Co bude po zabití Sinvára? Borrell prohlásil, jaké změny čekají Blízký východ

„Po zabití Sinvára se otevřela nová perspektiva. Musíme ji využít k dosažení příměří, propuštění zbývajících izraelských rukojmí a hledání politického řešení,“ uvedl Borrell. Zároveň zdůraznil, že příměří je nezbytným krokem, který by mohl připravit cestu k dlouhodobému mírovému řešení konfliktu.

V souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh Borrell také naznačil možnost posílení Mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), která se v poslední době ocitla pod palbou.

„Síly OSN musí být respektovány na celém světě. Možná bude třeba přehodnotit poslání UNIFIL, ale příměří je první krok, který je třeba podniknout,“ dodal s tím, že o případných změnách v misi UNIFIL musí rozhodnout Rada bezpečnosti OSN.

Setkání G7, kterému letos předsedá Itálie, sdružuje sedm nejvyspělejších ekonomik světa: USA, Kanadu, Británii, Francii, Německo, Japonsko a Itálii. Tato skupina hraje klíčovou roli v mezinárodní politice a hledání řešení globálních konfliktů, včetně těch na Blízkém východě.

Zabití Jahji Sinvára, jednoho z nejvyšších představitelů palestinského hnutí Hamás, přitáhlo globální pozornost a bylo označeno za klíčový bod v probíhajícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Sinvár, který byl vůdcem Hamásu od poloviny roku 2023, byl zabit během izraelské vojenské operace ve městě Rafah v jižní části Pásma Gazy. Jeho smrt představuje významný úder pro vedení Hamásu a byla oslavována jak izraelskými, tak i mezinárodními představiteli. 

Krátce po potvrzení zpráv o zabití Sinvára hovořil americký prezident Joe Biden s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle prohlášení úřadů obou zemí byla hlavním tématem jejich rozhovoru otázka, jak využít Sinvárovy smrti k posílení tlaku na propuštění zbývajících izraelských rukojmích, které Hamás stále zadržuje v Pásmu Gazy.

Biden během hovoru s Netanjahuem vyjádřil spokojenost s výsledkem operace a podle agentury AFP uvedl: „Zavolal jsem Bibimu, abych mu pogratuloval k tomu, že dostali Sinvára. Měl na rukou hodně krve.“

Zabití Sinvára bylo pro Izrael významným vojenským úspěchem, zejména vzhledem k jeho roli ve vedení Hamásu a jeho zodpovědnosti za útok ze 7. října 2023, při kterém Hamas zaútočil na jižní Izrael. Tento útok způsobil obrovské ztráty mezi civilním obyvatelstvem a vedl k tomu, že Izrael zahájil rozsáhlou ofenzívu proti palestinským militantním skupinám v Pásmu Gazy.

Operace, která vedla k likvidaci Sinvára, byla čistě izraelskou záležitostí, jak uvedl mluvčí Pentagonu generálmajor Patrick Ryder. I přesto Spojené státy sehrály důležitou roli v poskytování zpravodajských informací, které pomohly při lokalizaci klíčových vůdců Hamásu.

„Byla to izraelská operace. Americké síly do ní nebyly přímo zapojeny,“ upřesnil Ryder. Spojené státy dlouhodobě podporují Izrael v jeho bezpečnostních snahách, a to nejen prostřednictvím vojenské a finanční podpory, ale také díky sdílení zpravodajských informací.

Podle izraelských médií byl Sinvár zabit při raketovém útoku na budovu v Rafahu, kde se skrýval. Po raketovém zásahu byl na místo vyslán dron, aby potvrdil jeho smrt. Zraněný Sinvár, který měl tvář zahalenou šátkem, se podle svědků pokusil dron zneškodnit, ale vzápětí byl zasažen dalšími střelami.

V době útoku izraelští vojáci údajně nevěděli, že cílí právě na Sinwára. Izraelská policie poté oznámila, že tělo Sinvára bylo převezeno do Národního centra pro forenzní medicínu v Tel Avivu k dalšímu přezkoumání.

Jahjá Sinvár byl jednou z klíčových osobností Hamásu. Do čela hnutí se dostal po likvidaci svého předchůdce Ismáíla Haníji, který byl zabit při atentátu v Teheránu koncem července 2023. Hamas je radikální palestinské islamistické hnutí, které dlouhodobě bojuje proti izraelské přítomnosti na územích, která považuje za historickou Palestinu. Sinvár byl považován za architekta mnoha útoků proti Izraeli, včetně krvavého útoku ze 7. října 2023, který vedl k masivní izraelské vojenské odpovědi.

Sinvárův konec ukazuje, jak obtížné je pro Hamás chránit své vůdce před izraelskými útoky, přesto však analytici varují, že jeho smrt nemusí zásadně změnit průběh konfliktu v Pásmu Gazy. Izraelské vojenské operace se zaměřují na destabilizaci Hamasu, ale konflikt má hluboké historické a politické kořeny, které nelze vyřešit pouhými vojenskými údery.

Zatímco Izrael a jeho spojenci smrt Sinvára oslavují, některé země Blízkého východu, jako například Írán, tuto událost vnímají jinak. Íránská mise při OSN uvedla, že zabití Sinvára jen posílí „duch odporu“ v regionu.

V prohlášení uvedli, že Sinvár se stane inspirací pro palestinskou mládež, která bude pokračovat v boji proti izraelské okupaci. „Duch odporu bude posílen. (Sinvár) se stane vzorem pro mládež a děti, které nadále půjdou jeho cestou až k osvobození Palestiny,“ uvedla mise ve svém prohlášení na platformě X (dříve Twitter).

Italská premiérka Giorgia Meloniová označila smrt Sinvára za „novou fázi“ konfliktu v Gaze. Podle ní již neexistuje osoba, která byla zodpovědná za říjnové útoky Hamásu na Izrael, což otevírá cestu pro příměří a propuštění všech rukojmích. Podobné vyjádření přišlo i od šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella, který Sinvára označil za hlavní překážku pro dosažení příměří a propuštění rukojmích.

Smrt Jahji Sinvára představuje moment, který může výrazně ovlivnit budoucí vývoj konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Americký prezident Biden i další světoví lídři zdůraznili, že Sinvárova smrt nabízí příležitost pro dosažení příměří a propuštění všech izraelských rukojmích. Biden vyjádřil naději, že tato událost by mohla znamenat krok směrem k ukončení bojů v Gaze, přičemž vyzval k ukončení války a návratu palestinských uprchlíků domů.

Americký ministr obrany Lloyd Austin označil zabití Sinvára za významný úspěch a zdůraznil, že nyní existuje jedinečná šance na ukončení tohoto „strašného konfliktu“. Podle Austina by smrt lídra Hamásu mohla otevřít cestu k dosažení trvalého příměří, zvýšení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze a k obnově zničených oblastí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron rovněž vidí Sinvárovu smrt jako příležitost k ukončení vojenských operací a k diplomatickému řešení konfliktu. „Musíme se chopit této příležitosti k zajištění propuštění všech rukojmích a k tomu, aby tato válka konečně skončila,“ uvedl Macron při jednání s evropskými lídry.