Co bude s Ukrajinou dál? Orbán po vítězství Trumpa nastínil, co má Evropa dělat

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že po volebním vítězství republikánů ve Spojených státech bude Evropa potřebovat novou strategii ve vztahu k Ukrajině. Tuto myšlenku představil ve středu na setkání Rady hlav států Organizace turkických států (OTS) v kyrgyzském Biškeku, jak uvedla agentura MTI.

Orbán zdůraznil, že změna v americké politické scéně vyvolává otázky ohledně schopnosti Evropy udržet současnou úroveň vojenské a finanční pomoci Ukrajině. „Jsou o tom vážné pochybnosti, takže bude zapotřebí nová evropská strategie,“ prohlásil Orbán. Naznačil také, že první kroky k nové strategii by mohly být podniknuty již tento týden na summitu evropských lídrů v Budapešti, kde se očekává účast 47 hlav států a vlád.

Mezi hlavními tématy jednání evropských lídrů bude otázka půjčky ve výši 50 miliard eur pro Ukrajinu, kterou společně navrhla skupina G7 a na jejímž financování by se měly podílet Evropská unie a Spojené státy. Podle Orbána zůstává tato půjčka jedním z nejdiskutovanějších bodů vzhledem k tomu, jaké ekonomické a politické závazky by přinesla pro evropské země.

Maďarský premiér kritizoval převládající pro-válečnou většinu v Evropské unii, kterou považuje za překážku pro dosažení mírového řešení konfliktu. Podle jeho slov „evropská strategie na bojišti již byla poražena,“ což vnímá jako důvod k hledání nového přístupu. Orbán rovněž upozornil na současnou ztrátu konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku, která je podle něj důsledkem dlouhotrvajícího konfliktu na Ukrajině a zvýšených vojenských výdajů.

Orbán připomněl, že Maďarsko letos v červenci převzalo předsednictví v Radě EU, což mu umožnilo zahájit vlastní mírovou iniciativu, během níž navštívil Ukrajinu, Rusko, Čínu a Spojené státy. Během těchto cest, které označil za „mírovou misi,“ údajně usiloval o podporu pro diplomatické řešení konfliktu. Orbán vyjádřil vděčnost tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi za pomoc při jeho snaze, která podle jeho slov vedla k tomu, že se v Evropě začíná diskutovat o možnosti přechodu od válečné ke smírné strategii.

Nicméně, lídři EU po Orbánově „mírové misi“ uvedli, že maďarský premiér nejednal jménem celé Evropské unie, což ukazuje na rozdílné postoje mezi Maďarskem a dalšími zeměmi bloku ohledně přístupu k situaci na Ukrajině.

Související

Donald Trump

Inspirace, úspěch nebo nutnost? Trumpovo vítězství některé politiky vyděsilo, jiní začali přiznávat nadšení

Nedávné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vyvolalo nadšení mezi evropskými populistickými a krajně pravicovými lídry. Trumpovo vítězství, prezentované jako triumf proti „wokeismu“ a progresivním hodnotám, rezonuje s agendou mnoha evropských populistů. Zatímco někteří tuto událost oslavují jako nový impulz pro své národní agendy, jiní vyjadřují opatrnost a obavy z praktických důsledků Trumpovy politiky pro Evropu.
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Rozklad demokracie v Maďarsku: Jak Orbán inspiroval Trumpa?

Po prvním funkčním období Donalda Trumpa si mnoho lidí myslelo, že jeho politická kariéra skončí v propadlišti dějin. Avšak s jeho návratem na scénu se Spojené státy chystají čelit druhému prezidentství pravicového populisty, jehož cílem bude opětovně přetvořit americkou vládu ve prospěch vlastní moci, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Viktor Orbán válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Jižní Korea, ilustrační foto

R8na geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

včera

Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy