Co bude s Karabachem? Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem proběhly první rozhovory

Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti".

Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.

Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. 

Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.

Jednotky separatistů se ve středu začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během úterý.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan ve středu o situaci diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Kreml ve středu prohlásil, že dramatické události odehrávající se v regionu Náhorní Karabach jsou interní záležitostí Ázerbájdžánu. "Ázerbájdžán jedná na vlastním území, což uznala i Arménie. Je to interní záležitost Ázerbájdžánu," prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro ruská média.

Bílý dům vyjádřil ve středu navzdory dohodě o příměří určité obavy v souvislosti s humanitární situací v Náhorním Karabachu.

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.