Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen bude příští čtvrtek čelit hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Tato situace nastává poprvé od roku 2014 a naznačuje, že její druhé funkční období je poznamenáno hlubokými neshodami a narůstající kritikou.
Šest různých představitelů EU potvrdilo serveru Politico, že hlasování proběhne po debatě, která se uskuteční v pondělí ve Štrasburku. Samotné hlasování bude následovat tři dny poté. Ačkoli se očekává, že většina parlamentních frakcí bude hlasovat proti návrhu na vyslovení nedůvěry, událost symbolizuje sílící nespokojenost s jejím vedením.
Hlasování inicioval rumunský pravicový poslanec Gheorghe Piperea, který minulý týden získal potřebných 72 podpisů. Důvodem bylo jeho rozhořčení nad utajovanou textovou komunikací z roku 2021 mezi von der Leyen a generálním ředitelem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Tato výměna zpráv se týkala dojednávání vakcín proti covidu-19 v kritickém období pandemie.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola oznámila harmonogram ve středu večer lídrům politických skupin. Von der Leyen bude v pondělí přítomna během debaty a následně se očekává vystoupení šéfů frakcí, kteří vyjádří své stanovisko.
Ačkoliv několik členů Evropské lidové strany, stejně jako někteří z pravicové frakce ECR, po nátlaku stáhlo svou podporu návrhu, návrh i přesto získal potřebný počet signatářů pro zařazení na program jednání. To znamená, že k hlasování opravdu dojde, i kdyby bez reálné šance na úspěch.
Pokud by ale návrh přesto prošel, vedlo by to k rezignaci celé Komise a spustilo by to komplikovaný proces jmenování všech 27 eurokomisařů znovu. Takový vývoj by mohl výrazně narušit chod institucí EU i probíhající legislativní procesy.
Von der Leyen čelí v posledních měsících rostoucí kritice nejen kvůli zmíněným skandálům, ale také kvůli obviněním ze sbližování s krajní pravicí. Sociální demokraté a liberálové ji obvinili, že s pomocí krajní pravice oslabuje zelenou politiku a ekologické reformy.
Přesto většina centristických frakcí, které von der Leyen podporují již od jejího prvního zvolení, nemá chuť tuto situaci eskalovat. Není tedy pravděpodobné, že by hlasování vedlo k jejímu pádu, ale debata i samotné hlasování budou bedlivě sledovány jako test důvěry a politického klimatu v Bruselu.
Případné oslabení pozice von der Leyen by mohlo mít důsledky nejen pro Evropskou komisi, ale také pro budoucnost klimatické politiky EU, transatlantických vztahů a dalších klíčových oblastí. Hlasování tak symbolicky odráží nejen hodnocení jejího vedení, ale i rostoucí fragmentaci a polarizaci evropské politiky.
Související
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí bude během příštího víkendu bez deště, ale typicky podzimní
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Zdroj: Libor Novák