Čína zvolí nového prezidenta, očekává se pokračování Si Ťin-pchinga

V neděli začne v Pekingu zhruba týdenní plenární zasedání čínského parlamentu, které bude mít na programu mimo jiné volbu nového vedení země. Očekává se, že poslanci zvolí i na dalších pět let do čela státu stávajícího prezidenta Si Ťin-pchinga, který si již v říjnu zajistil bezprecedentní třetí pětileté funkční období jako generální tajemník vládnoucí komunistické strany. Novým premiérem se podle předpokladů stane 63letý někdejší šanghajský stranický vůdce Li Čchiang, píše agentura Reuters.

Zasedání se koná v problematické době pro Čínu a prezidenta Sia, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí. Politika nulového covidu, která držela miliony lidí doma, předtím brzdila čínskou ekonomiku - růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta.

Na úvod výročního plenárního zasedání parlamentu vždy premiér oznamuje cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP) na další rok. Podle agentury Reuters si čínská vláda pro letošek stanoví cíl růstu HDP mezi pěti a šesti procenty. Předpokládá se, že také oznámí opatření na podporu spotřeby a zahraničních investic, žádné rozsáhlé hospodářské reformy se ale podle Reuters nečekají.

Změny ve vedení významných politických a dalších institucí budou znamenat konec generace vůdců považovaných za spíše proreformní, ať už je to odcházející premiér Li Kche-čchiang či vicepremiér Liou Che. Jejich místa obsadí převážně spojenci prezidenta Si Ťin-pchinga.

Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Podle odborníků se postupně stal nejmocnějším vůdcem, jakého Čína v posledních desetiletích měla. Teoreticky může Si vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Podle Rádia svobodná Asie k dalšímu upevnění Siovy moci přispějí i chystané strukturální změny ve vedení země. Ministerstvo veřejné bezpečnosti, které je zodpovědné za práci policie, a ministerstvo státní bezpečnosti, pod nějž patří rozvědka, přejdou zřejmě pod přímou kontrolu komunistické strany, uvedl komentátor čínské politiky žijící v Japonsku Chung Siang-nan. "To povede pouze k posílení strany na úkor státu," dodal Chung.

Zasedání téměř 3000 poslanců Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) v pekingském Paláci lidu trvá většinou zhruba týden. Hlasování o novém vedení bývá na závěr zasedání.

Související

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

Více souvisejících

Čína Si Ťin-pching

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy