Domorodí protestující zablokovali hlavní vchod na klimatický summit COP30 v brazilském Belému. Požadovali rázné kroky v oblasti klimatu a přímé uznání svých práv. Brazílie se ujala hostování letošních klimatických rozhovorů OSN s příslibem, že se zaměří na domorodé národy, jejichž životní styl je závislý na amazonském deštném pralese. Tyto komunity nyní využívají příležitosti k prosazení svých požadavků.
Již podruhé v týdnu demonstranti v pátek narušili vstup do hlavního dějiště konference COP30, aby požadovali pokrok v řešení klimatických a dalších otázek. Přestože byl jejich pochod pokojný a účastníci konference museli na chvíli vcházet postranním vchodem, což způsobilo dlouhé fronty, jeden z protestujících to označil za „výkřik“ kvůli porušování práv a přijímání rozhodnutí bez konzultace s domorodými komunitami.
Demonstranti, většinou v tradičním domorodém oděvu, vytvořili lidský řetěz kolem hlavního vchodu. K nim se připojily další skupiny aktivistů, které vytvořily sekundární řetěz, zatímco brazilský vojenský personál bránil demonstrantům ve vstupu do areálu. Paolo Destilo z ekologické skupiny Debt for Climate se připojil k řetězu a uvedl, že stojí za jakékoli zpoždění konference. Řekl, že pokud má být konference skutečně „COP domorodých národů“, jak tvrdí oficiální místa, měly by být tyto protesty na COP30 vítány.
Členové domorodé skupiny Munduruku vedli demonstraci, která zablokovala hlavní vchod. Požadovali setkání s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. V písemném prohlášení, které vydalo Hnutí Munduruku Ipereg Ayu, protestující uvedli: „Prezidente Lula, jsme zde před COP, protože chceme, abyste nás poslouchal. Odmítáme být obětováni pro agrobusiness.“ Zdůraznili, že jejich les není na prodej a že jsou to oni, kdo chrání klima. Amazonie podle nich nemůže být nadále ničena pro obohacování velkých korporací.
Lídři Munduruku měli na Brazílii řadu požadavků. Požadovali zrušení plánů na komerční rozvoj řek, zrušení projektu obilné železnice, který vyvolal obavy z odlesňování, a jasnější vymezení domorodých území. Žádali také odmítnutí uhlíkových kreditů z odlesňování. S protestujícími se setkal prezident konference, brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který s nimi vedl dlouhou diskusi. Vchod byl otevřen v 9:37 hodin.
Generální ředitelka COP30 Ana Toni na tiskové konferenci potvrdila, že Belém je pro domorodé obyvatele nejpřívětivější konferencí v historii. Je zde registrováno více než 900 domorodých osob, což výrazně překonává předchozí rekord 30. Uvedla, že jejich hlasy jsou slyšeny, a důvodem konání konference v Amazonii je naslouchat lidem, kteří jsou nejzranitelnější.
Harjeet Singh, aktivista bojující proti fosilním palivům, prohlásil, že protesty odrážejí frustraci z toho, že předchozí konference „nepřinesly výsledky“. Vyzval, aby byla demonstrace vnímána jako poselství od domorodých národů, kteří jsou strážci biodiverzity a klimatu, a nejsou spokojeni s dosavadním průběhem procesu.
Domorodí lídři z celého ekvádorského Amazonu navíc na vedlejší akci COP30 varovali, že těžba ropy, nerostných surovin a rozšiřování zemědělského průmyslu tlačí deštný prales k nezvratnému bodu zlomu. Leonardo Cerda, lídr Kichwa, který cestoval více než 3000 kilometrů po řekách Napo a Amazonka, zdůraznil, jak je důležité, aby byla práva domorodých národů uznána u vyjednávacích stolů COP30. Podotkl, že rozhodnutí přijatá na konferenci často přímo ovlivňují jejich území a že fosilní průmysl ohrožuje křehký ekosystém Amazonie.
Související
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
před 2 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Poslední dny zlepšily situaci
včera
Novinky v případu nálezu části těla na Sokolovsku. Padlo obvinění z vraždy
včera
Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti
včera
Audit odhalil podivné výdělky bývalého prince Andrewa. Exministr ho zepsul
včera
Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady
včera
Policie má podezřelého z vraždy cizince. Dopadla ho elitní pražská mordparta
včera
Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1
včera
Tragické úmrtí dítěte na Příbramsku. Zasáhl ho elektrický proud
včera
Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí
včera
Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání
včera
Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu
včera
Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí
včera
Ukrajina požádala EU, aby vyloučila muže v branném věku z programů dočasné ochrany
včera
Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí
včera
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
včera
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
včera
Celé znění Zelenského dopisu Putinovi
včera
Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání
včera
USA navzdory Trumpovi schválily rozsáhlý balík pomoci Ukrajině a tvrdé sankce proti Rusku
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý balík pomoci pro Ukrajinu spojený s tvrdými sankcemi proti Rusku, čímž více než tucet republikánských zákonodárců vystoupil proti vůli vlastního vedení i prezidenta Donalda Trumpa. Výsledné hlasování v poměru 226 ku 195 hlasům představuje první velké proukrajinské opatření během Trumpova druhého funkčního období. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson přitom ještě před hlasováním naléhal na členy své strany, aby návrh odmítli a poskytli prezidentovi prostor pro vyjednávání s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák