USA, Rusko, Francie i OSN vyzývají k okamžitému ukončení bojů v Karabachu

"Generální tajemník co nejdůrazněji apeluje na okamžité ukončení bojů, na deeskalaci situace a důslednější dodržování příměří z roku 2020 a principů mezinárodního práva," řekl Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric.

Americká a ruská diplomacie nezávisle na sobě také vydaly výzvy k okamžitému zastavení bojů v Náhorním Karabachu, kde Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci v úterý. Francie žádá o jednání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se má konat ve čtvrtek místního času.

Americké ministerstvo zahraničí informovalo, že Antony Blinken, šéf americké diplomacie, telefonicky jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzval ho k okamžitému zastavení bojů.

Prezident Alijev uvedl, že je připraven ukončit vojenskou operaci a začít jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také vedl rozhovor s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kde deklaroval plnou podporu Spojených států suverenitě, nezávislosti a územní integritě Arménie.

Ázerbájdžánský prezidentský úřad ve svém vyjádření v úterý večer vyzval "nelegální arménské ozbrojené síly", aby se vzdaly, a varoval, že vojenská operace bude pokračovat, dokud nebude dosaženo cíle.

Ázerbájdžán tvrdí, že po odložení zbraní ze strany proruských sil je připraven jednat s arménským obyvatelstvem Náhorního Karabachu. Jednání by se měla uskutečnit mimo konfliktní oblast.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes brzy ráno také reagovalo na situaci v Náhorním Karabachu. Rusko naléhá na obě strany konfliktu, aby ihned ukončily násilí a nepřátelství, a zamezily tak civilním ztrátám. Moskva rovněž vyzvala Ázerbájdžán a Arménii, aby respektovaly dohodu o příměří uzavřenou za ruského zprostředkování v roce 2020.

Ázerbájdžánské síly porušily příměří s Arménií a zahájily v úterý raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach, spornou oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem s převážně arménským obyvatelstvem. Na místě jsou podle úřadů nejméně dvě desítky mrtvých a přes sto zraněných.

V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města jsou hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou jsou i další města a vesnice v okolí.

Představitelé odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda "porušila příměří podél celé linie kontaktu s raketovými dělostřeleckými údery". Hovoří o "velké vojenské ofenzivě". Ázerbájdžán pro změnu tvrdí, že jde o "protiteroristickou" operaci v reakci na opakované útoky arménské armády na ázerbájdžánské pozice.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.  

Ázerbájdžán také kritizoval přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany ale v reakci uvedlo, že jeho armáda v této oblasti vůbec nepůsobí.

Baku je podle úřadů ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu, ale za podmínky, že se vzdají. Tvrdí také, že vůči Arménii nemá žádné vojenské plány. Podle prohlášení je záměrem Ázerbájdžánu "uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace."

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.