
americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdil, že obchodní války jsou „snadné na výhru“. Nyní, když Spojené státy znovu zavádějí cla proti svým největším obchodním partnerům, se ukáže, zda měl pravdu. Trumpova administrativa uvalila nová desetiprocentní cla na Čínu, zatímco Mexiko a Kanada zatím získaly odklad od 25% cel. Hrozba tarifů se vznáší i nad Evropskou unií, která je klíčovým vývozcem automobilů, léčiv a potravin do USA, píše Politico.
Trumpova rétorika spojuje zavedení cel nejen s ochranou amerických pracovních míst, ale také s širšími bezpečnostními obavami. Tvrdí, že cla pomohou zastavit tok fentanylu a nelegální migrace přes hranice USA. K prosazení těchto opatření dokonce využívá nouzové pravomoci, přestože americká ekonomika roste a nezaměstnanost je na historických minimech.
Dalším deklarovaným cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států, který dosahuje jednoho bilionu dolarů. Trumpova administrativa tvrdí, že cla přimějí společnosti přesunout výrobu zpět do USA. Podle kritiků však cla způsobí především vyšší ceny, zpomalení hospodářského růstu, ztrátu pracovních míst a narušení dodavatelských řetězců.
Co je to obchodní válka?
Obchodní válka není klasický konflikt, ale ekonomická odveta mezi zeměmi kvůli nerovnovážným obchodním vztahům. Pokud jedna strana zaplaví trh levným zbožím za ceny pod úrovní výrobních nákladů, druhá strana může reagovat zavedením cel. Pokud se tento konflikt stupňuje, dochází k otevřené obchodní válce.
Právě k takové eskalaci nyní dochází. Trumpovy hrozby novými cly na široké spektrum produktů mohou vést k největší obchodní válce od 30. let 20. století.
Jak fungují cla?
Donald Trump tvrdí, že cla udělají Ameriku bohatou a že jejich dopady ponesou zahraniční společnosti. Ve skutečnosti však cla platí dovozce při vstupu zboží na americké území. Ten pak musí rozhodnout, zda náklady přenese na spotřebitele zvýšením cen, nebo je absorbuje snížením zisku.
Ekonomové varují, že Trumpova cla okamžitě zvýší inflaci. Přestože bývalý prezident slibuje, že jejich dopad vyváží daňovými škrty, zatím takové kroky nepřijal.
Trump se také odkazuje na historii, kdy v 19. století tvořila cla hlavní zdroj příjmů federální vlády. Od té doby se však daňový systém změnil a příjmy z cel by dnes moderní stát financovat nedokázaly.
Poslední velká obchodní válka
Trump už jednou obchodní válku zahájil – v roce 2018 uvalil 25% cla na ocel a 10% cla na hliník. Evropská unie tehdy odpověděla zavedením cel ve výši 6 miliard dolarů na ikonické americké produkty, jako jsou motocykly Harley-Davidson, džíny Levi’s a bourbon.
Hrozba cel na evropské automobily nakonec nevyústila v eskalaci konfliktu a cla byla pozastavena. Příměří mezi USA a EU však vyprší v březnu, což znamená, že i pokud Trump nyní nezasáhne Evropu, obchodní spory mohou v budoucnu opět eskalovat.
Dřívější precedent představuje tzv. Nixonův šok z roku 1971. Tehdy prezident Richard Nixon čelil rostoucímu rozpočtovému deficitu a zavedl 10% dovozní daň. Ta byla po několika měsících zrušena, ale ekonomika Spojených států se potýkala s dlouhodobými následky v podobě stagflace – kombinace nízkého růstu a vysoké inflace.
Kdo je skutečný cíl Trumpových cel?
Hlavním protivníkem Spojených států v obchodní válce je Čína. Trump sice aktuálně zavádí cla ve výši 10 %, ale jeho opatření vůči Kanadě a Mexiku mají nepřímo zasáhnout i Peking.
Podle nové obchodní dohody USMCA mohou čínské firmy vyrábějící například elektromobily přesunout výrobu do Severní Ameriky a získat bezcelní přístup na americký trh. Trumpovým cílem je toto obejít a udržet čínské výrobky mimo americké území.
Ve Washingtonu v posledních letech panuje široký konsenzus, že je třeba čelit čínskému hospodářskému modelu, který produkuje nadměrné množství průmyslového zboží a zaplavuje jím světové trhy.
Jak daleko může konflikt zajít?
Trumpova politika neváhá zpochybňovat územní celistvost jiných států – například v nadsázce prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. americkým státem, nebo projevil zájem o koupi Grónska.
Někteří analytici varují, že tímto přístupem nahrává světovým lídrům, jako je ruský prezident Vladimir Putin, kteří chtějí podkopat stávající mezinárodní řád.
Může se Evropa vyhnout americkým clům?
Evropská unie se snaží konfliktu předejít a nabízí Spojeným státům výhodné obchody, například nákup amerického zkapalněného plynu či zbraní.
V minulosti EU odpověděla na americká cla cílenými odvetnými opatřeními proti zboží z republikánských států USA, čímž chtěla vyvinout politický tlak na Trumpa. Nyní má EU k dispozici tzv. „nástroj proti hospodářskému nátlaku“, který by mohl poskytnout právní oporu pro tvrdší odpověď.
Lze Trumpa zastavit?
Trump využívá nouzových pravomocí podle zákona z roku 1977, který byl dosud používán pouze k uvalení sankcí proti Rusku po invazi na Ukrajinu.
Je možné, že podniky, které cla poškodí, podají žaloby. Soudci by však pravděpodobně nevydali okamžitý zákaz cel a případná soudní bitva by mohla trvat roky.
Americký Kongres má teoreticky možnost Trumpovu obchodní válku zastavit. Zákonodárci delegovali pravomoc v oblasti obchodní politiky na prezidenta už v roce 1934 a mohou si ji vzít zpět. Vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu se to ale zdá nepravděpodobné.
Další možností je Světová obchodní organizace (WTO), která by mohla rozhodnout ve prospěch poškozených států. Její nejvyšší soudní orgán je však momentálně paralyzován, protože Trump i Biden blokovali jmenování nových soudců.
Trump se neřídí tradičními pravidly světového obchodu. Pokud se v USA nezvedne silný politický nebo právní odpor, nic mu nebrání v dalším stupňování obchodní války.
Na druhou stranu je možné, že v konečném důsledku uzavře obchodní dohodu, která mu umožní vyhlásit vítězství. Jaká však bude skutečná cena této „výhry“, ukáže až čas.
Související

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
Aktuálně se děje
včera

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí
včera

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě
včera

Ukrajinské dronové útoky paralyzovaly moskevská letiště, ruské údery zabily tři civilisty
včera

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc
včera

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1
včera

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein
včera

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA
včera

Volby by ovládlo hnutí ANO, Spolu ztrácí kvůli bitcoinové aféře. Piráti a Stačilo! mají rekordní úspěch
včera

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia
včera

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
včera

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
včera

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
včera

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
včera

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
19. července 2025 21:47

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
19. července 2025 20:42

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
19. července 2025 19:28

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
19. července 2025 17:59

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
19. července 2025 16:49

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
19. července 2025 15:45
Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.
Zdroj: Jakub Jurek