Peking oznámil, že v reakci na nová americká cla zavádí vlastní protiopatření v podobě dovozních tarifů na vybrané produkty ze Spojených států. Nově bude uvalena 15% daň na dovoz uhlí a zkapalněného zemního plynu z USA, zatímco ropa, zemědělské stroje, pickupy a automobily s velkoobjemovými motory budou podléhat 10% clu. Uvedl to server BBC.
Tento krok přichází krátce poté, co vstoupila v platnost nová desetiprocentní americká cla na čínské produkty. Ministerstvo financí Číny zároveň obvinilo administrativu Donalda Trumpa z porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO) a upozornilo, že jednostranné zavádění cel nejenže neřeší problémy Spojených států, ale také poškozuje normální ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi.
Vedle cel Peking oznámil další opatření, mezi něž patří zahájení antimonopolního vyšetřování společnosti Google, zavedení vývozních kontrol na 25 druhů vzácných kovů a zařazení amerických firem PVH Corp, vlastníka značky Calvin Klein, a biotechnologické společnosti Illumina na seznam „nespolehlivých subjektů“.
Obchodní válka mezi největšími ekonomikami světa vypukla naplno během prvního funkčního období Donalda Trumpa v roce 2018. Tehdejší prezident prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a postupně uvaloval cla na stovky miliard dolarů čínských produktů, což vedlo k odvetným opatřením Pekingu.
Ani po nástupu Joea Bidena do Bílého domu nedošlo k výraznému zmírnění napětí. Naopak, současná administrativa ponechala většinu tarifů v platnosti a dokonce některé z nich zpřísnila, přičemž se zaměřila především na strategická odvětví, jako jsou polovodiče a elektromobily.
Navzdory neustálému napětí zůstávají USA a Čína úzce propojenými obchodními partnery. Spojené státy v prvních jedenácti měsících loňského roku dovezly z Číny zboží v hodnotě 401 miliard dolarů, zatímco export amerických produktů do Číny činil 131 miliard dolarů.
Zatím není jasné, jaký dopad budou mít nejnovější opatření na globální ekonomiku, avšak experti varují, že pokračující obchodní konflikt mezi Washingtonem a Pekingem může mít dlouhodobé důsledky nejen pro tyto dvě země, ale i pro celý svět.
Související
Vystrčil nemůže letět armádním letounem na Tchajwan, rozhodla vláda
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková