Ázerbájdžánské síly porušily příměří s Arménií a zahájily raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach, spornou oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem s převážně arménským obyvatelstvem. Na místě jsou podle úřadů nejméně dvě desítky mrtvých a přes sto zraněných.
V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města jsou hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou jsou i další města a vesnice v okolí.
Představitelé odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda "porušila příměří podél celé linie kontaktu s raketovými dělostřeleckými údery". Hovoří o "velké vojenské ofenzivě". Ázerbájdžán pro změnu tvrdí, že jde o "protiteroristickou" operaci v reakci na opakované útoky arménské armády na ázerbájdžánské pozice.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.
Ázerbájdžán také kritizoval přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany ale v reakci uvedlo, že jeho armáda v této oblasti vůbec nepůsobí.
Baku je podle úřadů ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu, ale za podmínky, že se vzdají. Tvrdí také, že vůči Arménii nemá žádné vojenské plány. Podle prohlášení je záměrem Ázerbájdžánu "uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace."
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že bylo varováno před ázerbájdžánskou ofenzívou jen několik minut předem, a vyzvalo obě země, aby respektovaly příměří podepsané po válce v roce 2020.
V Jerevanu se mezi tím konají demonstrace proti nulové reakci ze strany vlády. Lidé požadují demisi premiéra Nikoly Pašinjana a označují ho za zrádce. Potyčky mezi demonstranty a policisty vypukly u ruského velvyslanectví i u sídla vlády. Nespokojenost podle účastníků pociťují nejenom tisíce demonstrantů, ale všichni.
Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.
Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.
Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.
Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.
Související

Smyčka okolo Ruska se utahuje. Arménie chce do EU, doplní množství zemí Balkánu a východní Evropy

Rusko varuje Arménii před vztahy se Západem. Hrozí jí prý stejný scénář jako Ukrajině
arménie , Náhorní Karabach , ázerbájdžán , ázerbájdžánská armáda
Aktuálně se děje
včera

Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
včera

Český hokej se rozloučil s legendou. Extraligová kluziště definitivně opouští Milan Gulaš
Aktualizováno včera

Nová bilance tragického zemětřesení v Asii. Záchranné práce pokračují
včera

Elon Musk udělal nečekaný obchod se sítí X. Prodal ji sám sobě
včera

RECENZE: Český dokument Ta druhá zasáhne empatií a křehkou (ne)obyčejností
včera

Albert stáhl z nabídky jeden konkrétní druh zeleniny. Zákazníkům vrátí peníze
včera

Tragédie při motokrosu na Svitavsku. Závodník nepřežil pád
včera

Ukrajina nemusí přijmout nerostnou dohodu, naznačil Zelenskyj
včera

Dnešní noc bude kratší kvůli změně času. Jak se s letním časem vyrovnat?
včera

V Amsterdamu útočil Ukrajinec. Lidé děkují Britovi, který se mu postavil
Aktualizováno včera

Policie vyšetřuje násilnou smrt muže v Pardubicích. V případu padne obvinění
včera

Populismus v Česku. Politolog pro EZ hodnotí nové kampaně ANO, SPD či Motoristů
včera

Toulová dostala Langmajera na vrchol
včera

Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa
včera

Skvělý Menšík si v Miami poradil s Fritzem a zahraje si první finále turnaje Masters
včera

Vance se v Grónsku pasoval na mluvčího místních a kritizoval Dány. Přišla reakce
včera

Válka na Ukrajině: Čtyři mrtví v Dnipru. Rusko se vysmívá mírovým snahám, říká Zelenskyj
včera

Den částečného zatmění Slunce je tady. Experti radí, jak ho sledovat
včera

Počasí přinese příští týden výrazné ochlazení. Teploty spadnou až o 15 stupňů
28. března 2025 22:08
Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího
V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.
Zdroj: Libor Novák