Co se zmrazenými ruskými stamiliardami? EU finišuje plán, jak je poskytnout Ukrajině

Cílem tohoto kroku je získat dodatečné finanční prostředky pro Ukrajinu, která podle odhadů čelí v roce 2026 rozpočtovému deficitu ve výši 8 miliard eur. Vzhledem k tomu, že domácí rozpočty evropských zemí jsou napjaté a nelze vydávat další společný dluh, je potřeba najít nové zdroje financování. Evropa je navíc pod stále větším tlakem, aby převzala iniciativu, jelikož se Spojené státy od podpory Ukrajiny částečně odklání.

Evropská komise pracuje na kompromisu, jelikož většina zemí EU, zejména Německo, Itálie a Belgie, je proti úplné konfiskaci ruských aktiv. Belgie, která na svém území hostí finanční instituci Euroclear spravující většinu ruských aktiv, je obzvláště citlivá na právní a finanční rizika. Pobaltí a další země, které sousedí s Ruskem, jsou ovšem pro konfiskaci.

Navrhovaný plán počítá s vytvořením speciálního fondu, který by spravoval zmrazená aktiva. Tento fond by byl navíc otevřen i pro členy skupiny G7, jako je Velká Británie a Kanada, které jsou pro konfiskaci. V současné době je totiž možné, aby jeden členský stát EU zablokoval prodloužení sankcí, což by znamenalo vrácení zmrazených peněz Rusku. Vytvoření speciálního fondu by tento scénář eliminovalo a zajistilo, že aktiva budou použita k nápravě škod, které Rusko na Ukrajině způsobilo.

Přesunutí aktiv do nového fondu by zároveň umožnilo jejich investování s vyšším rizikem, což by generovalo větší zisky pro Ukrajinu. Dosud byly fondy spravovány belgickou centrální bankou, která nabízí nejnižší úrokové sazby. Evropská komise si je ale vědoma, že tento plán s sebou nese rizika. V případě ztrát by je museli nést evropští daňoví poplatníci. Belgie proto požaduje, aby se na případné odpovědnosti podílely i ostatní členské státy.