USA, Rusko, Francie i OSN vyzývají k okamžitému ukončení bojů v Karabachu

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval ve středu k okamžitému ukončení bojů v oblasti Náhorního Karabachu, kde Ázerbájdžán spustil vojenskou operaci vůči místním Arménům. Podobné výzvy už dříve zveřejnily Spojené státy, Francie či Rusko.

"Generální tajemník co nejdůrazněji apeluje na okamžité ukončení bojů, na deeskalaci situace a důslednější dodržování příměří z roku 2020 a principů mezinárodního práva," řekl Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric.

Americká a ruská diplomacie nezávisle na sobě také vydaly výzvy k okamžitému zastavení bojů v Náhorním Karabachu, kde Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci v úterý. Francie žádá o jednání na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, které se má konat ve čtvrtek místního času.

Americké ministerstvo zahraničí informovalo, že Antony Blinken, šéf americké diplomacie, telefonicky jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzval ho k okamžitému zastavení bojů.

Prezident Alijev uvedl, že je připraven ukončit vojenskou operaci a začít jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také vedl rozhovor s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kde deklaroval plnou podporu Spojených států suverenitě, nezávislosti a územní integritě Arménie.

Doporučené články

Ázerbájdžánský prezidentský úřad ve svém vyjádření v úterý večer vyzval "nelegální arménské ozbrojené síly", aby se vzdaly, a varoval, že vojenská operace bude pokračovat, dokud nebude dosaženo cíle.

Ázerbájdžán tvrdí, že po odložení zbraní ze strany proruských sil je připraven jednat s arménským obyvatelstvem Náhorního Karabachu. Jednání by se měla uskutečnit mimo konfliktní oblast.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes brzy ráno také reagovalo na situaci v Náhorním Karabachu. Rusko naléhá na obě strany konfliktu, aby ihned ukončily násilí a nepřátelství, a zamezily tak civilním ztrátám. Moskva rovněž vyzvala Ázerbájdžán a Arménii, aby respektovaly dohodu o příměří uzavřenou za ruského zprostředkování v roce 2020.

Ázerbájdžánské síly porušily příměří s Arménií a zahájily v úterý raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach, spornou oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem s převážně arménským obyvatelstvem. Na místě jsou podle úřadů nejméně dvě desítky mrtvých a přes sto zraněných.

Doporučené články

V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města jsou hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou jsou i další města a vesnice v okolí.

Představitelé odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda "porušila příměří podél celé linie kontaktu s raketovými dělostřeleckými údery". Hovoří o "velké vojenské ofenzivě". Ázerbájdžán pro změnu tvrdí, že jde o "protiteroristickou" operaci v reakci na opakované útoky arménské armády na ázerbájdžánské pozice.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.  

Ázerbájdžán také kritizoval přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany ale v reakci uvedlo, že jeho armáda v této oblasti vůbec nepůsobí.

Baku je podle úřadů ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu, ale za podmínky, že se vzdají. Tvrdí také, že vůči Arménii nemá žádné vojenské plány. Podle prohlášení je záměrem Ázerbájdžánu "uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace."

Doporučené články

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach António Guterres Antony Blinken

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy