejen na svém území. Podle práva ozbrojeného konfliktu máte právo působit proti zemi, která na vás zaútočila, a oslabit tak protivníka,“ řekl Bauer a dodal, že to má jak vojenský smysl, tak právní základ.

„Druhou částí této diskuse je, že pokud země poskytují Ukrajině zbraňové systémy, mohou na ně uvalit určitá omezení. To je politická otázka, v níž mají různé státy různé postoje. Pokud bych měl odpovědět jako voják, domnívám se, že by se to mělo povolit,“ dodal Bauer.

S tím souhlasil i náčelník Generálního štábu české armády Karel Řehka, který uvedl, že na zbraně poskytnuté Ukrajině Českou republikou nejsou žádná omezení. „Je na Ukrajině, jak je použije,“ poznamenal a dodal, že při rozhodování zemí je třeba zohlednit všechny faktory, včetně rizika eskalace konfliktu.

Bauer také zdůraznil, že celá ekonomika by měla pochopit, že mír již není samozřejmostí, a že na budování obrany by se měl podílet i soukromý sektor. Zopakoval svou dřívější myšlenku, že zatímco bitvy vyhrávají vojáci, války vyhrává ekonomika, což je obzvláště patrné ve válce na Ukrajině.

Podle Bauera se již připravuje velitelství v německém Wiesbadenu, které bude koordinovat výcvik vojáků, logistiku a další pomoc Ukrajině, jak rozhodli lídři Aliance na summitu ve Washingtonu. „Pracuje se také na budoucnosti ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnil Bauer.

Vznik tohoto velitelství oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na washingtonském summitu. Velitelství bude tvořit zhruba 700 pracovníků z členských států NATO a vybraných partnerských zemí.

Výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO se v České republice konalo poprvé. Hlavním cílem setkání, kterého se v Praze zúčastnilo přibližně 350 hostů, byla diskuze o aktuální bezpečnostní situaci, obranných plánech NATO a implementaci výsledků červencového summitu ve Washingtonu do praxe.