Co jsou cla, obchodní válka, a lze Trumpa zastavit? Odpovědi na nejdůležitější otázky

americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdil, že obchodní války jsou „snadné na výhru“. Nyní, když Spojené státy znovu zavádějí cla proti svým největším obchodním partnerům, se ukáže, zda měl pravdu. Trumpova administrativa uvalila nová desetiprocentní cla na Čínu, zatímco Mexiko a Kanada zatím získaly odklad od 25% cel. Hrozba tarifů se vznáší i nad Evropskou unií, která je klíčovým vývozcem automobilů, léčiv a potravin do USA, píše Politico.

Trumpova rétorika spojuje zavedení cel nejen s ochranou amerických pracovních míst, ale také s širšími bezpečnostními obavami. Tvrdí, že cla pomohou zastavit tok fentanylu a nelegální migrace přes hranice USA. K prosazení těchto opatření dokonce využívá nouzové pravomoci, přestože americká ekonomika roste a nezaměstnanost je na historických minimech.

Dalším deklarovaným cílem je snížení obchodního deficitu Spojených států, který dosahuje jednoho bilionu dolarů. Trumpova administrativa tvrdí, že cla přimějí společnosti přesunout výrobu zpět do USA. Podle kritiků však cla způsobí především vyšší ceny, zpomalení hospodářského růstu, ztrátu pracovních míst a narušení dodavatelských řetězců.

Co je to obchodní válka?

Obchodní válka není klasický konflikt, ale ekonomická odveta mezi zeměmi kvůli nerovnovážným obchodním vztahům. Pokud jedna strana zaplaví trh levným zbožím za ceny pod úrovní výrobních nákladů, druhá strana může reagovat zavedením cel. Pokud se tento konflikt stupňuje, dochází k otevřené obchodní válce.

Právě k takové eskalaci nyní dochází. Trumpovy hrozby novými cly na široké spektrum produktů mohou vést k největší obchodní válce od 30. let 20. století.

Jak fungují cla?

Donald Trump tvrdí, že cla udělají Ameriku bohatou a že jejich dopady ponesou zahraniční společnosti. Ve skutečnosti však cla platí dovozce při vstupu zboží na americké území. Ten pak musí rozhodnout, zda náklady přenese na spotřebitele zvýšením cen, nebo je absorbuje snížením zisku.

Ekonomové varují, že Trumpova cla okamžitě zvýší inflaci. Přestože bývalý prezident slibuje, že jejich dopad vyváží daňovými škrty, zatím takové kroky nepřijal.

Trump se také odkazuje na historii, kdy v 19. století tvořila cla hlavní zdroj příjmů federální vlády. Od té doby se však daňový systém změnil a příjmy z cel by dnes moderní stát financovat nedokázaly.

Poslední velká obchodní válka

Trump už jednou obchodní válku zahájil – v roce 2018 uvalil 25% cla na ocel a 10% cla na hliník. Evropská unie tehdy odpověděla zavedením cel ve výši 6 miliard dolarů na ikonické americké produkty, jako jsou motocykly Harley-Davidson, džíny Levi’s a bourbon.

Hrozba cel na evropské automobily nakonec nevyústila v eskalaci konfliktu a cla byla pozastavena. Příměří mezi USA a EU však vyprší v březnu, což znamená, že i pokud Trump nyní nezasáhne Evropu, obchodní spory mohou v budoucnu opět eskalovat.

Dřívější precedent představuje tzv. Nixonův šok z roku 1971. Tehdy prezident Richard Nixon čelil rostoucímu rozpočtovému deficitu a zavedl 10% dovozní daň. Ta byla po několika měsících zrušena, ale ekonomika Spojených států se potýkala s dlouhodobými následky v podobě stagflace – kombinace nízkého růstu a vysoké inflace.

Kdo je skutečný cíl Trumpových cel?

Hlavním protivníkem Spojených států v obchodní válce je Čína. Trump sice aktuálně zavádí cla ve výši 10 %, ale jeho opatření vůči Kanadě a Mexiku mají nepřímo zasáhnout i Peking.

Podle nové obchodní dohody USMCA mohou čínské firmy vyrábějící například elektromobily přesunout výrobu do Severní Ameriky a získat bezcelní přístup na americký trh. Trumpovým cílem je toto obejít a udržet čínské výrobky mimo americké území.

Ve Washingtonu v posledních letech panuje široký konsenzus, že je třeba čelit čínskému hospodářskému modelu, který produkuje nadměrné množství průmyslového zboží a zaplavuje jím světové trhy.

Jak daleko může konflikt zajít?

Trumpova politika neváhá zpochybňovat územní celistvost jiných států – například v nadsázce prohlásil, že by se Kanada měla stát 51. americkým státem, nebo projevil zájem o koupi Grónska.

Někteří analytici varují, že tímto přístupem nahrává světovým lídrům, jako je ruský prezident Vladimir Putin, kteří chtějí podkopat stávající mezinárodní řád.

Může se Evropa vyhnout americkým clům?

Evropská unie se snaží konfliktu předejít a nabízí Spojeným státům výhodné obchody, například nákup amerického zkapalněného plynu či zbraní.

V minulosti EU odpověděla na americká cla cílenými odvetnými opatřeními proti zboží z republikánských států USA, čímž chtěla vyvinout politický tlak na Trumpa. Nyní má EU k dispozici tzv. „nástroj proti hospodářskému nátlaku“, který by mohl poskytnout právní oporu pro tvrdší odpověď.

Lze Trumpa zastavit?

Trump využívá nouzových pravomocí podle zákona z roku 1977, který byl dosud používán pouze k uvalení sankcí proti Rusku po invazi na Ukrajinu.

Je možné, že podniky, které cla poškodí, podají žaloby. Soudci by však pravděpodobně nevydali okamžitý zákaz cel a případná soudní bitva by mohla trvat roky.

Americký Kongres má teoreticky možnost Trumpovu obchodní válku zastavit. Zákonodárci delegovali pravomoc v oblasti obchodní politiky na prezidenta už v roce 1934 a mohou si ji vzít zpět. Vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu se to ale zdá nepravděpodobné.

Další možností je Světová obchodní organizace (WTO), která by mohla rozhodnout ve prospěch poškozených států. Její nejvyšší soudní orgán je však momentálně paralyzován, protože Trump i Biden blokovali jmenování nových soudců.

Trump se neřídí tradičními pravidly světového obchodu. Pokud se v USA nezvedne silný politický nebo právní odpor, nic mu nebrání v dalším stupňování obchodní války.

Na druhou stranu je možné, že v konečném důsledku uzavře obchodní dohodu, která mu umožní vyhlásit vítězství. Jaká však bude skutečná cena této „výhry“, ukáže až čas.

Související

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.
Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

Více souvisejících

Donald Trump clo

Aktuálně se děje

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

včera

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

včera

včera

Humanitární pomoc v Pásmu Gazy

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

včera

Do Brna se na MotoGP sjely tisíce aut

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1

Policie České republiky dnes odpoledne na svém oficiálním účtu na síti X (dříve Twitter) varovala řidiče před velmi hustým provozem na dálnici D1 a v jejím širším okolí. Situaci podle policejního vyjádření komplikuje nejen čas letních dovolených, ale především příliv fanoušků odjíždějících po skončení závodního víkendu.

včera

Shein, ilustrační fotografie

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein

Evropská unie plánuje výrazně zpřísnit kontrolu a regulaci čínských e-shopů Temu a Shein. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha ohrožují tyto platformy bezpečnost spotřebitelů i poctivé evropské podnikatele. A jeho postoj je jasný: „Jsem odhodlaný zasáhnout.“

včera

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Smrtící násilí, které se během posledního týdne rozhořelo na jihu Sýrie, si podle syrské exilové organizace SOHR (Syrská observatoř pro lidská práva) vyžádalo už více než 1 000 obětí. Krvavý konflikt mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny, vládními silami a ozbrojenými kmeny byl navíc zkomplikován izraelskými nálety a obviněními z válečných zločinů, včetně hromadných poprav civilistů.

včera

včera

Anna Nětrebková, ruská operní pěvkyně, autor: Manfred Werner

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia

Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává kulturní sféra v Evropě intenzivně sledovaným prostorem – a pro mnohé i bitevním polem. Umělci spjatí s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina byli dosud v evropských kulturních institucích vesměs vytlačováni do pozadí. Tato nepsaná dohoda se však letos v létě začíná drolit. Některé z nejprestižnějších evropských scén dávají prostor právě těm ruským umělcům, kteří mají vazby na Kreml.

včera

Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

včera

včera

včera

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

včera

19. července 2025 21:47

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

19. července 2025 20:42

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

19. července 2025 19:28

19. července 2025 17:59

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

19. července 2025 16:49

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

19. července 2025 15:45

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy